Upravený projekt na rekonstrukci Panského dvora opět neprošel

Další pokus získat kladné stanovisko Státní památkové péče pro rekonstrukci významné boskovické památky Panský dvůr na Hradní ulici se majiteli nevydařil. Vyjádření k upravenému projektu zní stejně, totiž že naplánovaná rekonstrukce je nepřípustná. A opět nepomohlo ani kladné vyjádření Národního památkového ústavu.

panský dvůr

Majitelem objektu je společnost Pražská 5, kterou zastupuje jednatel Luděk Řehoř. Ten říká, že negativní stanovisko očekával, i když upravená verze projektu by podle něj už projít mohla. A poukazuje právě na opakovaný rozpor ve stanoviscích brněnských památkářů a boskovického úřadu. „Jsem obětí rozdílného názoru mezi Národním památkovým ústavem a Státní památkovou péčí,“ říká Luděk Řehoř. Do soudního sporu pro újmu a poškození, způsobené těmito rozdílnými náhledy státních institucí, však jít nechce, aby objekt nezatěžoval dalším problémem. Místo toho je odhodlaný hledat nové řešení.

Jádro sporu spočívá především ve snaze majitele objektu prosvětlit střechy Panského dvora, což projekt řeší vybudováním pavlačí ve vnitřní straně jednotlivých křídel. Původně měla být takto upravena tři křídla, v novém návrhu už jen dvě.

Stěžejním problémem tedy je, jestli tento zásah mění nepřípustně vzhled chráněné barokní stavby a také jestli předpokládá rovněž nepřípustný zásah do původních krovů. Podle vyjádření tajemníka Davida Škvařila boskovický orgán pro výkon státní památkové péče usoudil, že upravený projekt je téměř shodný s tím předchozím. „Změna byla v tom, že vestavba pavlačí ve druhém nadzemním patře je nyní na dvou křídlech budovy (minulý rok byla na třech křídlech). Dne 9. listopadu 2016 vydal orgán státní památkové péče závazné stanovisko, ve kterém označil obnovu objektu a jeho nové využití dle předložené projektové dokumentace za nepřípustnou,“ vysvětlil stručně boskovický tajemník. Proti předchozímu rozhodnutí se majitel odvolal, ale krajský úřad se za boskovický úřad postavil.

Celkově se vlastně jedná již o čtvrtý pokus majitele rekonstrukci Panského dvora prosadit. Dvěma návrhům řešit prosvětlení střech pavlačemi předcházel ještě jeden pokus, který se ukázal rovněž jako neprůchodný. Prosvětlení a tedy využití druhého patra zůstává pro majitele dál klíčové, a proto se bude snažit hledat další cestu, jak ho dosáhnout. Už v minulosti upozorňoval na to, že má-li dnes památka ekonomicky fungovat a ne chátrat jako donedávna, je využití obou podlaží nezbytné. „Budu projektovat znovu, znovu budu platit nový projekt a udělám ty střechy tak, aby mi to odsouhlasila státní památková péče,“ říká Luděk Řehoř, který věří, že výměna projektanta a nové řešení přece jen umožní využít objekt tak, jak je jeho záměrem.

V areálu by mělo vzniknout ubytovací zařízení, restaurace, kongresové prostory, rehabilitační centrum, kanceláře a komerční prostory nebo výstavní prostory. Na město se majitel obrátil také s nabídkou, aby v jednom z křídel našla svoje zázemí boskovická knihovna.

Brněnští památkáři mají na rozdíl od boskovického úřadu pro zásah do objektu větší pochopení a uznávají, že pro další fungování památky je nutné počítat se změnami. Nikoliv zanedbatelné změny znamenala už rekonstrukce v sedmdesátých letech, kdy byl Panský dvůr upraven právě pro knihovnu a další kulturní a společenské využití. „Autentická hmota v prvním nadzemním podlaží byla do značné míry odstraněna. Ze současného stavu je zřejmé, že i poslední větší rekonstrukce a přestavba vyvolaná změnou funkce přinesla výrazné změny, to je ostatně přirozený vývoj stavebního dědictví, nemá-li objekt sloužit jako muzeum sebe sama,“ stojí ve vyjádření Národního památkového ústavu. Navrhované změny podle tohoto stanoviska adaptují objekt potřebám provozu 21. století. Konverzí objektu se pokouší zajistit památce dlouhodobou udržitelnost provozu a údržby. „Stavba již přes 40 let nefunguje jako hospodářský dvůr, požadavek památkové péče nemůže vytvářet virtuální realitu,“ domnívají se brněnští památkáři.

Ve zdůvodnění odmítavého stanoviska státní památkové péče stojí, že úřad netrvá na původním využití budovy jako hospodářského dvora, trvá však na zachování vzhledu a hmoty kulturní památky, protože právě proto byl objekt památkou prohlášen. Velký důraz se ve zdůvodnění klade právě na význam a podobu střech objektu. Ty jsou podle úřadu významné jak z hlediska vývoje objektu, tak z hlediska jeho proporcí. „Objekt je přízemní, a proto je střecha barokně mohutná a dominantní, a o to má větší hodnotu. Z pohledu vývoje objektu došlo k tomu, že přízemí bylo přestavěno, ale střecha zůstala zachována bez zásahů a přestaveb. Střecha je tedy autentická, dochovaná a je tedy tím nejdůležitějším, co na objektu v současnosti je. Proto má zvýšenou památkovou ochranu a jejím zničením by přišel celý objekt panského dvora o hodnotu, na základě které bylo provedeno prohlášení za kulturní památku,“ stojí mimo jiné ve zdůvodnění.

Společnost Pražská 5 získala objekt před několika lety a po dlouhých letech stagnace unikátní barokní stavba alespoň částečně prokoukla. Další opravy už však nyní stojí a padají se svolením k celkové rekonstrukci. Plánované otevření nové restaurace a vinárny – to vše už nyní musí počkat na výsledek čtvrtého pokusu o prosvětlení střech. Pokud by neprošel ani čtvrtý pokus, bude už to podle vyjádření majitele pro něj i pro objekt vážný problém.

další zpravodajství