Přípravu kácení oblíbené aleje úřady sice nejprve pozastavily, avšak víceméně z formálních důvodů, a nyní to vypadá, že schvalovací proces doběhne do konce a kácet se bude. Pro jsou všechny dotčené obce, silničáři nechtějí měnit projekt, který je připravený a mají na něj prostředky z takzvaných evropských peněz. Kácení nakonec nezastaví ani hejtman, který ještě před svým zvolením podepsal petici na záchranu aleje. Zastánci aleje plánují pokračovat v pokusech o její záchranu dalšími právními kroky.
Na jižní straně aleje se sice mají kácet jen stromy nemocné a suché, silničáři jsou dokonce ochotni část z nich ponechat ve formě torz, severní strana má však padnout celá. „Problém je v tom, že nechají spodní stranu aleje, která je v horším stavu. Ve chvíli, kdy zmizí horní strana aleje, tak to, co nechají, stejně vyvrátí vítr a nakonec tam nebude nic,“ okomentoval postup Hynek Skořepa, letovický přírodovědec a jeden z hlavních bojovníků za záchranu aleje.
Jeho tvrzení potvrzuje i odborné stanovisko, které si nechal u Agentury ochrany přírody zpracovat boskovický úřad jako orgán státní správy, aby mohl vydat souhlas se zásahem do krajinného rázu. Mimo jiné se zde píše, že jelikož nebyla navržena dosadba v ponechaných úsecích stromořadí, je možné, že stromořadí nebude možné obnovovat a i tento prvek zcela zanikne. Podle odborného stanoviska zasáhne kácení do krajinného rázu mírně až středně silně, ale jen v případě jednostranné dosadby a obnovy ponechaného stromořadí.
Jakmile boskovický úřad souhlas vydá, budou podle Hynka Skořepy vyčerpány veškeré legální prostředky, jak zamezit kácení aleje. Projekt rekonstrukce silnice sice ještě stojí kvůli odvolání, ale i v tomto případě se jedná o formální záležitosti. „Krajští úředníci nezrušili stavební povolení proto, že by stavba byla připravena špatně, ale protože povolovací proces obsahoval procesní nedostatky,“ uvedla Alena Knotková z tiskového oddělení kanceláře hejtmana. Podobně je na tom i povolení ke kácení, které vydává městský úřad ve Velkých Opatovicích. To by mělo být vydáno nejpozději do konce května. Tím pádem by se z aleje stalo stromořadí a po stromořadí by nemuselo zůstat nic. Tomu ale chce Hynek Skořepa zabránit. „Je velmi pravděpodobné, že spolky, přihlášené do řízení o kácení, se odvolají a tím se vše výrazně zdrží,“ prohlásil. Vzhledem k tomu, že se silničáři nesnaží najít kompromis, podle něj není vyloučené ani to, že vše skončí u soudu a dotace bude ztracena. Podle autorky petice proti kácení Alice Hrbkové se jedná o nejhorší možný scénář. „Silnice zůstane ve stavu, v jakém je, tedy otřesném, a všichni budou šíleně naštvaní, hlavně obce,“ dodala Alice Hrbková s tím, že ztrátu dotace a úplné zrušení projektu si nepřeje.
Obce o opravu silnice stojí i za cenu vykácení aleje. „Město má samozřejmě velký zájem na tom, aby tento úsek byl opraven na parametry, které umožní bezpečné využívání silnice, zvláště když už je i odsouhlasena dotace cca 80 milionů. Kdyby se silnice opravovala, jsme připraveni opravit navazující autobusovou točnu na Chlumu. Navíc jsme nabídli hejtmanovi, že jsme připraveni dělat poměrně rozsáhlou náhradní výsadbu nad rámec toho, co je přislíbeno v projektu,“ napsal Petr Novotný, starosta města Letovic, v březnovém zpravodaji města.
Právě hejtman ale v minulosti podepsal petici za zachování aleje, a v krajské tiskové zprávě spolu s náměstkem propagoval dvě kompromisní varianty, za které následně iniciátorům petice slíbil lobbovat. „V úvahu připadá varianta, u které by silnice byla v nejhorším úseku Svárovské aleje zúžena. Kácelo by se tak mnohem méně, pouze v místech pro vyhýbání aut. Musíme to ale důkladně zvážit a hlavně si ujasnit, jestli při takové variantě dokážeme splnit podmínky projektu,“ sdělil Jan Grolich v tiskové zprávě z ledna.
K této variantě se přiklánějí i Hynek Skořepa s Alicí Hrbkovou, kteří zdůrazňují, že v žádném případě nechtějí bránit opravě silnice jako takové – její ostatní úseky by se podle nich mohly bez problémů opravit podle stávajícího projektu. Ideální by podle nich bylo silnici povrchově upravit a přistavět zálivy pro vyhýbání aut, a také zakázat průjezd kamionové dopravě. „Přes alej jezdí kamiony z Maďarska, Slovenska a Polska – a proč? Protože kdyby jely kolem Skrchova, kudy by správně jezdit měly, tak musí platit,“ poukázala zakladatelka petice proti kácení Alice Hrbková a dodala, že silnice II/372 v obcích Svárov, Malá Roudka a Skočova Lhota stejně zůstanou ve stejném stavu a hlavně šíři jako dosud.
Zastánci aleje se s Janem Grolichem sešli na konci ledna poté, co Svárovská alej zvítězila v soutěži Alej roku 2020. „Upozornili jsme hejtmana na vady existujícího posudku, tedy arboristického zhodnocení dřevin v lipové aleji. Požadovali jsme, aby nový posudek vypracoval odborník vedený v seznamu znalců ministerstva spravedlnosti. Hejtman zdůrazňoval, že nemůže přislíbit záchranu aleje, nicméně slíbil, že si kraj nechá vypracovat nový nezávislý posudek,“ řekl Hynek Skořepa. Hejtman ale nový, nezávislý posudek vypracovat nenechal, pouze konzultoval původní posudek s jeho s autory, kterými jsou Petr Martinek a Jiří Rozsypálek z Mendelovy univerzity. „Výstupy z posudku jsou poměrně střízlivé a nemám dojem, že by to bylo nějak neobjektivní. Na tom, že ty stromy jsou dlouhodobě ve špatném stavu, se shodnou všichni. A velká část z nich už zachránit nepůjde i kdyby žádná rekonstrukce či rozšíření neproběhlo,“ uvedl Jan Grolich. Silnici podle něj totiž nelze opravit bez ztráty stromů ani v případě, že by se silnice opravovala ve stávající šíři. „Jakákoli rekonstrukce zničí kořeny. Sice by to nebylo na první pohled vidět, protože by odumřely po pár měsících či letech, ale výsledek by byl stejný,“ vyjádřil se Jan Grolich.
Proto se kraj přiklání k tomu, aby rozšíření silnice proběhlo a kolem byla vysazena nová alej. „Klademe obrovský důraz na to, aby se v případě rozšíření silnice nová výsadba udělala přímo na místě a tak, aby ty stromy měly dost prostoru k tomu a už nebyl nikdy důvod je kácet. Nemůžeme opakovat staré chyby,“ vyjádřil se Jan Grolich. Do projektu ale konkrétní plán výsadby doplněn nebyl. Navíc podle Hynka Skořepy není kolem silnice pro výsadbu dostatek místa. „Prostor kolem silnice podle mě není dostatečný, aby tam za sto let byla takto mohutná alej,“ okomentoval plán výsadby přírodovědec.
Projekt na opravu silnice tedy zůstává stejný, jako byl na počátku. „Tento projekt je schválen k financování ze zdrojů Evropské unie, konkrétně Centra pro regionální rozvoj, které mají svá, poměrně přísná pravidla, na jaké komunikace a za jakých podmínek mohou být použity,“ uvedla Alena Knotková.
Hynkovi Skořepovi a Alici Hrbkové se přitom podařilo získat vyjádření Centra pro regionální rozvoj, že změny a úpravy projektu jsou možné, hejtman jim také údajně přislíbil zjistit, zda by úsek nemohl být z projektu vyjmut. Nyní proto zvažují další právní kroky. O tom, jestli byla stavba skutečně připravena špatně, nebo došlo jen k formálním pochybením, jak tvrdí kancelář hejtmana, tak nakonec možná rozhodne nezávislý soud.
Za nově založený spolek Svárovská alej svobody se zastánci aleje chystají v nejbližších dnech obrátit na vedení kraje, krajské i obecní zastupitele a také signatáře petice.„Během všech jednání nás politici, krajští a hlavně obecní, odrazovali od krajních řešení, tedy žaloby, výměnou za jejich prokazatelnou snahu o kompromis. Tu však, zdá se, neprojevili. Tím nás staví do situace, kdy krajní kroky budou nevyhnutelné,“ uvedl Hynek Skořepa. Vyloučena podle něj není ani ztráta celé dotace a neopravení silnice, což by byla špatná zpráva pro občany v regionu. „Vyvinuli jsme maximální úsilí proto, aby bylo hledáno kompromisní řešení, ale bez odezvy,“ dodal přírodovědec, který o Svárovské aleji psal v Ohlasech již v červnu minulého roku.
