Už nejde o přírodu, ale o přežití člověka. Lukáš Pokorný zve na besedu o klimatu

Právě v době, kdy se v médiích opět intenzivně diskutuje o změnách klimatu, protože americký prezident Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody, proběhne v Boskovicích beseda na velmi blízké téma. Setkání nese název Občanská neposlušnost, klima a energetika a proběhne v úterý 6. června se od 19 hodin v klubu Sklepy. Besedovat přijede Radek Kubala z hnutí Limity jsme my; promítnut bude film Disobedience (Neposlušnost).

Akci pořádá Lukáš Pokorný, student environmentalistiky na brněnské Fakultě sociálních studií. Besedovat se bude mimo jiné na následující otázky: Jaký je ale vůbec reálný dopad Pařížské dohody? O co v ní jde a jak může zabránit oteplování o více než 2 stupně, což je hranice, která je kritická, pokud má lidstvo na planetě přežít? A může vůbec změna přijít shora od politiků?

Lukáš Pokorný považuje vliv člověka a jeho způsobu života na globální oteplování za nevyvratitelný fakt. Hlavním problémem je podle něj spalování fosilních paliv, na kterém stojí naše ekonomika, a to nejen v průmyslu a dopravě, ale i v zemědělství. Vzhledem k alarmujícím dopadu na přírodu se podle Lukáše mění sama podstata ekologie. „Motivace chránit přírodu a rozvinuté ekosystémy kvůli estetičnu či kvůli přírodě samotné už nejsou aktuální. Nějaký život zde bude i po nás. Motivace chránit přírodu je už čistě antropocentrická, za to se nemusíme stydět – chceme-li přežít my, musíme přenastavit naše chování vůči životnímu prostředí,“ říká Lukáš Pokorný. Někdy se v této souvislosti mluví o změně predátorské povahy lidské kultury, o změně determinace veškerého společenského chování ekonomickým výnosem či o pádu kapitalismu. „Nazvat to můžeme jak chceme, ale smysl je stejný – přenastavit lidské chování vůči planetě na skutečně udržitelné.“

Podle Lukáše jsou naopak naivní představy takzvaných neo-environmentalistů – totiž že tento problém způsobovaný nekonečným růstem a technologickým pokrokem vyřeší právě ještě větší růst a intenzivnější technologický pokrok. To vše totiž představuje ještě větší tlak na přírodu.

Účastníci boskovické debaty budou mít příležitost debatovat s Radkem Kubalou, novinářem píšícím pro Deník Referendum a jedním ze členů iniciativy Limity jsme my. „Jedná se o otevřené občanské hnutí, bojující proti ekologické a sociální nespravedlnosti. Jejich protestním nástrojem je aktivizace lidí zdola, občanská nepolušnost. V současné době objíždějí celou Českou republiku a zvou nejen mladé lidi na historicky první český klimakemp. Ten se bude konat již koncem června a půjde o to ukázat, že tu je silný hlas volající po změně. Hlas lidí, jež si jsou vědomi stavu našeho klimatu a problémů plynoucích ze společensko-ekonomického uspořádání,“ vysvětluje Lukáš Pokorný.

Podle hnutí Limity jsme my boj o budoucnost člověka na planetě Zemi začíná právě tam, kde vzniká fosilní bohatství. Protesty proto míří přímo na místo těžby. A co soukromé vlastnictví těch, kterým doly patří? „Jsem si vědom jisté kontroverznosti dané problematiky, ale jsou momenty, kdy veřejný zájem, a tím budoucnost pro další generace jistě je, stojí nad zájmem soukromým,“ odpovídá jednoznačně student brněnské environmentalistiky.

Kromě zmíněné besedy se v klubu Sklepy dějí i další podobné filmové projekce a besedy. Ty se konají pod hlavičkou Filmového klubu Gymnázia Boskovice a nabízejí především dokumentární filmy s lidskoprávní tématikou z videotéky festivalu Jeden svět. „Tento klub jsem kdysi jako student gymnázia zakládal a jsem velice rád, že se na něm mohu zpovzdálí podílet i nadále. Jeho organizátoři vybírají palčivá témata dnešní doby a často zvou i hosty s navazující přednáškou a diskuzí,“ uzavírá Lukáš Pokorný.

další zpravodajství