Z jednání regionálních politiků s ministrem dopravy a také ze situace v Brně aktuálně vyplynulo, že stavba rychlostní silnice R43 nejspíš ještě hodně dlouho nebude na pořadu dne. Pomocí ankety chceme zprostředkovat relevantní názory na to, jestli je možné hledat jiná řešení zlepšení dopravní dostupnosti našeho regionu, nebo jestli je jakékoliv zlepšení situace tímto uzavřené, a nezbývá než čekat. Otázku jsme položili takto: Zdá se, že výstavba R43 je v nedohlednu. Co to znamená pro boskovický region? Myslíte, že má smysl dále čekat, až se ledy pohnou, nebo mohou existovat i jiná, třeba alespoň provizorní, řešení dopravní situace pro oblast na sever od Brna?

Jaromíra Vítková, místostarostka Boskovic

Stálé otálení s výstavbou R43 je pro město Boskovice i celý region nepříznivé. Víme, že současná silnice I/43 Brno–Svitavy nevyhovuje intenzitě dopravy doby. Problémem silnice I/43 je její nedostatečná kapacita, která omezuje plynulost jízdy a je důvodem dopravních nehod. Nejkritičtější úsek silnice I/43, v rámci Jihomoravského kraje, a to jak do počtu dopravních nehod, tak závažnosti jejich následků, se nachází mezi Lipůvkou a Svitávkou. Jedná se o úsek, kdy s ohledem na vysokou intenzitu provozu každá vzniklá dopravní nehoda způsobuje kolaps dopravy. Nedostatečná kapacita a bezpečnost současné dopravní sítě v území na sever od Brna přestává dostačovat narůstajícímu množství dopravy a omezuje tak možnosti rozvoje jednotlivých obcí, městysů a měst.

Dopravní „dostupnost“ limituje rozvoj regionu hospodářsky, limituje i trh práce a cestovní ruch. Před delší dobou se objevily názory, že je třeba zahájit stavbu R43 od severu, a to i přes protesty některých městských částí města Brna a některých spolků. Pomoci zvýšit kapacitu dopravy a ulehčit od hluku a zplodin zatíženým obcím a souběžně řešit situaci ve městě Brně. Pro rozvoj území na sever od Brna neexistuje jiné řešení než výstavba nové, bezpečné a kapacitní silnice, která přebere značnou část každodenních přepravních vztahů ze stávající dopravně přetížené silnice I/43.

Náš region má velký hospodářský potenciál, který nelze díky situaci v dopravě rozvinout, a to je špatné nejen pro náš region, ale pro ekonomiku celé ČR. Od února 2015 společně s poslancem Ing. arch. Klaškou jednáme se zástupci podniků na území Boskovicka a výstupem jednání bude společný apel na ministerstvo dopravy. Tento apel doplní snahy Svazku měst a obcí pro výstavbu R43, aby byla stavba konečně zahájena.

Igor Láník, výkonný ředitel Láník s. r. o.

Problém R43 není navázán jen na boskovický region. Hlavním problémem je to, že silnice slouží jako hlavní tah dále na sever. Což přináší výrazné vytížení trasy, kterou v úseku Letovice–Svitavy není kam přeložit. Vlivy na boskovický region lze definovat zhruba ve dvou bodech – omezuje cestu za prací směrem na Brno (dálnice by ji výrazně zkrátila) a určitě snižuje atraktivitu regionu pro potencionální investory. Domnívám se, že provizorní řešení, které by problém zmírnilo komplexně a bylo finančně přijatelné, neexistuje. Nezbývá než čekat.

Zbyněk Ždánský, jednatel AutoRZ s. r. o.

Nejsem si vědom nějaké změny, v České republice chybí závazný dlouhodobější plán, a pokud jde o názor současného ministra dopravy, vzhledem k jejich trvanlivosti stačí nějaký měsíc počkat na nového. Ale spíš nebylo nic na dosah ani předtím a někteří místní politici se jen tvářili důležitě.

Pokud nezakročí doktor Chocholoušek a proběhne výstavba Boskovické spojky a dodrží se plánované odjezdy každou půlhodinku, budou pro alespoň 50% vytížení spojů všichni občané muset denně zajet do Brna, někteří i dvakrát, a na silnici tedy nezbude čas. Navíc překonat přejezd a křižovatku s Chrudichromskou bude ještě veselejší než dosud.

Silnice R43 by byla celkem postačující při vyřešení křižovatky u Kuřimi a obchvatu Lipůvky, odbočovacích pruhů Voděrady a Skalice a rozšíření úseku těsně před odbočkou na Boskovice. Tedy z pohledu trasy Boskovice–Brno.

Dále by situace vyžadovala větší ukázněnost řidičů, což asi nepůjde bez většího dohledu policie. Rád bych upozornil, že z Brna do Svitav řidič kamionu neprojede bez dvojího porušení zákazové značky (nosnost mostu u Černé Hory a podjezd u Svitav). Vzhledem k tomu, že jich takto každý den bez postihu projede několik tisíc, tak bych rád věděl, proč tam značky jsou. Jsou potřebné a nejsme schopni dohlédnout na dodržování, nebo jejich dodržování nechceme, protože by zatížilo Černou Horu a Hradec nad Svitavou, ale alibisticky je tam máme, kdyby se něco stalo, ať to odskáče řidič, který projel jako třeba miliontý v řadě?

Ondřej Dostál, ředitel Mendelova muzea MU

Situace silnice č. 43 mne zajímá více, než bych sám chtěl. Trávím na ní totiž týdně zhruba 200 km, což není nikterak velká porce, ale nervově vydá za vzdálenost mnohem delší. Silnice kapacitně nestačí, což je jasné každému, kdo se na ní ocitne. Význam této tepny je zcela zásadní pro náš rozvoj. Dnešní doba je dobou transportování a cestování, a to ve všech svých variantách. Stálé odsouvání vzniku kvalitní a kapacitně dostačující komunikace do našeho regionu, ideálně propojující se na severu s R35, je brzdou v rozvoji nejen cestovního ruchu, kdy jsme stále ve stínu nedalekého Brna a atraktivního Moravského krasu, což nás přímo nenutí pracovat na zlepšení služeb s cestovním ruchem propojených, tak pro mne i brzdou v prostředí pro podnikatele, kteří musí kalkulovat s méně výhodnými podmínkami. Těmi podmínkami, jako je rychlost a cena za pohyb svého zboží.

Variantní řešení jsou jistě použitelnou cestou, jen mám v českém prostředí neblahý pocit, že provizorní řešení se průběžně stávají finálním řešením. Obava plyne z toho, aby nakonec se provizorní řešení neukázalo jako v podstatě řešení vhodné, které nám pár let vydrží a třeba bude stačit úplně a tím posune vznik nové silnice do nového století. Ať již nová silnice bude či nebude, je nutné v dohledné době řešit průjezd, lépe řečeno obchvat, obcí Lipůvka. To je z mého pohledu klíčové místo, které by mohlo silnici výrazně ulehčit. Nejen řidičům, ale i obyvatelům Lipůvky.

Možná by stačilo jen splavnit Svitavu, to bychom mohli do Brna lodí a nazpět by jednosměrná silnice o dvou pruzích z Brna mohla stačit. Do okolních obcí a měst by pak stačila lanovka k vodě. Promiňte za tuto fikci, ale 60 minut při mé zpáteční cestě ze Starého Brna do Boskovic (průměrná rychlost 45 km/h) fantazii poskytne nečekaně volný prostor. To je totiž asi to jediné, k čemu se tato cesta nyní hodí.