Město Boskovice si nechalo zpracovat nový jednotný vizuální styl, jehož součástí je i nové logo. Jak výsledek hodnotíte, v čem vidíte jeho přednosti a v čem nedostatky? Odpovídá podle vás výsledný návrh současným požadavkům na jednotný vizuální styl města?
Luboš Valčik, grafický designér, lubosvalcik.tumblr.com
V první řadě bych rád zmínil, že ze strany Boskovic se jedná o chvályhodný krok, neboť ke změně a omlazení celkového vizuálního stylu přistoupilo a přistupuje množství dalších větších i menších měst. Boskovice takto následují aktuální pozitivní trend. Výsledek je ale notně rozpačitý. Samotné zpracování je podle mého nemastné, neslané; ničím nepřitáhne a nenadchne. Místo nové výrazné identity máme spíš nudnou obyčejnost a zajetou grafickou šeď. A to je škoda. Taková identita dává mimo jiné jasný signál o tom, jaký mají Boskovice esprit a hlavně jak progresivní je jejich vedení.
Logo, grafické prvky, volba typografie, zpracování tiskovin, atd. mi přijde spíše než krok kupředu jako sledování 5 let starých konceptů. V celkovém vizuálním stylu není žádná výraznější invence, odvaha nebo hravost. U typograficky zbytečně rozháraného loga to nezachrání ani významné (pro jistotu) dvoubarevné pomrkávání k lokální pověsti o vzniku města (BoskoVíce), které může neznalému evokovat spíše přílišnou snahu tlačit maloměstskou „výjimečnost“ korunovanou claimem: Zde dostanete více všeho (filmů, přírody, radosti, …), kde se už míra prostoduché prvoplánovosti pohybuje na levelu slevový leták z marketu.
Je pochopitelné, že u městských identit není místo pro přílišné experimentování, ale podívejme se třeba na města jako Aš, Valašské Meziříčí, Vimperk, Nymburk, Štramberk nebo Litoměřice, které dokázaly udělat v této věci výrazný pokrok k chytrému, čistému a hravému vizuálu.
Druhá věc je, že vůbec nerozumím tomu, proč na takto významný projekt nebyla vypsána regulérní soutěž a celá věc byla jednoduše přiklepnuta místnímu studiu. Samozřejmě by s tím bylo více „práce“, ale minimálně by se objevila mnohem pestřejší a zajímavější pojetí od kreativnějších grafiků nebo studií. A to by bylo jen ku prospěchu věci. Za mě je to tedy při vší snaze když ne BoskoMéně, tak klasické BoskoStejně.
Martin Pecina, grafický designér a knižní grafik, book-design.eu
Vizuální styl Boskovic dává nám nostalgikům vzpomenout na kouzelná devadesátá léta českého Klondajku, kdy předpokladem pro práci v oboru grafického designu bylo zbytnělé sebevědomí, vlastnictví computeru a několika ukradených písem. Pak už jen stačilo uklohnit kaši, složenou z myriády čtverců a vitruviánských konstrukcí heraldického štítu, aby si autor za své veledílo řekl o pěkný půlmilion. Městští hodnostáři, ověšení řetězy, falešnými tituly a zpravidla také omámení vidinou svého jména na blyštivé vizitce, se pak mohli div ne přetrhnout, aby za zoufale zbytečný manuál (přehlídku reklamních čepic a keramických hrnků) vysolili zaslouženou odměnu.
Banální ideu typu Bosko-více jsme už v reklamním průmyslu viděli přibližně sto padesátkrát a okřídlený slogan „více než“ (banka, pivo, fotbal, erekce) patří již po léta mezi ta nejvysmívanější klišé oboru. Těžko si představit bezobsažnější sdělení než to, že je v maloměstě něčeho „více“. Hodnotit provedení jednotlivých aplikací nového vizuálu zavání příslovečným nošením sov do Athén, protože i absolventu boskovické lidové školy umění je asi zřejmé, že představené návrhy tiskovin z kategorie „zahájení turistické sezóny“ by se vyjímaly lépe na festivalu bezradnosti a grafické šmíry či v muzeu lidové tvořivosti nežli na plakátovací ploše uprostřed jinak slušného moravského města.
Na vině pochopitelně není dodavatel zvoleného řešení – tiskárna, jejíž kompetencí v oboru grafického designu je tisk slevových letáků a trhacích bloků. Vina padá plně na zadavatele – volené představitele města. Kdyby brali svůj úkol vážně a zodpovědně, nenapadlo by ctihodné boskovické bařtipány zadávat práci tiskárně stolních kalendářů a na základě nejnižší ceny, jako kdyby smlouvali o háčkovanou dečku na víkendovém bleším trhu. Obrátili by se na odborníky či instituce, aby společně s nimi sestavili kvalitní zadání, oslovili renomované designéry, ale především kompetentně a se znalostí problému zvolili nejlepší možné řešení.
Věra Marešová, grafická designérka a odbornice na vizuální komunikaci, vgrafik.cz
Logotyp města Boskovice a jeho vizuální styl bohužel nemůžu hodnotit příliš kladně. Rozumím ideji loga samotného, ale co zcela nefunguje je míchání liter verzálek a minusek. Myslím si, že Boskovice mají bohatou historii a například ze samotného heraldického znaku se dá čerpat pro větší kreativu, výsledné logo a hlavně vizuální styl. Manuál vizuálního stylu je technicky zpracovaný dobře, ale kreativní část – a tím myslím vizuální styl města Boskovice – je špatná. Aplikace plakátů a letáků ve formátu DL je velmi nepodařená. Za velmi špatný přístup grafického designéra a autora vizuálního stylu města Boskovice považuji řešení ikon! Ikony města jsou velice důležitou součástí vizuální komunikace, objevují se většinou častěji než logo samotné a měly by tedy mít výrazný vizuální prvek, který se propojuje s logotypem.
Tomáš Kudela, brand manažer Masarykovy univerzity
Znak a znak s doplňkovým textem se mi zdají v pořádku, graficky čisté. Lehký redesign to pročistil a odstranění původních černých linek tomu jen prospělo. V kombinaci s písmem poměrně obvyklé a sázka na jistotu. Ať už pojetím, nebo i zvoleným bezkonfliktním, zároveň však unifikovaným písmem Helvetica Now. Tady tradice zvítězila a vzhledem k tomu, že Boskovice využívají staletý erb, tak proč ne.
Nikde však není vysvětleno, proč nebyl převzat gotický tvar štítu, který je starší a mohl by odkazovat k déle trvající historii města. Zároveň také není jasné, jestli Boskovice zbytečně nepřichází o jeden dobře rozeznatelný grafický prvek, tři zuby hřebenu, který používají například na svých městských stránkách (strana 60), jenž působí moderně a nadčasově. Asi výraznější prvek, než uskočená tečka nad i v logu, která mi spíš vadí a považuji ji za ohranou písničku a typografický přežitek. Stejně tak rozdělení barev Bosko-vice, nebo Město Boskovice v různých řezech písma (například slohy).
Nevím, jestli je nutné, aby město o velikosti 11 600 obyvatel muselo mít znak i logo. Navíc když se užití v některých případech dubluje. Ještě by to pro mne bylo pochopitelné, pokud by znak fungoval samostatně, logo samostatně. Nebo kdyby docházelo pomocí tohoto k rozlišení funkcí, například město vs. samospráva (městský úřad), jak to někde řeší. Ale pokud je znak společně s logem, viz strany 52 a 60 manuálu, tak osobně mi to pak smysl nedává vůbec.
Co se týče ukázek materiálů v novém vizuálu, líbí se mi svojí jednoduchostí obálky DL, podpisy do e-mailu, znak na autě, případně cedulky se jmény u dveří, ale co se týče plakátů, pozvánek, diplomů, blahopřání a hlavně ppt prezentací (opravdu barevné přechody na pozadí v dnešní době?), tam se dostáváme o x let zpět. A určitě bych si jako návštěvník Boskovic raději koupil hrnek, čepici nebo tričko se znakem města, než s nápisem Bosko-vice. Osobně bych se držel jednoduchosti – zjednodušený znak, černé písmo Helvetica, tři zuby hřebenu.
