Koronavirová krize a její dopady na ekonomiku. Téma, o kterém slyšíme denně. Vedle dopadů na firmy a na peněženky občanů jsou zde také města a obce – a ty už pocítily výpadky daňových příjmů ve svých rozpočtech. Každý měsíc totiž dostávají svůj podíl z toho, co vybere stát. Daňové příjmy obcí tedy záleží na celkové síle ekonomiky.
O situaci v Boskovicích jsme už několikrát informovali. Město mělo na letošní rok naplánovaný rozpočet, který počítal z celkovými příjmy přes 350 milionů korun, hned první rozpočtové opatření v únoru je však upravilo na 395 milionů. Daňové příjmy z toho tvoří asi polovinu. Výdaje si město schválilo ve výši něco přes 390 milionů korun.
Červnové zastupitelstvo schválilo rozpočtové opatření, které už reagovalo na výpadky způsobené koronavirovou krizí. Příjmy města byly na základě predikce ministerstva financí sníženy na 372 milionů a výdaje seškrtány na 376 milionů korun. Zatím se tedy počítalo s více než dvacetimilonovým výpadkem pro letošek, tedy při zohlednění kompenzace, kterou městům a obcím schválil stát – ta činí 1250 korun na obyvatele.
Na rozpočtovou situaci jsme se tentokrát zeptali starostů dalších měst a větších obcí v regionu. Zajímalo nás, jak moc je výpadky rozpočtu zasáhly, jak přistupují k naplánovaným investicím, jak hodnotí přístup státu a s čím hledí k přípravám rozpočtu na příští rok.
Letovice
Letovice měly v plánu hospodařit v letošním roce s rozpočtem 162 milionů korun. Podle starosty Petra Novotného (TOP 09) město za poslední tři měsíce zaznamenalo výpadek příjmů více než 8 milionů korun, a to hlavně na dani od fyzických osob a na DPH. Přesto se v Letovicích rozhodli nezastavit ani jednu investiční akci. „Nějaké drobné vrátily příspěvkovky za neuspořádané akce kvůli koronaviru. Ale to podstatné je, že zase soutěžíme velmi výhodně. Ceny zakázek jsme teďka měli u čtyř zakázek o dvacet a více procent lacinější, než jsme očekávali. A nejdůležitější je, že máme vysoutěžený úvěrový rámec na 80 milionů, kde se nám úroková sazba pohybuje kolem 0,4 procenta a půjčka se dá zafixovat na deset let kolem jednoho procenta. Zatím jsme ale ani nemuseli úvěr použít,“ vysvětluje letovický starosta.
Aktuálně má město v povolovacím procesu tři velké investiční akce, takže čeká, zda a kdy povolení úřadů získá. „Jakmile povolení dostaneme, jdeme dělat,“ říká Petr Novotný s tím, že pokud nebude možné začít letos, budou akce přesunuty do příštího roku. Jde hlavně o kompletní rekonstrukci Nového města, kde má vzniknout odstavné parkoviště, a opravu náměstí a kompletní opravu ulice Nerudova.
Pokud tedy Letovice v letošním roce neodstartují naplánované investice, nebude důvod v obavách z poklesu příjmů, ale spíš v průtazích na stavebním úřadě.
Dosavadní postup státu a přístup k městům a obcím hodnotí letovický starosta Petr Novotný jako chaotický. „Nejprve neuvěřitelně seberou nad rámec toho, co bude propad v daních, a pak s velkou slávou aspoň něco vrátí. Výsledek je pouze ten, že zaměstnali úředníky na měsíce a stav je stejný, jako kdyby na začátku neudělali nic,“ popisuje svůj pohled na situaci.
Rozpočet na příští rok bude podle starosty nutné sestavovat s ohledem na to, že město má velký vnitřní dluh vůči komunikacím, kulturnímu domu, sportovní hale, náměstí a spoustě dalších věcí. „Celkově se bavíme určitě o více jak 300 milionech. Máte příjmy z daní, musíte žádat o dotace a taky si za takto luxusních podmínek musíte vzít úvěr. Protože je to prostě při tříprocentní inflaci neskutečně výhodné,“ vysvětluje Petr Novotný. A dodává, že pokud budou výrazně nižší příjmy v daních, bude na druhou stranu určitě i levnější práce, protože jí bude výrazně méně. „Města by měla investovat trochu acyklicky. To znamená v době, kdy se ekonomice nedaří,“ uzavírá letovický starosta.
Velké Opatovice
Ve Velkých Opatovicích naplánovali rozpočet na rok 2020 s předpokládanými příjmy necelých 130 milionů korun. K červenci byly daňové příjmy o 4,6 milionu korun nižší než v minulém roce. „Za celý rok očekáváme celkové snížení daňových příjmů dle dosud zjištěných informací a prognóz o 9,2 milinů korun,“ uvádí starostka Kateřina Gerbrichová (Město Lidem) s tím, že tato částka není rozhodně v rozpočtu města zanedbatelná. Oproti tomu by město mělo od státu obdržet daňový bonus přibližně 4,3 milionu korun.
Již v červnu proto zastupitelé přijali opatření, která tyto výpadky daňových příjmů budou řešit, především upravili plánované investiční výdaje. „Jednoznačně jsme odsouhlasili, že letos nebudeme provádět plánovanou opravu střechy na budově městského úřadu, která byla plánovaná ve výdajích v částce 4,6 milionu korun. A prozatím jsme pozastavili stavby, u kterých není dokončena dokumentace pro provedení stavby,“ popsala starostka Velkých Opatovic. Ostatní investiční záměry, které jsou již v běhu, popřípadě na které město obdrží dotaci, naopak pokračují a budou provedeny.
Otázka, jak hodnotí dosavadní postup státu vůči městům a obcím, je podle Kateřiny Gerbrichové složitá. „Některé vládní kroky jsou, dle mého pohledu, nepromyšlené a musejí se poté, co jsou schválené vládou, napravovat například daňovým bonusem pro města a obce. Uvítala bych větší komunikaci mezi vládou a poradními orgány, v tomto případě se Svazem měst a obcí před předkládáním návrhů ke schválení poslaneckou sněmovnou.
Sestavování rozpočtu na rok 2021 a rozpočtového výhledu bude podle starostky Velkých Opatovic složité a vedení měst a obcí bude od státu nutně potřebovat detailnější informace k vývoji daňových příjmů, aby bylo možné sestavit reálný rozpočet. „Na tyto informace je už čas, protože naše město začíná na rozpočtu pracovat již v září,“ upozorňuje Kateřina Gerbrichová.
Kunštát
Rozpočet města Kunštát předpokládal pro letošní rok příjmy ve výši 70 milionů korun. V rámci rozpočtového určení daní teď v Kunštátě počítají se ztrátou okolo 8 milionů korun, aktuálně jsou v mínusu zhruba 3–4 miliony.
Podle starosty Zdeňka Wettera (ČSSD) se zatím s výpadky vypořádávají, jak se dá. „Přijímáme opatření k úsporám v rámci provozu města, ale hledá se po desítkách tisíc. Rušíme akce a záměry, bez kterých se obejdeme, nebo je můžeme v současnosti postrádat, přehodnotili jsme dotace města spolkům a zájmovým organizacím,“ vypočítává kunštátský starosta. Rozpočet ve vedení města přehodnotili už dvakrát, teď budou konkrétní návrh úspor předkládat zastupitelům.
Úspory se výrazněji dotknou některých plánovaných investic. „Zrušili jsme opravy komunikací bez podílu z dotace, ale je pravdou, že v loňském roce jsme do rekonstrukcí chodníků a cest z rozpočtu města vrazili pět milionů, tak si to letos riskneme. Odložili jsme elektrifikaci Panské zahrady, zrušili jsme projekt na venkovní fitcentrum spojené s parkovou úpravou, rekonstrukci zasedací síně na úřadu, realizaci podkrovních bytů na zdravotním středisku, druhou etapu položení chodníků na hřbitově a další akce, které máme zařazeny do investičního výhledu na dobu, až bude líp,“ popsal Zdeněk Wetter.
Ten rozumí tomu, že stát hledá v současné době úspory, kde se dá. Nemůže si ale podle něj dovolit ohrozit chod samospráv a zároveň po nich chtít co nejvíce investovat. „Je to uzavřený kruh a každý zásah do života obcí a měst se negativně obrátí proti státu samotnému. Netroufnu si hodnotit počínání našich vládních činitelů v rozhodování o financích, neb nemám dostatečné informace, s kterými politici disponují, ale rozhodně by si samospráv měli více považovat a chovat k nim respekt,“ domnívá se kunštátský starosta.
Zároveň zdůrazňuje, že chmury a pesimismus při zvládání situace a plánech do budoucna nepomůžou, a cituje slova Tondy Blaníka: „Pan premiér žádá, abychom byli v této korona době všichni pozitivní.“ Pro přípravu rozpočtu na rok 2021 je to podle Zdeňka Wettera ta správná cesta. „Proto jsme se ve vedení města shodli, že půjdeme do všech dotačních titulů, které jsme získali – a že se nám tentokrát vedlo. Sice jsme nuceni zatížit město bankovním úvěrem, abychom zvládali předfinancování a částečně i spolufinancování, ale věříme, že to dokážeme a budoucí zadluženost město nezastaví, jen trochu zpomalí. Takový bude i cíl při sestavování rozpočtů na příští roky. Snad nám naši následovníci-zastupitelé odpustí,“ uzavírá kunštátský starosta.
Lysice
Městys Lysice schválil pro letošní rok vyrovnaný rozpočet s příjmy i výdaji něco přes 76 milionů korun. Předpokládaný výpadek by měl činit asi 6 milionů korun. Podle starosty Pavla Dvořáčka (ČSSD) je v Lysicích situace specifická tím, že staví novou čističku odpadních vod. Stavba je přibližně v polovině a představuje pro město nákladnou investici, se kterou ale nelze v průběhu stavby přestat. Proto měly Lysice výrazně utlumeny ostatní investice na minimum už před vypuknutím koronakrize, právě kvůli této stavbě. „Takže nic příliš neomezujeme, už jsme to tak měli,“ konstatuje s úsměvem Pavel Dvořáček a dodává, že nasmlouvané věci samozřejmě v Lysicích dostaví, ale nové projekty s výjimkou napojení vrtu na pitnou vodu nerozjíždí.
Dosavadní postup státu nechce lysický starosta příliš komentovat. „Je to zpolitizované téma. Osobně si myslím, že pokud se bude šetřit na výdajích státu, proč by se nemělo šetřit i u obcí. V příštím roce se pokusíme očekávaný propad financí zohlednit v rozpočtu,“ uvádí Pavel Dvořáček.
Svitávka
Celkové příjmy Svitávky měly v roce 2020 činit něco přes 37 milionů korun. Na daňových příjmech zatím podle starosty Jaroslava Zoubka (Občané Svitávky) obdrželi za první pololetí přibližně o 10 procent méně, než schválený rozpočet na rok 2020 počítal. To představuje částku asi 3 miliony korun. S tímto výpadkem se Svitávka vyrovnává především ponížením některých mandatorních výdajů. Městys zatím neschválil konkrétní rozpočtová opatření a ani neplánuje zrušit naplánované investice.
Problém Jaroslav Zoubek nevidí ani v přístupu státu a k rozpočtu na příští rok dodává: „Nepropadáme panice, protože rozpočet schvalujeme až v březnu, tak máme dostatek času se na to připravit s ohledem k aktuální situaci.“
Blansko
Stručné informace jsme získali také od vedoucího oddělení plateb a poplatků v Blansku. Ten nám z pověření starosty Jiřího Crhy (ODS) sdělil, že město, které počítalo s příjmy na letošní rok ve výši přes 500 milionů, zatím zaznamenalo výpadek asi 25 milionů korun. „Předpoklad do konce roku je asi 42 milionů korun. Výpadek vyrovnáme uspořenými prostředky na účtech města a neuskutečněním některých výdajů, které v současné době analyzujeme,“ uvedl úředník Jan Šustáček. Rozpočtové opatření projedná zastupitelstvo v září.
Blansko upustilo od některých menších investičních akci, u kterých se například protáhla doba projektových a dalších přípravných praci. Oproti tomu plánované investiční akce pomůže uskutečnit již zmíněná kompenzace od státu ve výši 1250 korun na obyvatele.
