Předvolební komentář je speciální novinářská disciplína a musím se přiznat, že ji mám docela rád. Tentokrát si dovolím být trochu osobnější. Letošní volby jsou vyhrocené v mnoha ohledech, z mnoha stran slyšíme, že jsou mimořádně důležité, a tomu odpovídá i míra pozornosti, kterou předvolební klání přitahuje.
Pro nás, co máme politiku rádi, zabýváme se jí profesně a kromě samotného obsahu nás zajímá i kampaň, formáty a úroveň různých novinářských médií, měnící se společenské nálady a celková atmosféra, je to trochu nebezpečné. Obecně mám dojem, že při sledování politiky ledaskomu hrozí, že se dostane moc blízko, nechá se zahltit nejrůznějšími jednotlivostmi a ztrácí potřebnou perspektivu. Mně se to letos nejspíš stalo.
Není to samozřejmě jen problém politiky. Myslím teď často na výrok špičkového ekonoma Jakuba Steinera, který se zabývá modelováním pandemií a při jednom z rozhovorů při popisu protiepidemických opatření jednoduše a přesně formuloval univerzální pravidlo: „Každý koncept začne mít své díry a mouchy, když se na to člověk začne dívat lupou.“
Dívat se lupou na politiku je samozřejmě velice zajímavé, jenže pak přijdou samotné volby a člověk se musí taky rozhodnout, komu hodí svůj hlas. Letošní rozhodování pro mě bylo a ještě je velmi obtížné. Vždycky jsem patřil k váhavým, nerozhodným voličům, kteří se definitivně rozhodnou až v samotném závěru kampaně, případně v den voleb. Tentokrát mi ale přijde, že je rozhodování ještě komplikovanější, jsem opravdu bezradný a vzhledem k tomu, jak vážně politiku beru, mě to už pár týdnů docela trápí.
Pozoruji ale jednu zajímavou věc. Nejvíc mi nakonec pomohly rozhovory s lidmi, kteří se o politiku zase tolik nezajímají, vidí ji z mnohem větší dálky a otázkou, koho budou volit, se začali zabývat třeba až v poslední době. Nebo mají naopak dlouhodobě jasno a nic jim jejich přesvědčení nenarušilo. Při našich debatách možná čekali, že se něco zajímavého dozví ode mě, protože ví, že to hodně podrobně sleduji, ale ve skutečnosti to bylo naopak. Jejich argumenty a postřehy byly zajímavé, inspirativní a velmi dobře trefovaly, co je důležité.
Netroufám si nikomu radit, koho má volit, ale pokud máte pocit, že je to všechno hrozné, dovoluji si na základě své zkušenosti doporučit jednu věc: Pro dobré vyhodnocení situace a lepší rozpoznání toho, co je důležité, někdy nepomůže podívat se na věci ještě víc zblízka, ale naopak poodstoupit trochu dál. Nebo, chcete-li, položit lupu, odtáhnout papír trochu dál od očí a lépe zaostřit; lépe pochopit celkový kontext a souvislosti.
Když se podíváme opravdu zdálky, vybíráme mezi populisty, konzervativci, liberály a extremisty. Další síly se nejeví jako relevantní či způsobilé, jakkoli je to obzvlášť pro levicové voliče bolestné.
Přeju nám všem šťastnou ruku a volbu, se kterou budeme moci být spokojeni, která nás posune blíž demokratické společnosti a pomůže názorově roztřištěnou a mnohdy emocionálně rozjitřenou společnost uklidnit a sjednotit. A hlavně přinese vládu, která bude schopná kvalitních věcných rozhodnutí posouvajících tuto zemi dopředu.
