Je to už rok a půl, kdy se v Olešnici strhla diskuze o plánovaných pozemkových úpravách. Odpůrcům tehdejšího návrhu vadila především páteřní asfaltka vedoucí mezi poli v západní části katastru města. „Nectí terén. Jde na ruku ski-areálu,“ ozývalo se. „Starosta Zdeněk Peša s námi nekomunikuje,“ dodávali jiní. Starosta tehdy nekomunikoval ani s redakcí Ohlasů. Prý se k celé věci vyjádří, až bude aktuální pro vedení města. V úterý 27. září zastupitelé schvalují plán společných zařízení. Aktuálnější už to být nemůže.
Zastupitelé budou mít na stole plán, který shrnuje pozemkové úpravy v západní části Olešnice. O tom, že nakonec projde, v podstatě nikdo nepochybuje. „Koalice plán schválí, protože jich je logicky většina. Je to tedy jen otázka času,“ uvedl opoziční zastupitel Jakub Slavíček. On a mnozí další Olešničtí z plánu nadšeni nejsou. Nelíbí se jim třeba to, že jedna z chystaných cest povede k parkovišti tamního ski-areálu. „Mnoho lidí to vnímá jako fakt, že jde radnice a pozemkový úřad na ruku majiteli areálu, Lubomíru Rekovi. Tyto úpravy jsou přece o zpřístupnění pozemků a podpoře zemědělství, ne o vytvoření příjezdové cesty pro jednoho nezemědělského podnikatele,“ říká olešnický občan Aleš Prokopec.
Starosta Zdeněk Peša v tom však problém nevidí. „Vždycky se najdou lidé, kteří nesouhlasí. Jednotná shoda ostatně nenastala ani v první fázi pozemkových úprav před více než deseti lety. I s tímto zákon počítá, proto musí navržené rozdělení pozemků nakonec odsouhlasit určité množství vlastníků,“ řekl starosta a zároveň dodal, že větší odpor lidí nezaznamenal a nepředpokládá jej ani v budoucnu.
Cesta zklikatěla, ke ski-areálu však vede dál
Diskutovaná cesta, která povede v polích pod oblastí zvanou Závrší, byla tématem číslo jedna už loni na jaře. Tehdy se ve městě zvedla vlna nevole vůči plánované asfaltce, jež měla vést jako přímka svahem a nedbat okolního krajinného rázu. Po studiích, které nechal vypracovat Státní pozemkový úřad, cesta zklikatěla.
Odtokovou studii zpracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Vzešlo z ní mimo jiné podstatně více protierozních opatření či návrh poldru za Moravskou stranou. O posouzení vlivu na přírodu a krajinu požádal pozemkový úřad brněnskou firmu LÖW & spol. „Výsledkem je návrh plánu společných zařízení, jehož součástí není rovná čára, ale větší ctění stávající cesty za hřbitovem,“ vysvětlil krajinný inženýr a olešnický občan Václav Plíhal, který veřejnost prostřednictvím webu v minulosti podrobně informoval o tom, jak to vlastně s pozemkovými úpravami v Olešnici je.
Přestože došlo ke změnám, ke ski-areálu asfaltka povede tak jako tak. A to se mnohým nelíbí. Předsedkyně sboru zástupců vlastníků pozemků Jarmila Barešová však konečný návrh považuje za kompromis, se kterým se smířila většina lidí. „Domnívám se, že lidé budou rádi za pořádnou cestu, kam může vjet v případě potřeby i těžká technika. Někteří nejsou spokojeni, ale já to pokládám za žabomyší války. Asi Lubomíru Rekovi závidí,“ uvedla. Sbor zástupců diskutoval o plánu společných zařízení letos na jaře. S jeho konečnou verzí byli členové seznámeni v srpnu potom, co jej projednala i Regionální dokumentační komise. Dalším krokem je již zmíněné schválení zastupitelstvem.
Zrušené zasedání a nesedící datum na pozvánce
Olešničtí zastupitelé se o podrobnostech plánu dozvěděli na semináři 30. srpna. „Zástupci pozemkového úřadu a projekční kanceláře nám vysvětlili, jak je to s plánovanými úpravami, zodpověděli naše dotazy a řekli, jak budou úpravy vypadat. Bylo to pro mě první podobné jednání po delší době. Letos byla celá věc spíše utichlá,“ popsal zastupitel Jakub Slavíček. Jemu osobně přijde spousta opatření navrhovaných v pozemkových úpravách zbytečná. „Nelíbí se mi ani argumentace, že tři sta roků byly věci nějak a my to teď musíme napravit,“ dodal zastupitel.
Původně měli Olešničtí schválit plán už o týden později, 6. září. Nastaly však problémy s oznámením zasedání. „Zákon stanovuje, že zasedání zastupitelstva bude na úřední desce oznámeno alespoň sedm dní předem. To se nestalo, jelikož na elektronické úřední desce se pozvánka objevila až 31. srpna, čili pouhých šest dní dopředu, čímž došlo k porušení zákona,“ vysvětlil Jakub Slavíček, který na problém s oznámením termínu upozornil ihned na začátku svolaného zasedání.
Po krátké pauze, kdy si starosta Zdeněk Peša připomínku opozičního zastupitele ověřoval, nakonec schůzi rozpustil. Nedošlo ani k oficiálnímu zahájení, zasedání se tedy vůbec nekonalo. „Moji povinností bylo na problém s ohlášením termínu upozornit, aby nedošlo k trestnému činu. To jsem udělal,“ dodal Jakub Slavíček, kterému se zdá divné i to, že se na schválení plánu tolik spěchá, a dochází proto k podobným nesrovnalostem.
Podle starosty Zdeňka Peši bylo pozdní vyvěšení způsobené nedopatřením. „Rozhodně se nejednalo o nějaký naschvál. Zastupitelé o plánované schůzi věděli už na semináři. Jedině na webu se pozvánka objevila později. Když jsme to zjistili, zasedání jsme odložili, aby vše bylo formálně v pořádku. Žádný problém se tedy nekonal,“ uvedl Zdeněk Peša. Zároveň se ohradil i proti tomu, že by se schválením plánu podezřele spěchal. „Toto odmítám. Zastupitelstvo můžu svolat, kdy chci, je to legitimní postup,“ dodal starosta.
Jakub Slavíček však pochybuje, že by se něco podobného mohlo stát omylem. „Dokument měl u sebe nesprávné datum vyvěšení 30. srpna, což musel být účel. Když totiž otevřete vlastnosti souboru, datum vytvoření říká jednatřicátého, na webové úřední desce tedy nemohl být vyvěšen o den dřív, protože tehdy ani neexistoval. Elektronická úřední deska má stejnou váhu jako fyzická úřední deska a dle zákona mají být informace zveřejněny současně na obou místech. Proto argument, že se to na webu objevilo o den později nedopatřením, není na místě,“ shrnul zastupitel Jakub Slavíček.
Vlastníci budou mít poslední slovo
Zastupitelé budou o schválení plánu společných zařízení jednat nakonec v úterý 27. září. Součástí návrhu pozemkových úprav je sedmnáct hlavních cest a třicet vedlejších. „Plán vytvoří jakousi kostru krajiny, do které se nově umísťují pozemky, a vzniká tak jejich nové uspořádání. Poté je třeba získat souhlas vlastníků alespoň šedesáti procent výměry řešených pozemků. Pokud se tak stane, Státní pozemkový úřad návrh schválí,“ uvedla mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.
Aby se úpravy včetně diskutované asfaltky ke ski-areálu nekonaly, museli by buď změnit názor koaliční zastupitelé, nebo se o své slovo přihlásit nesouhlasící majitelé pozemků. Podle Aleše Prokopce z Olešnice jsou však šance na toto velmi malé. „Vlastníci, kteří s cestou nesouhlasí, s tím v minulosti nemohli nic dělat, protože nejsou ve sboru zástupců. Ten byl jmenován ve chvíli, kdy majitelé pozemků ani netušili, o co se jedná. Podle zúčastněných na ustavujícím zasedání bylo řečeno, že sbor zástupců bude rozhodovat pouze o obecních pozemcích. To ale samozřejmě není pravda. Majitelé tedy můžou odmítnout až navržené konkrétní uspořádání parcel. Obávám se ale, že se jich nenajde tolik, aby proti němu aktivně vystoupili a dali dohromady zákonem požadované procento dotčených pozemků,“ míní Aleš Prokopec. Podle něj většina vlastníků, kteří s úpravami nesouhlasí, ani neví, jak své námitky uplatnit. „Radnice ani pozemkový úřad je dostatečně neinformuje. To je problém, který celé pozemkové úpravy provází od začátku,“ doplnil.
Čí zájmy zvítězí
Pozemkové úpravy, jež navazují na předchozí etapu z let 2003 a 2007, mají mimo jiné vyřešit odtokové poměry v krajině po povodních v roce 2002. A nebudou ryze symbolické. Celkové odhadované náklady na všechna navrhovaná společná zařízení je sto třicet šest milionů korun bez daně. „Provedení je závislé na množství finančních prostředků, které budou pro tento účel získány. Podobně jako v jiných pozemkových úpravách ale lze počítat s tím, že v dohledné době bude uskutečněno jen několik opatření. Postup stanoví pozemkový úřad po projednání se zastupitelstvem města a sborem zástupců,“ dodala mluvčí úřadu Monika Machtová.
Úpravy by měly sloužit nejen k vytvoření podmínek pro racionální hospodaření s půdou a ke zpřístupnění pozemků jejich vlastníkům. Jedná se také o nástroj ke zlepšení životního prostředí, ochraně půdního fondu, budování protierozní a povodňové ochrany území a zvýšení ekologické stability krajiny. Jak upozorňuje krajinný inženýr Václav Plíhal, tyto důvody nemusí jít vždy ruku v ruce. „Spojily se tu dva silné zájmy – ‚kolchoznictví‘ a rekreace. Mnohým pohrobkům JZD je krajina jedno. Jako ekonomicky uvažující subjekt chtějí mít při dnešní velikosti zemědělských strojů efektivní členění pozemků, to znamená rovnou cestu, malou členitost, možnost vyhnout se obci. Tady nejde ani tak o jeden veřejný zájem, spíše se hádají či podporují mnohé zcela soukromé,“ míní Václav Plíhal.
Situace kolem cesty je svým způsobem bezvýchodná. „Vítězí partikulární zájmy, které jsou do značné míry legitimní a možná i ve shodě s většinou. Ukazuje se, že hezká stará krajina je pouze relikt,“ dodal krajinný inženýr.
