Radnice se pře o cenu tepla s dodavatelem. Spor je u regulačního úřadu

Tlak na snížení ceny tepla v Boskovicích se přelil v právnický boj mezi městem a provozovatelem tepelné soustavy, firmou ZT Energy. I po výrazném snížení nájmu pro tuto společnost je totiž letošní cena tepla pro koncové spotřebitele velmi podobná té loňské. Město si proto na provozovatele stěžuje přímo u Energetického regulačního úřadu.

Kogenerační jednotkaKogenerační jednotka   foto: ZT Energy

Slova jako podraz a vydírání zaznívají z úst představitelů boskovické radnice v souvislosti s provozovatelem Centrálního zásobování teplem (CZT) v Boskovicích, blanenskou firmou ZT Energy. Této společnosti totiž po patnácti letech příští rok končí smlouva na provoz boskovické tepelné soustavy. Loni na podzim proto firma po vedení města chtěla, aby jí nájem alespoň část zařízení prodloužilo. Jenže z radnice zaznělo, že to vůbec nepřichází v úvahu.

Bodem sváru se staly tři kogenerační jednotky, tedy zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které do soustavy firma na své náklady v roce 2012 připojila a na rozdíl od dalších kotlů a rozvodů, které vlastní město, jsou také jejím majetkem. Vedení společnosti ZT Energy argumentuje, že kdyby město prodloužilo nájem na provoz těchto jednotek, mohla být cena tepla daleko níž, než je dnes. „Myslím si, že nátlak vypadá trošku jinak,“ ohradila se jednatelka společnosti Renata Nezvalová vůči tvrzení vedení města. „Pokud bychom chtěli využít nátlakových prostředků, tak jsme předložené návrhy současně dostávali mezi odběratele a využívali jich jako rukojmích, kteří nám mohou pomoci, protože částky, o které jsme chtěli snížit cenu tepla, znamenají pro jednotlivé odběratele několik tisíc za rok,“ doplnila.

Podle propočtů společnosti by cena tepla mohla klesnout při nejdelší předložené variantě prodloužení do konce roku 2025 na 501 korun za jeden gigajoul tepla, a se snížením nájmu na 744 tisíc ze strany města dokonce až na 420 korun. Při nejkratší variantě prodloužení do konce roku 2023 by byla cena tepla 527 korun, potažmo 447 korun. Dnes je přitom cena na 652 korunách i se sníženým nájmem.

„Ona by ale cena byla úplně jiná, kdyby společnost nenavýšila náklady v podobě odpisů a zisku. To bychom byli minimálně o sto korun níž. Z roku na rok, aniž by se něco závratného stalo, si najednou navýšila o milion odpisy i zisk, to není normální,“ prohlásil naštvaně starosta Jaroslav Dohnálek (ODS). Právě tento krok společnosti označil za podraz, kvůli němuž se v prosinci rada po tříhodinovém jednání rozhodla ke snížení nájmu o zhruba 2,2 milionu korun na 820 tisíc. Jinak se cena tepla mohla vyšplhat až na 782 korun za jeden gigajoul.

Na vyšší zisk máme nárok, tvrdí firma

Renata Nezvalová ovšem říká, že nově započítané odpisy, neboli rozložené pořizovací náklady zmiňovaných kogeneračních jednotek, do ceny tepla dosud nepromítali – přestože dlouho dopředu věděli, že firmě nájem končí. „Kdybychom odpisy do ceny započítali už dříve, byli bychom klidně na částce tisíc korun za gigajoul,“ tvrdí s tím, že takovou cenu nechtěli dopustit, aby se systém CZT odpojováním odběratelů nezhroutil. Zároveň však firma nechce z Boskovic odejít se ztrátou, když městu jednotky vlastně přenechá za pár korun, jak je v plánu, aniž by se jí investice vrátila. „A zisk jsme si dosud účtovali nižší, než na který jsme měli nárok,“ vysvětlila Renata Nezvalová náhlé zvýšení ceny. V případě prodloužení ovšem plánovali i nadále nízký.

Proč tedy město nechce nechat firmě kogenerační jednotky v nájmu, když by to podle ZT Energy mohlo snížit cenu tepla? „Kogenerační jednotky jsou vřazeny do systému, aby pomáhaly snižovat cenu tepla výdělkem na prodeji elektřiny. Kdyby je společnost provozovala ještě dalších pět let, město z toho nic nemá a pak nám po uplynutí těch pěti let vlastně předají šrot, který musíme hned rekonstruovat,“ upozornil starosta na stáří zařízení. „Oprava by nás stála nemalé peníze, ale nevyděláme na nich do té doby ani korunu, protože zisk by šel jim,“ doplnil starosta.

Renata Nezvalová ovšem oponuje, že by si firma žádný zisk pro sebe nenechávala. Jinak by prý cena tepla nemohla klesnout na částku, kterou navrhla v žádosti o prodloužení nájmu. Teplo z kogeneraček by firma prodávala Službám Boskovice, které mají systém CZT převzít, za podnákladové ceny a vzniklou ztrátu by vyrovnávala právě prodejem elektřiny. „Od začátku chceme, aby lidé v systému zůstali a neodpojovali se. A říkali jsme to i v době, když jsme věděli, že chtějí CZT předat Službám,“ podotkla jednatelka.

Když ale radní v prosinci rozhodli o neprodloužení nájmu, firma ZT Energy své vyšší náklady v podobě zisku a odpisů promítla i do konečného vyúčtování ceny tepla za minulý rok. Jinými slovy cena zpětně vyskočila nahoru oproti původně předpokládané. „Výsledná kalkulace za rok 2018 je bohužel vyšší než předběžná, důvodem je nicméně také nižší prodej tepla,“ vysvětlila Renata Nezvalová a poukázala na teplou zimu v loňském roce. Kvůli tomuto zpětnému zvýšení i vyšším nákladům v letošní ceně podalo město na ZT Energy podnět k Energetickému regulačnímu úřadu. Kdy ten rozhodne, ale vůbec není jasné. „Nemá žádné lhůty na vyřízení,“ řekl tajemník městského úřadu David Škvařil.

Zároveň si město stěžuje, že s ním firma přestala komunikovat. „Paní Nezvalová operovala také tím, že vypracovávali projektovou dokumentaci například napojení CZT do sportovní haly na Slovákově, která nakonec nevznikla, a že je to stálo peníze. Řekli jsme, ať tyto věci sepíší a že se můžeme bavit o mimořádném zaplacení, když se tyto akce ne jejich zaviněním nerealizovaly. Měli jsme ale podmínku, že vezmou zpět vyúčtování za rok 2018 a že sníží odpisy i zisk v ceně roku 2019. Údaje slíbili do deseti dní, je to dva měsíce a nic jsme nedostali,“ popsal starosta Dohnálek s tím, že dnes je to už věcí právníků obou stran.

Výše nájmu tvoří třetinu ceny tepla

Korigovat cenu tepla mohlo nicméně město samo po celou dobu patnáctiletého provozu, ne až teď poslední rok. Záleželo jen na radních, jaký budou společnosti účtovat nájem, který tvoří zhruba třetinu ceny tepla.

Nájem nicméně zároveň po celou dobu odpovídal výši splátek úvěru za rekonstrukci celého CZT z roku 2004. Město si tím vykrývalo náklady na rekonstrukci, kterou tak v důsledku platili koneční odběratelé v ceně tepla – a celkem logicky si tedy sami zaplatili opravu rozvodů tepla do svých bytů. Až letos je rozhodnutím radních nájem nižší a většinu nákladů platí město ze svého rozpočtu, takže teplo dotuje.

Ke snížení právě pro letošní rok, kdy město zaplatí poslední splátku úvěru za rekonstrukci CZT, se rozhodli na radnici z pochopitelného důvodu – letos v prosinci končí patnáctileté fakticky nevypověditelné smlouvy s odběrateli tepla, což je zhruba tisícovka domácností ve městě. A město nechce, aby se lidé ze systému odpojovali. I proto dál tlačí na provozovatele. „Vysíláme jasný signál, že nám to není jedno. Máme zájem na pokračování CZT i po konci současných smluvních vztahů. Chtěli jsme proto zachovat konkurenceschopnou cenu,“ oznámil starosta v prosinci, když radní schválili nižší nájem pro ZT Energy. Tehdy ještě starosta hovořil o průměrné ceně 664 korun za gigajoul tepla, nakonec provozovatel spočítal předběžnou cenu na 652 korun. Po převzetí městem má dál klesnout pod 550 korun.

Jak se ale vůbec ZT Energy dostala k provozu celé soustavy? „Už v roce 1998 přebírala naše společnost provozování tepelného hospodářství města Boskovice. Přebírala nejen samotné tepelné zdroje, ale i značné dluhy po předchozím provozovateli. Tehdy došlo k jednání s věřiteli, zejména s Jihomoravskou plynárenskou, veškeré dluhy jsme vyrovnali, a tím došlo i k celkové stabilizaci tepelného hospodářství v Boskovicích,“ prohlásila jednatelka firmy.

V roce 2004, kdy skončila rekonstrukce, ale město nepřistoupilo k tomu, že by si po rekonstrukci tepelné hospodářství přebralo – místo toho jej na patnáct let přenechalo soukromému provozovateli. „Na to se ptejte těch, kteří u toho tehdy byli,“ odpověděl starosta na první dotaz, proč už tehdy nechtělo mít město vše ve svých rukou. Když mu ale redakce připomněla, že byl v té době členem koalice, doplnil, že to nebylo tak jednoduché, město nemělo licence ani lidi, kteří by problematice tepelného zásobování rozuměli. „Potřebovali jsme to v té době rychle vyřešit, jinak se mohlo stát, že lidé nebudou mít teplou vodu,“ vysvětlil Jaroslav Dohnálek.

Další rekonstrukce za šest let

Teď, když už se poslední roky Služby Boskovice „učí“ provozovat menší kotelny, si chce vzít město provoz celého CZT pod sebe, aby nad nimi mělo stoprocentní dohled. „Chceme do ceny tepla jen náklady, které souvisejí s provozem a údržbou. Samozřejmě také přiměřený zisk, který se ale bude pohybovat v jednotkách procent. Ten bude určený na obnovu systému. Neděláme to s cílem zbohatnutí na obyvatelích,“ sdělil starosta s tím, že chtějí připojovat další městské budovy, jako například penzion pro seniory, aby cena tepla mohla ještě dál klesat.

Je ale jasné, že za několik let si kotelny vyžádají opět rekonstrukci a město tak do nich bude muset znovu investovat. „Životnost nově rekonstruovaných kotelen bude 25 roků, garantováno je minimálně 20 roků. Životnost nových rozvodů je dle údajů výrobců zhruba 50 roků, garantováno minimálně 30 roků,“ psalo se v Radničních listech v roce 2003, kdy město připravovalo rekonstrukci.

Jak budoucí rekonstrukce ovlivní cenu tepla, se teprve uvidí. „Na jednání s odběrateli jsme jim říkali, že během pěti až šesti let nebudeme systém opravovat,“ dodal starosta. Pak ale nejspíš přistoupí město k novým opravám kotelen, které v té době už budou mít za sebou dvacet let provozu. Stejně tak investice nemine kogenerační jednotky, o nichž starosta řekl, že z nich za pět let bude šrot.

další zpravodajství