Jak to vidí opozice

Vedle rubriky novinek Z radnice dáváme prostor také boskovické opozici, aby se vyjádřila k aktuálním otázkám, které vedení města řešilo či řeší. Odpovídají zástupci klubů ČSSD, Pirátů, KDU-ČSL a KSČM.

Město se rozhodlo zrušit pronájem plakátovacích ploch a pořídit plochy novéMěsto se rozhodlo zrušit pronájem plakátovacích ploch a pořídit plochy nové   foto: Tomáš Trumpeš

Na květnovém zastupitelstvu vedení města představilo první návrh škrtů v městském rozpočtu s ohledem na pokles příjmů kvůli koronakrizi. Jak navržený výběr toho, co ponechat a co oželet, hodnotíte?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): Ano, jde o první informaci, která byla zastupitelům představena, a na dalším jednání ZM očekáváme, že bude dále upravena. Úpravy vidíme jako nutné, i když bychom je dělali jinde. Rozpočet byl a je postaven dle zájmů současné koalice. Úpravy postihnou osadní výbory, příspěvky na provoz KZMB, Služeb a dalších organizací zřízených městem, ovlivní běžné výdaje i investice. Co kvitujeme, je rezerva, která je v rozpočtu držena.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Škrtání rozpočtu je vždy omezením a komplikací. V zásadě s navrženým souhlasíme. Chybí nám informace, zda 10% snížení příspěvku na provoz KZMB a Služeb města Boskovice vychází z úspor těchto organizací z doby pandemie. Zda organizace ušetřily tím, že neprobíhaly kulturní a sportovní akce, že bylo kino, lázně a další provozy uzavřeny. Pokud se vedení města rozhodlo zasáhnout do rozpočtu městských organizací, je důležité případné škrty dobře promyslet. Vedení města by mělo objasnit, zda se navržené zkrácení rozpočtu bude týkat provozních nákladů, nebo financí na mzdy. Stejně tak zatím nemáme informace, co bude znamenat navržené zkrácení platů zaměstnanců městského úřadu.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Z návrhu je patrná snaha rozdělit výdajové škrty napříč všemi oddíly rozpočtu. To určitě kvitujeme s povděkem. Přijde mi v pořádku, že hledáme úspory u menších investičních akcí v řádech statisíců až jednotek milionů. U nich je velmi pravděpodobné, že nedojde k delšímu odkladu a bude možné je realizovat hned, jakmile to finanční situace dovolí. Předpokládáme, že návrh rozpočtového opatření dozná změn, až bude jasnější výše výpadku příjmu na příští rok.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Domnívám se, že v tomto směru nemáme moc na výběr. Podle mě budou návrhy dalších škrtů předloženy i na červnovém zastupitelstvu. Dá se tedy říct, že mi nezbývá nic jiného, než s návrhem souhlasit.

Souhlasíte s nákupem pozemků v Červené zahradě za cca 30 milionů korun a s přesunem plánované sportovní haly do tohoto areálu?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): ČSSD vždy podporovala rozvoj sportu v lokalitě ČZ. V minulém volebním období za tímto účelem vykoupila některé pozemky a do svého volebního programu uvedla opět rozvoj ČZ a sportu zde. Svůj postoj jsme nezměnili a máme za to, že jsou tyto pozemky neustále strategické pro rozvoj sportu a pro Boskovice. Proto výkup dalších pozemků podpoříme. Jako nevýhodu vidíme, že je zrušeno usnesení o umístění haly zde.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Ano, souhlasíme. O rozšíření sportovišť v Červené zahradě usiluje KDU-ČSL již od roku 2003 a rozšíření stávajících sportovišť o další zázemí pro sportovce vítáme. Jsme si vědomi toho, že vybudování celého areálu je s ohledem na finanční náročnost na několik let. Ale pokud se podaří během letošního roku zpracovat studii celého areálu včetně dopravního řešení, je reálné, že by hala mohla být do roku 2022 dokončena. Současně by měla být věnována pozornost také záměru v lokalitě Hybešova. Veřejná stavba a veřejné prostranství by této části města, která je přetížena hustotou zástavby, pomohly.

KRISTÝNA ZNAMENÁČKOVÁ (PIRÁTI): Z nákupu pozemků v Červené zahradě máme rozporuplný dojem. Z hlediska rozvoje města je logické, aby město tyto pozemky vlastnilo, a pro vybudování haly v této lokalitě jsme byli od začátku. Město ale kupuje pozemky o dva roky později a za velmi podobných finančních podmínek. Proto je krok zvláštní a stálo by za to se definitivně rozhodnout, kde bude sportovní hala stát, jinak veškeré převody pozemků budou působit rozpačitě a usnesení zastupitelstva budou postrádat jakoukoliv váhu, když je možné takto velká rozhodnutí co půl roku měnit.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Moje názory na tohle téma jsou léta stejné a předpokládám dobře známy. Bylo pro mě velkou ctí, že jsem se mohl závěrečných jednání o výkupu pozemků zúčastnit. Odpověď je tedy jasná. Ano, souhlasím, jsem doslova nadšen, že se vše podařilo. Navíc v rámci daných možností za přijatelnou cenu. Další protahování vyjednávání by asi nic nového nepřineslo. Doufám, že záměr a následně odkup podpoří radní i zastupitelé. Přál bych si, abychom pro tuto chvíli zapomněli na koalici a opozici a materiál byl podpořen velkou většinou zastupitelů.

Stavba sportovní haly se případným přesunem do Červené zahrady oproti harmonogramu plánovaném na Hybešově jistě zdrží. Knihovna už vstupuje do fáze územního řízení. Mělo by město začít stavět nejdřív knihovnu, nebo jak vidíte další postup u těchto investičních akcí?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): ČSSD měla a má ve svém volebním programu výstavbu knihovny a myslíme si, že jde o nejvíce připravenou investici, které nebude nic bránit v realizaci. Následně bychom činili kroky k výstavbě haly.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Aktuálně je pro město nejdůležitější ustát rozpočtové škrty, které se připravují v důsledku pandemie. Dále je nutné dokončit stavební řízení, vypořádat všechny námitky. Vedení města prověřuje dotační možnosti. Stejně jako u sportovní haly i u knihovny jsme zastánci co nejrychlejší realizace.

KRISTÝNA ZNAMENÁČKOVÁ (PIRÁTI): Vzhledem ke zdlouhavému procesu výběru lokality pro sportovní halu by bylo logické přistoupit ke stavbě knihovny. Z opačné strany: nezačít v této situaci stavět knihovnu by působilo jako záměrné zdržování. Proces výstavby haly budou zjevně provázet ještě četné diskuse. Bylo by tragické, kdyby za současné koalice nebyla započata ani jedna z velkých investičních akcí, které byly v plánu, kvůli neschopnosti se dohodnout nebo neochotě realizovat projekt knihovny, který toto vedení města zdědilo od toho minulého. Je vlastně trochu ostudné, že si ještě tuto otázku pokládáme.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Cítím velkou společenskou poptávku po obou projektech. Ano, knihovna je v tuto chvíli více připravena, takže nemám problém zvednout ruku pro zahájení její stavby, hned jak to půjde. Hala bude ještě chvíli trvat, neboť musí proběhnout diskuse k samotnému projektu i rozmístění sportovišť v areálu Červenky.

Kdy a na co by mělo město začít čerpat sjednaný úvěr? Souhlasili byste za současné situace s jeho využitím i na něco jiného než na knihovnu a halu, nebo by měl počkat na tyto stavby?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): Jde o těžkou otázku, myslíme si, že je na zváženou čerpat úvěr do investic do nemocnice, pak knihovny a haly.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Pokud se podaří získat dotaci na rozšíření ČOV, pokud se podaří dokončit rekonstrukci ulice Milánovy, pak nám přijde dobré čerpat úvěr prioritně na velké investiční akce, tj. na knihovnu a sportovní halu.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Sjednaný úvěr by měl být použit primárně na velké investiční akce (tedy na halu a knihovnu), které z vlastních zdrojů nedokážeme financovat. Využít úvěr na menší projekty bychom měli pouze tehdy, když bude jasné, kolik nás bude hala a knihovna reálně stát a jestli a jaká bude pro využití úvěru rezerva.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Je vcelku jasné, že úvěrový rámec budeme muset využít v plné výši. Moje priority jsou knihovna, hala a intenzifikace čistírny odpadních vod. Snad se podaří zajistit částečné spolufinancování těchto i dalších investic též z jiných zdrojů.

Město se rozhodlo zvýšit cenu nájemného v městských bytech. Záměr pozdržela koronakrize, ale pokládáte ho za správný a bude dobré se k němu vrátit?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): ČSSD má ve svém volebním programu dostupné bydlení a máme za to, že zvyšováním nájemného tuto dostupnost nedocílíme. Je nutná diskuse nad tímto tématem.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Zatím je zvýšení nájemného odloženo. Koronakrize ještě neskončila a dnes je těžké odhadnout, jak se bude vyvíjet trh s nemovitostmi. Proto by bylo dobré se k záměru zvýšení nájemného vrátit.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Zvyšování nájmu v obecních bytech je pochopitelné, pokud bude vyšší příjem z nájmu vrácen zpět do úprav a oprav bytového fondu města. Nicméně vzhledem k tomu, že byty jsou (dle pravidel pro přidělování městských bytů) pronajímány občanům s podprůměrnými příjmy, nepřijde mi v pořádku v době hrozící ekonomické recese navyšovat cenu nájemného skokově o 20 procent. U bytů Na Chmelnici je navíc dvacetiprocentní navýšení ceny maximální možné, jaká dovolují podmínky dotace, kterou město na výstavbu bytů získalo. Zvyšování nájmu by mělo být spíše postupné a předem jasně deklarované, aby stávající i noví nájemníci měli jasnou představu o tom, jak jejich nájmy porostou. Na další odpověď by pak byla otázka, jestli má město mít větší bytový fond a cenou nájmu ve svých bytech regulovat komerční nájmy.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Částečné navýšení podpořím. Jednak inflace hodnotu koruny pochopitelně snižuje a také náklady na údržbu a opravy domů raketově rostou. I po navýšení cen bude nájemné daleko nižší než tržní.

Souhlasíte s tím, že takzvaný grantový systém pro kulturu a volnočasové aktivity by měl projít reformou a můžete stručně napsat, co hlavního od změn očekáváte?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): Kolem grantového systému byly a jsou vždy dohady. Nikdy nepůjde o vytvoření spravedlivého systému, který by vyhověl všem. V minulosti byly navrhovány dvě varianty, které by se po roce obměňovaly.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Stávající grantový systém pro kulturu a volnočasové aktivity funguje dobře několik let. Stejně jako grantový systém pro vlastníky nemovitostí v památkové zóně vznikl z iniciativy dnes senátorky, bývalé místostarostky Jaromíry Vítkové. Systém byl průběžně inovován, probíhala v této věci také komunikace s neziskovými organizacemi. Dobrá je odezva na vstřícnost paní Ing. Sedláčkové a dalších úředníků při podávání a administraci žádostí. V posledních letech došlo k větší proměně ve struktuře iniciativ a neziskových organizací v Boskovicích. Nastavená pravidla ne úplně vyhovují divadelním a hudebním souborům. Aktivnější jsou také spolky v přidružených obcích nebo spolky při školách. To jsou hlavní důvody připravované změny grantového systému. Modernizaci vyžaduje také formulář žádosti.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Grantový systém pro volnočasové aktivity zahrnuje široké spektrum činností, od sportovních přes volnočasové až po kulturní. Současný systém zcela nefunguje, což je zjevné při pohledu na letošní výsledky, kdy prakticky žádný kulturní projekt nedostal od města podporu a naopak volnočasové akce nekulturního charakteru podporu získaly. Bylo by vhodné zvážit zřízení samostatných kategorií zvlášť pro kulturu a zvlášť pro volnočasové aktivity. Dalším krokem by bylo zajištění nepolitického obsazení komise, ve které zasednou z většiny členové z kulturní sféry, například navrženi kulturní komisí, v ideálním případě i nezaujatí externisté. Komise by měla být schopna poskytovat zpětnou vazbu neúspěšným žadatelům.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Jako dlouholetý člen grantové a hodnotitelské komise vím, že pravidla přizpůsobujeme potřebám žadatelů každoročně. Má-li dojít k nějaké zásadnější změně, oddělil bych nejprve oblast A od oblasti B (dotace na provoz a na akce, pozn. red.), neboť spolu moc nesouvisí. Zalíbila se mi i myšlenka změny členů hodnotitelské komise. Ať projekty v každé oblasti posuzují odborníci, kteří se v ní dlouhodobě pohybují a jsou „v obraze“.

Město se rozhodlo zrušit pronájem plakátovacích ploch, pořídit plochy nové a všechny je pak provozovat pod Službami. Je to správný krok?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): Ano, s tímto krokem souhlasíme. ČSSD ho prosazovala již v minulosti.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Ano, plochy vyžadují renovaci a s provozem pod městskou organizací souhlasíme.

JAN NÁDVORNÍK (PIRÁTI): Produkty firmy mmcité, kterou doporučuje městský architekt, vypadají hezky. Vnímáme toto rozhodnutí jako krok správný směrem. Doufejme ale, že změna v procesu údržby (výlepů) bude dostatečně prodiskutována v kulturní komisi, potažmo v KZMB, aby nepřinesla spíše zmatky. Určitě bude nutné říct, jakým klíčem budou plakáty rozmisťovány (pouze na městských, nebo zda budou existovat i jiné plochy), případně co bude s 12 plochami agentury D-PRODUCTION.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Fakt je ten, že mnoho ploch je umístěno tam, kde nemají žádný dosah na veřejnost, či jsou v technicky žalostném stavu. Je třeba k tomu přistoupit komplexně, tedy plochy zrekonstruovat a vybudovat nové tam, kde budou mít velkou „sledovanost“. Myšlenka provozování Službami, coby městskou firmou, není špatná. Služby každoročně dotujeme, tak snad dostanou šanci tímto svůj rozpočet lehce vylepšit.

Od koaličního zastupitele Jiřího Pevného zaznělo, že by město mělo více využívat svých možností při jednání s developery a více tlačit na to, aby mysleli také na plochy a stavby pro veřejnost. Vidíte zde také rezervy? Co od města v tomto směru očekáváte, pokud s názorem souhlasíte?

HANA NEDOMOVÁ (ČSSD): Ano, s panem zastupitelem Pevným se ztotožňujeme. V minulém volebním období bylo s developery jednáno. Byli upozorňováni na potřeby obyvatel i města.

DAGMAR HAMALOVÁ (KDU-ČSL): Zástupci KDU-ČSL, pokud byli ve vedení města, toto sledovali. Vedení města by si společně s vedoucími příslušných odborů a městským architektem mělo ujasnit, jaké druhy veřejných ploch a staveb jsou pro nové i stávající lokality bytových nebo rodinných domů potřebné. Na prvním místě se vždy uvádí parkovací plochy. Stejně tak by součástí developerských projektů mělo být nejen pouhé dodržení regulativů typů ploch, ale promyšlené plánování ploch zeleně, parků, dětských hřišť, nemělo by se zapomínat také na odpovídající plochy pro kontejnery na odpad. Důležité také je, zda město bude prosazovat uzavřené komplexy bytů a rodinných domů, nebo zda bude usilovat o komunikačně a prostorově otevřenější bloky domů. V posledních letech u velkých developerských projektů probíhají konzultace s městským architektem, kde jsou některé z uvedených požadavků na veřejné plochy a stavby zohledňovány. Doporučení pro investory je nutné rozšířit o oblast životního prostředí – vsakování a udržení vody, klimatickým podmínkám odpovídající výsadba zeleně. Pokud jde o uvedené konzultace, záleží na ochotě investora doporučení architekta respektovat. Málo je využívána možnost uplatňování požadavků města jako účastníka stavebních řízení. Zde by mělo být město aktivnější.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Město má nejlepší vyjednávací pozici ještě před uzavřením kupní smlouvy. Už v této smlouvě musí být uvedeny podmínky, za kterých dojde k prodeji pozemku. Příkladem může být podmínka jihomoravského kraje při směně pozemků pro stavbu sportovní haly na ulici Hybešova. Podmínkou této směny bylo, že do roku 2025 vyroste na pozemku sportovní hala, kterou bude moct krajem spravovaná střední škola několik let bezplatně využívat. Při nesplnění podmínky přejde podle platné smlouvy pozemek zpět pod kraj. Stejně tak musí město jednat o podmínkách, za kterých bude developer na dotyčných pozemcích stavět. Prostory pro služby a menší obchody jsou podle regulačního plánu součástí ploch pro bydlení, město tak má téměř povinnost s developery jednat o začlenění těchto prostor do jejich stavebních plánů. V případě aktuálního záměru výstavby bytových domů má zájemce o pozemky poměrně jasnou představu o tom, co by na pozemku mělo vzniknout. Proč by tyto představy nemohly být zakotveny v kupní smlouvě?

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Souhlasím plně. Když člověk projede třeba labyrintem sídliště Na Výsluní, vidí, jak bylo namačkáno co nejvíce na co nejmenší ploše. Z ekonomického pohledu developera to chápu, ale byt bych si tam rozhodně nekoupil. Město by mělo využít všech dostupných možností, jak dotlačit developery k projektování sídlištních celků, kde bychom našli i parčíky, oddechové plochy, hřiště pro děti a další veřejné stavby.

další ankety