Polytechnické centrum na Slovákově má stát 72,5 milionu

Boskovice v průběhu ledna dokončily projektovou dokumentaci, jejíž součástí je i rozpočet, a zpracovaly studii proveditelnosti na výstavbu Centra polytechnické výchovy a vzdělávání na Slovákově ulici. Centrum by mělo vyrůst u budovy základní školy v jámě, která zde zbyla po stavbě sportovní haly. Všechny zpracované podklady nyní poslouží jako součást žádosti o dotaci. Základní parametry rozpočtu zní: cena 72,5 milionů korun, z toho 10,1 milionu by město zaplatilo z vlastního v rámci takzvané spoluúčasti.

O tom, že by mělo vzniknout u školy na Slovákově právě polytechnické centrum, rozhodlo boskovické zastupitelstvo, když se zabývalo otázkou, co by mělo nahradit zrušenou stavbu sportovní haly a zaplnit jámu, která zde po ní zůstala. Za nápadem na vybudování centra stála především snaha vymyslet projekt, který by se dal napasovat na předpokládané dotační tituly v novém plánovacím období. „Toto řešení není práce jednotlivce, navrhl ho vedoucí odboru pan Zouhar, ale až na základě toho, že jsme byli konzultovat možnosti na Jihomoravském kraji v Centru regionálního rozvoje, abychom věděli, jaké jsou možnosti. Nejprve jsme posháněli informace ohledně nových dotačních titulů, pročetli jsme si nové programovací období a podle toho jsme přizpůsobovali naše myšlenky,“ uvedla v říjnu 2015 pro Ohlasy starostka Hana Nedomová (ČSSD). Tehdy bylo představeno centrum za 35 milionů, přičemž 90 procent nákladů měla pokrýt dotace.

V průběhu příprav se projekt rozšířil a cena se vyšplhala na zmíněných 72,5 milionu korun. S tím se samozřejmě objevily i pochybnosti, jestli je taková investice adekvátní a jestli je právě podobné centrum smysluplnou investicí do vzdělávání. Tedy jestli se nejedná jen o snahu zalepit nějak díru po stavbě haly. „I pro mě bylo důležité, aby zde došlo k nějakému dobrému řešení,“ uvedla souvislost s lokalitou na prvním místě mezi svými důvody pro podporu centra starostka Hana Nedomová. Zároveň radnice věděla, že nové programovací období bude zaměřeno na oblast školství. Připravit vedle školní budovy investici určenou právě pro školské využití se proto nabízelo. „Tedy nejen využít možnosti dotace, ale také pomoci zlepšit vzdělávání žáků na základní škole,“ říká boskovická starostka.

foto: Tomáš Znamenáček

Je nutná nová budova?

S tím je ovšem spojena otázka, jestli je nutné pro tento účel stavět novou budovu a nebylo by efektivnější investovat do vybavení stávajících učeben. Boskovické školy mají navíc interiéry, které by modernizaci jednoznačně potřebovaly, což říká i starostka města. Ta však zároveň vidí řešení právě v postavení nového centra: „V případě, že máme možnost nabídnout zcela nové prostory, které žákům nejen zkvalitní výuku, ale ukážou jim i nové moderní trendy, kupříkladu provázání fyziky a přírodovědy na počítače, tak si myslím, že si to zaslouží.“ Ve stávajících prostorách by to podle ní udělat nešlo. „Pokud bychom rekonstruovali stávající učebny, nedocílili bychom komplexního řešení a propojení, které se teď nabízí,“ říká Hana Nedomová.

A zároveň popírá, že by město o stavbě centra rozhodlo autoritativně a nehledělo na požadavky a potřeby školy. Její ředitel a opoziční zastupitel Vladimír Ochmanský (ODS) se přitom v rozhovoru pro Ohlasy poměrně jasně vyjádřil, že pokud by on sám měl rozhodovat o tom, jak směřovat investici za několik desítek milionů do základní školy, podobné centrum by ho nenapadlo. Starostka ovšem říká: „Pokud se rozhodovalo o nějakém projektu, vždy u toho byli zástupci školy.“ Celý projekt byl pak zpracováván skupinou, ve které byl i ředitel školy a další zaměstnanci. Škola si také sama definovala požadavky na vybavení, které má stát přes 13 milionů korun. „Vybavení bude vyžadovat proškolení pedagogů a změnu jejich stylu práce. Bude na nich, jak budou ochotni s novými trendy a výukovými programy pracovat,“ odpovídá Hana Nedomová na otázku, jak si vysvětluje nedůvěru školy k celému projektu. Podle ní bude důležité, jak se učitelé naučí s novými zařízeními pracovat. „Těch obav může být víc, možná také obava z toho, jak to tam bude vypadat a co se od nich bude chtít,“ uvažuje starostka.

Nevznikají pochybnosti ale především nad výší investice? Je opravu nutné investovat 72,5 milionu korun do nové budovy? Nestačilo by opravdu investovat do vybavení stávajících učeben? „Je to věc názoru. My jsme připravili tento projekt,“ odpovídá boskovická starostka. Důležité je podle ní i to, že se nyní připravuje změna školské legislativy a předpokládá se změna financování škol. Tomu by mělo nové centrum odpovídat. „Z mého pohledu podobná investice zbytečná není. Podle nového trendu má v Německu podobnou stavbu každé okresní město. V České republice se takových center připravuje víc. Město řešilo problém s využitím lokality tak, abychom zde měli stavbu, která je nadčasová a pomůže studentům, aby získávali vědomosti novým způsobem,“ vysvětluje starostka.

Přínos pro žáky

Také podle místostarostky Dagmar Hamalové (KDU-ČSL), která má na starosti oblast školství, je hlavním cílem centra rozšířit a zlepšit podmínky pro výuku technických a přírodovědných oborů na základní škole. Očekává významné zkvalitnění přípravy žáků v řadě předmětů – pracovní činnosti, pěstitelské práce, člověk a jeho svět, přírodopis, zeměpis, fyzika, environmentální výchova, informační technologie. „Zlepší se tak nejen kompetence žáků, které ve škole získají. Nové vybavení otevře možnosti modernizace výuky, rozšíří se také motivace žáků k učení jako celku a k jednotlivým technickým a přírodovědným oborům,“ říká Dagmar Hamalová.

Zlepšení kvality výuky zejména na druhém stupni základní školy podle ní patří k celostátním prioritám. A to také proto, aby se vyrovnal zájem dětí o studium takzvaného nižšího gymnázia s poptávkou po běžných třídách druhého stupně základní školy.

Kromě toho je zde záměr přispět k propojení školského a podnikatelského sektoru. „Od místních společností a firem se stále zvyšuje poptávka po kvalifikovaných pracovnících řemeslných a technických oborů – s výučním listem, maturitou i vysokoškolským diplomem. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se stává limitem pro další rozvoj kapacity zejména výrobních společností,“ vysvětluje místostarostka. Ředitel školy Vladimír Ochmanský byl ve svých vyjádřeních spíše opatrný k tomu, aby se už základní vzdělávání zaměřovalo na řešení situace na trhu práce. „Nedostatek pracovníků u CNC strojů není věc základního školství,“ uvedl pro Ohlasy. „Výše uvedené tvrzení nelze brát doslovně,“ reaguje Dagmar Hamalová.

Přesnější představu, jak bude vypadat trh práce za deset nebo patnáct let, až na něj budou dnešní žáci vstupovat, nemáme. To ale podle ní neznamená, že bychom měli rezignovat na jakoukoliv změnu ve školství ve vztahu k trhu práce. „Pokud budou žáci vybaveni dovednostmi, informacemi a budou ochotni reagovat na změny na trhu práce a ve společnosti, bude to přínos pro jejich osobní život a současně také pro společnost. Když se žák základní školy bude rozhodovat o své budoucí profesi či výběru střední školy, bude vědět co je základním obsahem například profese operátor či programátor CNC strojů. Tuto představu bude mít nejen na základě informací z Wikipedie, ale díky své vlastní zkušenosti,“ popisuje přínos centra Dagmar Hamalová. Povědomí o konkrétních profesích a řemeslech je podle ní mezi dnešními žáky poměrně malé. „Současně si, nejlépe již jako absolventi základní školy, budou uvědomovat, že pokud si vyberou konkrétní profesi, nebude to nutně uplatnění na celý život,“ doplňuje Dagmar Hamalová.

Hlavním cílem školního vzdělávacího programu je podle ní ukazovat a zprostředkovávat dětem svět z pohledu co největší všestrannosti. Základní škola tak seznamuje žáky nejen se základy jazykové výchovy a matematiky. Zprostředkovává dětem základy humanitních oborů, přírodovědných a současně také technických oborů, rozvíjí jejich fyzickou a pohybovou zdatnost či umělecké vidění světa. Do toho všeho podle ní záměr Centra polytechnické výchovy a vzdělávání dobře zapadá a přináší ještě další důležitý efekt – propojování poznatků a kompetencí žáků napříč obsahem školní výuky. „V dnešním vzdělávacím programu nelze oddělovat jednotlivé školní předměty. Například předmět informační technologie se propojuje prakticky se všemi školními předměty. Nebo výuka pracovních činností je sice zaměřena na manuální zručnost, ale také je nezbytné propojování pracovních úkonů, postupů s aplikacemi v oblasti informačních technologií a robotiky,“ popisuje boskovická místostarostka.

Není cena příliš vysoká?

Vedení města zdůrazňuje, že výsledná cena 72,5 milionu neobsahuje jen náklady na postavení budovy, ale i terénní úpravy, sadové úpravy, parkoviště a další prvky. Konkrétně rozpočet stanovuje 12,9 milionu na vybavení a 59,6 milionu na stavbu. Stavební výdaje jsou dále specifikovány na 47,8 milionu na stavbu; 5,6 milionu na terénní úpravy, parkové úpravy a oplocení; 4,2 milionu na odvodnění lokality a 2 miliony na vybudování parkoviště.

Propočet ze studie nejprve stanovil cenu ve výši 35 milionů bez daně, což je asi 43 milionů s daní. Kde se tedy vzalo další navýšení? „To byl nástřel, v té době jsme nevěděli, co všechno bude stavba obsahovat a vůbec jsme se nebavili o vybavení. Jen to dnes dělá 13 milionů,“ vysvětluje šéf investičního odboru, architekt Petr Zouhar. Zásadní navýšení přineslo také konstrukční řešení stavby. Na základě zkušeností z nevydařené stavby sportovní haly muselo dojít k volbě finančně náročnějších technologických řešení. Problém se spodní vodou je v lokalitě totiž opravdu podstatně větší, než se původně zdálo. Velký skok v ceně spočívá už v založení stavby, nyní byla zvolena forma takzvané bílé vany, což je speciální nepropustná betonová konstrukce. Uvažovalo se o ní už v souvislosti s halou, ale pro velkou finanční náročnost se tato varianta zavrhla. Další nárůst představuje i systém drenáží a odvedení vod do zatrubněného potoka, tedy přibližně dvě stě metrů nové kanalizace. „Jedná se opravdu o výjimečnou stavbu. Už tím, že je v zemi, nemůže být cena úplně standardní. Zároveň se toto řešení úplně nabízí, když tam jáma po stavbě haly je,“ říká Petr Zouhar. Výsledná cena mu vzhledem k charakteru budovy a vybavení připadá adekvátní. A zároveň je to podle něj příležitost, aby v Boskovicích vznikla kvalitní současná stavba, po které volá i odborná architektonická veřejnost.

foto: Tomáš Znamenáček

Využití centra

Dalším problematickým bodem projektu je samo využití příštího centra. Na jednu stranu město deklaruje, že ho bude využívat celá boskovická základní škola a také další školy z regionu, na druhé straně jsou pochybnosti o tom, jestli bude pro žáky a učitele možné se z dalších budov do centra skutečně přesouvat. „Je na vedení školy, jakým způsobem uzpůsobí výukové hodiny, aby centrum mohlo být využíváno všemi,“ říká starostka. To je však v přímém rozporu s tím, co uvedl pro Ohlasy ředitel školy Vladimír Ochmanský. Ten možnost pravidelného a intenzivního využívání centra dětmi z jiných školních pracovišť prakticky vyloučil.

Důvodem je mimo jiné i hodinová dotace na dotčené předměty. Zatímco tělocvik je kupříkladu možné učit ve dvouhodinovkách, a docházka do sportovní haly už by se tedy žákům vyplatila, přesunout se do jiné budovy na hodinovou výuku pracovní výchovy či přírodopisu už je prakticky nemožné. Také referentka pro školství Jana Lišková mluví o tom, že žáci ze Sušilovy a Zelené budou do centra docházet hlavně za exkluzivními výukovými pomůckami: „Pokud budou učitelé z jiných pracovišť chtít centrum navštívit, myslím si, že nebude problém výuku přizpůsobit a budou tam moci zajít. Budou tam i pomůcky, které se nepoužívají k pravidelné výuce, ale jen občas.“

Výrazy jako „navštívit“ a „zajít“ nejsou příliš přesvědčivé a zůstávají tak pochybnosti o tom, jestli se v případě postavení centra příliš nerozdělí úroveň zázemí jednotlivých škol a jednoduše řešeno nebudou mít žáci na Sušilově a na Zelené výrazně horší podmínky i pomůcky pro výuku technických a přírodovědných předmětů. „Kdybychom měli možnost postavit takové centrum u každého pracoviště, byla bych jenom pro,“ říká boskovická starostka a dodává, že pokud by neprošel projekt Centra polytechnické výchovy a vzdělávání, pokoušela by se škola jít cestou získání dotací na vybavení učeben na všech jednotlivých pracovištích. „Rozhodně by to však nebylo na takové úrovni a v takové kvalitě,“ dodává starostka.

Vybavení centra

Konkrétně by centrum mělo obsahovat učebnu Dřevo-kovo výroba pro pracovní činnosti, vybavenou kromě multimediálních výukových prostředků modely funkčních strojních zařízení, pájecí soupravou, sadou ručního nářadí a školním regulovatelným zdrojem. Ve druhé učebně Techniky a technologií bude k dispozici školicí systém pro elektroniku, mechaniku, komunikaci, pneumatiku, hydrauliku, solární energii, větrnou energii a ohřev vody. „Žáci si budou moci vyzkoušet školicí CNC soustruh, CNC frézku, kartézský robot, dopravní a třídicí stroj,“ popisuje Jana Lišková. A ve třetí Přírodovědné učebně budou žákům k dispozici mikroskopy včetně kamery se snímáním a přenosem dat pro projekci, preparáty pro mikroskopické práce, souprava senzorů pro snímání a přenos dat, mechanické soupravy pro stavby experimentů, souprava pro ukázky přírodních jevů, modelová sestava pro demonstraci přeměn energií, souprava robotického modelu stavebnicového typu, sada experimentů, biologické a fyzikální modely, 3D tiskárna, binokulární lupa a binokulární mikroskop a zabudované terárium a akvárium.

Kromě toho bude součástí areálu centra Venkovní přírodovědná učebna. Ta zahrnuje mobilní řečnický systém, projektor a projekční plochu. Venkovní prostor také zahrnuje zázemí pro pěstitelské činnosti kontejnerového typu a biotopové jezírko. „Takto vybavené učebny nabízí zázemí pro výuku téměř všech předmětů na obou stupních základní školy. Nejde tedy jen o pracovní činnosti a dílny, jak je v některých médiích prezentováno,“ zdůrazňuje Jana Lišková.

foto: Tomáš Znamenáček

Provoz centra

Kromě financování výstavby centra je nutné počítat i s penězi na jeho další provoz. Ředitel Vladimír Ochmanský roční náklady odhaduje v řádu statisíců korun, přičemž uvedl, že provozní rozpočet mu kvůli tomu stát nenavýší. Podle Jany Liškové je ale nutné oddělovat peníze na platy zaměstnanců a peníze na vlastní provoz. U platů, které škole hradí stát, skutečně žádné navýšení očekávat nelze. Ostatní náklady na provoz je ale záležitost zřizovatele, tedy města. S navýšením těchto prostředků město počítá. A jako zřizovatel školy se může rozhodnout i pro příspěvek na platy.

Podpora opozice a veřejnosti

Při prosazování myšlenky na výstavbu Centra polytechnického vzdělávání to minimálně politicky vypadalo zpočátku poměrně hladce. Záměr získal největší podporu mezi zastupiteli, souhlasně se k němu vyjadřovala i opozice. Když se o záměru hlasovalo, byla část opozičních zastupitelů pro a část se zdržela. Proti nebyl nikdo. Nejvíce bodů ze tří představených záměrů získalo centrum i mezi hlasující veřejností. V rozhovoru pro Ohlasy vyjádřil své pochybnosti možná jako jeden z prvních profesor Ivo Provazník, který působí na brněnském VUT a žije v Boskovicích. Z řad opozičních zastupitelů začala zaznívat nedůvěra právě po tom, co se objevovaly informace o navyšování ceny. A v podobném duchu se nesly i reakce čtenářů v diskusích pod našimi články. Jako by 35 milionů bylo na podobný projekt ještě snesitelných, ale 72,5 už minimálně některým lidem připadalo moc.

Radnice se však dodnes ohání podporou, kterou záměr měl, když na něm obrazně řečeno ještě visela cenovka s takřka poloviční cenou. „Prvotní studie je vždycky odhad. Teď už se ale nebavíme jen o stavbě, jako jsme se bavili v případě studie,“ říká starostka a upozorňuje, že samotná stavba je i dnes spočítána na asi 47 milionů. To by si podle ní měli všichni uvědomovat. Přitom na zastupitelstvu, které záměr v prosinci roku 2015 schvalovalo, se starostka doslova vyjádřila: „Cena stavby je včetně vnitřního vybavení i vyučovacích prostředků.“

Starostka Hana Nedomová připouští, že k dohodě s opozicí na stavbě polytechnického centra jen těžko stávající koalice dospěje. Důvod vidí v tom, že opozice chtěla prosazovat stavbu sportovní haly za každou cenu a nový záměr proto nebude podporovat z principu. „Myslím si, že ti, kteří se zabývají výukou a dokáží posoudit současné trendy, jsou schopni projekt podpořit,“ říká starostka. Tím jsme ale v podobné situaci jako jsme byli se sportovní halou – tu také podporovali ti, kteří se zabývají sportem. To starostka uznává a odvolává se na to, že zastupitelstvo zkrátka rozhodlo o záměru výstavby polytechnického centra.

Tím se tedy opět ocitáme v situaci, kdy takto zásadní projekt koalice zkrátka prohlasuje, aniž by na něm byla širší shoda. Nemůže to ovšem skončit podobně jako se sportovní halou? „To se může stát,“ odpovídá Hana Nedomová a pokračuje: „Pokud někdo bude chtít jako účastník stavebního řízení blokovat, tak to dělat bude. Na to má každý právo. Politický aspekt zde je, ale je zde i ten aspekt finanční – tady je možnost získat pro město devadesát procent ceny. Je těžké říct, co je lepší, protože jsme na půli cesty.“

Budoucnost

Minimálně v této fázi tedy o projektu nejspíš rozhodne to, jestli bude žádost o dotaci úspěšná. To se dá v tuto chvíli jen těžko odhadovat. Podle Lucie Kolářové, která má na radnici na starosti koordinaci veřejných zakázek, je žádost připravena tak, aby získala maximální počet bodů. Do toho ale vstupuje individuální názor hodnotitelů. Přibližně na konci února bude známo, kolik uchazečů do žádosti o dotaci vstoupilo, jaká je celková požadovaná částka a jaký je její převis nad rozdělovanými penězi. „Myslím si, že zájem bude velký, už proto že spoluúčast deset procent není zas tak vysoká, je to zajímavá příležitost,“ předpokládá Lucie Kolářová. Konkrétně Boskovice by za 10 milionů z vlastního rozpočtu získaly majetek v hodnotě 72,5 milionu.

foto: Tomáš Znamenáček

Po uzavření žádostí 14. února následuje v Integrovaném operačním programu několik fází hodnocení, takže jestli bude projekt podpořen, bude známo za dalších asi šest nebo sedm měsíců. Nejprve za čtyři nebo pět měsíců zjistíme, jestli byl k financování vůbec doporučen. „Byli bychom připraveni nachystat na podzim výběrové řízení, abychom zvládli odsoutěžit a na jaře roku 2018 zahájit stavbu. Zhruba za rok by byla hotová a v nové školním roce 2019/2020 by začala sloužit,“ upřesnila referentka Lucie Kolářová.

Na zastupitelstvu města zazněla otázka, jestli by vedení města uvažovalo o tom, že se do stavby pustí i v případě, že dotaci nezíská. Tedy že ji postupně celou zaplatí z vlastních zdrojů. Podle starostky Hany Nedomové se tím zatím vedení města ani rada města nezabývaly. A neprozradila ani svůj vlastní názor na tuto otázku: „To těžko předjímat, já pořád věřím, že uspějeme.“ Pojistit, aby se stavba realizovala jen v případě získání dotace, se pokoušela boskovická opozice už při schvalování záměru v prosinci 2015. Protinávrh na usnesení s touto pojistkou tehdy podal Dominik Božek (TOP 09), koaliční zastupitelé ho ale odmítli.

Otázkou tedy rovněž zůstává, jakou politickou budoucnost bude mít celý projekt a naopak jakým způsobem ovlivní další působení a úspěchy místních politických uskupení. Obrazně by se dala vznést otázka, jestli jáma na Slovákově nemá potenciál pozřít další vedení města a nebylo by pro vládnoucí politiky lepší postupovat opatrně a hledat po zkušenosti s halou raději konsenzus. „Možné to je, ale ten úkol pro vedení města je jasně daný zastupitelstvem a v tomto duchu i vedení města postupuje,“ opakuje v odpovědi na tuto otázku starostka Hana Nedomová.

další zpravodajství