Marek Osouch: Stále bez výsledku

Na krajském úřadě v Brně vlál donedávna plakát s nápisem Patnáct let jsme tu pro vás. Ano, před patnácti lety vznikly dnešní samosprávné kraje. Jihomoravský kraj, kam patří i Boskovice, je však oproti ostatním krajům výjimečný. Bohužel v negativním světle. Za patnáct let existence krajů a devět let platnosti nového stavebního zákona zde totiž neexistují Zásady územního rozvoje neboli krajský územní plán.

Dva roky vedení lidovců, ani pomalu ke konci se chýlící druhé čtyřleté vládnutí sociální demokracie nevytvořilo od roku 2006 krajský územní plán, díky kterému by mohly vznikat stavby celokrajského významu. Nám nejbližší je rychlostní silnice R43. Není roku, aby se o této tepně nemluvilo a nediskutovala se.

Minulý týden se o silnici znovu diskutovalo v Boskovicích. A závěr? Čekáme na Zásady územního rozvoje, tedy stále nic. Zásady už mohly být hotové více než tři roky, nicméně Nejvyšší správní soud je v roce 2012 zrušil s odůvodněním, že kraj dostatečně nediskutoval připomínky jednotlivých obcí a občanských sdružení. Tehdejší i nynější hejtman Michal Hašek argumentoval, že se odvolá k Ústavnímu soudu a že to tak nenechá. Po odvolání se však slehla zem a světlo světa spatřily nové Zásady územního rozvoje.

Jak všichni zdůrazňují, je to stále jen návrh, ke kterému se může kdokoliv vyjádřit a podat připomínku. Těch se podle krajského radního Antonína Tesaříka sešly více než dvě stovky – zatím. Lidovecký poslanec Jaroslav Klaška říká o zrušených Zásadách, že je to chyba nás všech Jihomoravanů, že si blokujeme tak důležitý dokument, abychom se mohli rozvíjet.

Já si ovšem nemyslím, že je to chyba nás občanů žijících na jižní Moravě. Nemyslím si, že se nějak výrazně lišíme od lidí žijících v dalších krajích, kde už územní plán mají. Spíš je to chyba politiků, kteří ho nebyli schopni vyjednat a prosadit.

V roce 2016 by krajský územní plán měl začít platit. Bude to první krok k tomu, aby se mohlo uvažovat o mnoha řidiči očekávané silnici R43, která regionu na sever od Brna chybí jako sůl. Kdo jezdí každý den autem do Brna, ví sám. Od Černé Hory stojí v koloně až do Lipůvky. Z opačné strany stojí téměř od brněnského Glóbusu.

V navrhovaném územním plánu ovšem není zakreslena konkrétní trasa R43, ale koridor, územní rezerva, kudy by silnice mohla vést. Podle jihomoravského radního je koridor široký několik set metrů. Pak musí postupně vznikat územní studie, posudky s vlivem na životní prostředí a další nutné posudky. Poslanec Jaroslav Klaška by chtěl, aby se rychlostní silnice začala budovat do roku 2020, tedy do konce čerpání dotací z Evropské unie. Tomu ale nemůže věřit ani v tom nejoptimističtějším snu, že by se silnice postavila za pět let, když ještě vlastně neexistuje nic konkrétního.

další názory a komentáře