Jako město pro byznys Boskovice příliš nebodují. Alespoň ve stejnojmenné soutěži, kterou pořádá každoročně agentura Datank. V Jihomoravském kraji letos skončily Boskovice na 17. místě z 21 hodnocených měst, v celkovém hodnocení za celou republiku jsou až na 181. místě z 205 obcí z rozšířenou působností. Pojďme se tedy podívat, jak si město stálo v jednotlivých kritériích hodnocení. K tématu připojujeme anketu s místními podnikateli, kterých jsme se zeptali, jak jsou s místním podnikatelským prostředím spokojeni.
Celá soutěž má dva základní hodnotící okruhy, prvním je podnikatelské prostředí a druhým přístup veřejné správy. Některé obce dosahují v těchto dvou oblastech výrazně odlišných výsledků, ne tak Boskovice, které skončily v první oblasti na 16. a ve druhé na 17. příčce v kraji.
Podnikatelské prostředí
V prvním okruhu je hodnoceno celkem sedmnáct kritérií. Pořádající agentura zveřejňuje vždy pořadí, jak si v daném kritériu město vedlo ve srovnání s ostatními. Začneme-li od toho, v čem jsou Boskovice na špici, pak je to rozhodně podíl velkých a středních firem, který je zde nejlepší v Jihomoravskám kraji. Na druhém místě skončily Boskovice při hodnocení počtu studentů v odborném vzdělávání, třetí místo si zajistily v posuzování stability krajiny – toto kritérium posuzuje poměr ekologicky pozitivně využívaných ploch k negativním; pozitivně hodnocené plochy jsou zahrady, travní porosty, lesy a vodní plochy; negativně hodnocené plochy pak orná půda, zastavěná plocha, ostatní plocha. Úspěšným kritériem je i průměrný plat, který je zde 3.–4. z hodnocených měst v kraji.
Naopak špatné výsledky má město v těchto oblastech: podíl firem, tedy počet právnických osob na tisíc obyvatel (18. místo), znečištění ovzduší (18. místo), vzdálenost k dálnici (21. místo), ceny stavebních pozemků (17.–18. místo).
Spíše lepších výsledků dosáhly Boskovice ještě v oblasti vývoje ekonomických subjektů a počtu lékařů. Průměrné a horší výsledky vykazuje město v cenách bytů, růstu počtu obyvatel, nezaměstnanosti, dlouhodobé nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých a konkurence na pracovním trhu.
Přístup veřejné správy
V oblasti přístupu veřejné správy dopadly Boskovice nejlépe při hodnocení podpory webových stánek, kde získaly 1. místo. Na předních místech se drží i díky nízké dani z nemovitosti, dobře je hodnoceno fungování informačního a turistického centra. Na předních příčkách se město drží i v hodnocení iRatingu, tedy hospodaření radnice.
Nejhůře ze všech dopadla zdejší veřejná správa v testu elektronické komunikace, který hodnotí rychlost a kvalitu odpovědi. Na nejnižších příčkách v kraji se nacházíme i ve schopnosti získávat evropské peníze a také ve výši vybíraných poplatků za stánky, zahrádky a ze vstupného. Průměrné a horší výsledky má město v oblasti podílu kapitálových výdajů obce, výdajů na veřejnou dopravu, počtu dětí ve třídách, v likviditě, v úředních hodinách veřejných institucí a v ceně vodného a stočného.
Celkově nejúspěšnějším městem pro byznys byl letos v Jihomoravském kraji vyhlášen Kyjov před Vyškovem a Hodonínem. Blansko skončilo jedenácté. Celorepublikovým vítězem je v letošním ročníku Humpolec.
ANKETA: Jak se vám podniká v Boskovicích?
V anketě Město pro byznys Boskovice opět nedopadly příliš dobře, z 21 hodnocených měst v Jihomoravském kraji skončily na 17. místě. Jak vám se v Boskovicích podniká, jaké překážky vás nejvíce obtěžují a v čem by z vašeho pohledu mohla radnice podnikání prospět?
Radim Petrů, Sport Petrů
Mně se podniká v Boskovicích dobře a těžko dokážu posoudit, jak by se mi podnikalo v jiném městě, když jsem to nikdy nezkusil. To, že se mně podniká dobře, nemá nic společného z radnicí, protože si nevzpomínám, že by mě v něčem v minulosti pomohla. Takže se snažím starat o obchod sám, jak nejlépe umím a nedělám si naději, že by to radnice nějakým způsobem dokázala změnit. Dobrý krok bylo parkování na náměstí zdarma, to ano, to je snad jediné, na co si v historii svého dvacetiletého podnikání vzpomenu.
A mám zmínit překážky, tak jedna už byla v minulosti učiněna a zapříčinila odliv zákazníků z centra města na okraj do obchodních domů, čímž asi podnikatelům mého typu moc město nepomohlo. Samozřejmě je to celorepublikový problém, ale myslím, že na počet obyvatel Boskovic je tady obchodních domů trošku moc. Takže to vidím jako špatný krok města v minulosti. To že se podnikání neustále ztěžuje nadměrnou byrokracií a zákony, za to město nemůže.
František Vlk, Gatema s.r.o.
Přiznám se, že informace o nelichotivém umístění Boskovic v rámci Jihomoravského kraje mě trochu zaskočila. Byl bych velmi nerad, kdyby moje vyjádření bylo vnímáno jako nějaké pochlebování zdejší radnici, ale za dobu pobytu naší firmy v Boskovicích (od roku 1997) hodnotím zdejší podnikatelské podmínky jako „normální“, tedy nikterak zavrženíhodné. Je pravdou, že nemám příliš s čím srovnávat, do Boskovic jsme dorazili z Kunštátu zkratkou :-) přes Brno a rozhodně nemohu říct, že v některém ze zmiňovaných míst se nám podnikalo lépe (či hůře).
Za těch téměř 20 let strávených v Boskovicích cítím víceméně jedinou „křivdu“, kdy jsme v souvislosti s naší stavbou výrobní haly museli městu na svoje náklady zřídit nadzemní hydrant, protože jinak bychom kvůli nízkému tlaku vody v městském vodovodu nesplnili požadavky hasičů, vznesené během kolaudace. Toto jednoznačně považuji za pochybení bývalého vedení města, respektive pochybení v rámci přípravy průmyslové zóny a byť se jednalo o relativně symbolickou částku, z principu mi to dodnes hodně vadí.
Za velký problém Boskovic (ale nejsem si jist, zda to patří do tohoto textu) považuji (a určitě nejsem sám) dopravní obslužnost města. Spojení s okolím je tragické, ať už v ose sever–jih nebo východ–západ. Dostat se v rozumném čase do Brna či Hradce Králové je nemožné kvůli nadměrnému provozu a dostat se bez poškození podvozku do Olomouce bude za chvíli též nemožné kvůli zoufalému stavu silnic. Všichni o tom vědí, všichni o tom mluví, nicméně skutečnost je jen a pouze horší a horší.
Milan Novotný, Zverex
Po 24 letech podnikání v centru města si nepřipadám už jen jako obchodník z centra města, ale s jistou mírou nadsázky jako součást židovské čtvrti. Myslím si, že současná situace je řekněme v jakési rovnováze. Jinými slovy, nenapadá mě, čím by město mohlo přispět podnikání mému, případně podnikání obecně. Spíš bych byl rád, kdyby městský úřad v rámci svých pravomocí v budoucnu podnikání a tím i turistický ruch v centru města nekomplikoval. Například nějakými dalšími dopravními omezeními.
Barbora Hanzlová, Kafe za rohem, Penzion v židovské čtvrti
Boskovice jsou moje jediná podnikatelská zkušenost, takže nemůžu srovnávat s jinými městy. Z osobního pohledu se mi na malém městě v historické židovské čtvrti podniká dobře. Podnikatelský zádrhel nastal, když jsem chtěla před kavárnou na pozemku města postavit zahrádku. Židovská čtvrť i přesto, že je součástí historického centra, je obytná zóna, takže se zahrádkou musí souhlasit všichni majitelé přilehlých nemovitostí, když nesouhlasí jeden, povolení nedostanete. Od radnice bych očekávala, že na sebe převezme větší zodpovědnost a bude podporovat místní podnikatele s ohledem na turismus a sociokulturní zázemí v centru města.
