První letošní jednání boskovického zastupitelstva se konalo v úterý 19. ledna, tentokrát neobvykle v sokolovně. Mezi hlavní témata se opět po čase dostala sportovní hala a řešily se i problémy s polytechnickým centrem.
Hned v úvodu zastupitelstva dostali jako obvykle nejdříve prostor ke svým dotazům a připomínkám občané. První se ujal slova Vladimír Jakubec, lídr neúspěšné kandidátky Sdružení nestraníků z podzimních komunálních voleb. Ve svém příspěvku se zaměřil především na kritiku záměru umístit stavbu sportovní haly u národohospodářské školy na Hybešově ulici, což je jedna z variant, které vedení města aktuálně připravuje ke zvážení. O umístění haly pak bude rozhodovat zastupitelstvo.
Vladimír Jakubec připomněl, že v letech 2002–2004 vytvářela skupina odborníků analýzu, ve které bylo jasně řečeno, že veškeré podobné investice do sportovních zařízení se mají směřovat do Červené zahrady. „Tehdejší vedení města to hodilo do koše a začalo dělat svůj program, který neměl nic společného s tím, co mělo hlavu a patu a dělali to odborníci,“ uvedl Vladimír Jakubec s tím, že v Červené zahradě měl být už krytý bazén. A stejně tak by tam měla stát i sportovní hala. Upozornil také na to, že v okolí lokality na Hybešově ulici bydlí lidé, kteří se stavbě budou bránit. „Jak dlouho budete ještě pokračovat v těchto experimentech a co vás k tomu vede? Proč nectíte usnesení zastupitelstva, aby veškeré investice pro další generace byly v Červené zahradě?“ obrátil se Vladimír Jakubec na místostarostu Radka Mazáče (Sportovci).
Odpovědi se ujal nejprve starosta Jaroslav Dohnálek (ODS), který upřesnil, že analýza z let 2002–2004 měla pouze analytickou část, ale část návrhovou už vedení města nezadalo. „Čili není úplně pravdou, že skupina odborníků jednoznačně směřovala vše do Červené zahrady,“ vysvětloval Jaroslav Dohnálek.
Místostarosta Radek Mazáč odpověděl, že si lokalita v Červené zahradě vyžádá velké investiční náklady a bude trvat deset, možná patnáct let, než se v ní město dobere konečného stavu. Vedení města by rádo proces výstavby haly uspíšilo a alternativu vidí právě v jiných lokalitách. V tuto chvíli se zpracovávají dvě, Hybešova a Sušilova, a podklady k rozhodnutí by měly být pohromadě během března.
Vladimír Jakubec ve své reakci rozporoval, že by výstavba haly v Červené zahradě trvala déle než na Hybešově či na Sušilově. Hala by podle něj mohla v krátké době stát na místě Dvořáčkova mlýna. Město podle něj po třiceti letech od Sametové revoluce nemá důležitá zařízení včetně haly. „Přitom jste byli ve vedení, měli jste moc. A co po vás zůstalo? Díra za šest milionů a další paskvily,“ kritizoval lídr Nestraníků. Veřejná média by se podle něj měla za veřejné peníze ptát lidí, co si přejí. „A ty lidi byste měli poslouchat. Ne že mám mandát na čtyři roky a teď tady budu rozhodovat,“ uzavřel své vystoupení Vladimír Jakubec.
Osadní dům Hrádkov
S dalším dotazem se na vedení města obrátila Kateřina Jordánková z osadního výboru Hrádkov. Apelovala na vedení města, aby přistoupilo k opravě osadního domu, který Hrádkovští využívají jako kulturní prostor k setkávání a přilehlý pozemek jako hřiště pro děti.
Místostarosta Lukáš Holík (ANO) vysvětlil, že vedení města se snaží najít řešení. Město nejprve vyřizovalo povolení ke zbourání stávajícího objektu, nyní čeká na možnost získání dotace a investice by se mohla zařadit do rozpočtu. Nyní je také třeba vyřídit stavební povolení. S projektem jsou však potíže a musí se přepracovat. „Projekt je krásný, ale je zčásti na pozemku jiného majitele. Na radě jsme konstatovali, že by se mělo začít pracovat na projektu, a zda by se nepřepracoval tak, aby byl pouze na městských pozemcích. Místa je tam, zdá se, dost,“ doplnil radní Vladimír Ochmanský (ODS).
Rozdělení dotací
V dalším bloku jednání zastupitelé bez jakýchkoli diskusí potvrdili rozdělení dotací, a to 170 tisíc korun na Boskovické běhy, 100 tisíc na majáles a dále více než 4,3 miliony korun v rámci dotačního titulu určeného na podporu sportu ve třech pilířích.
Pozemek pro záchranku a pro halu
Jihomoravský kraj dostane bezúplatně od města pozemky v areálu nemocnice. Kraj zde plánuje vybudovat novou výjezdovou základnu pro záchranáře a vzhledem k tomu, že chce na stavbu žádat o evropské dotace, musí být vlastníkem pozemku. Jedná se o zhruba 2400 metrů čtverečních. Zastupitelé převod schválili; ještě předtím bývalá starostka Hana Nedomová (ČSSD) popsala, že se na kraji ptala, jak se převod dotkne vyjednávání o pozemcích, které naopak město chce po kraji na stavbu sportovní haly ve zmíněné lokalitě na Hybešově ulici. Pozemky, které požaduje město, jsou asi trojnásobné. „Hovoří se o dokrývání majetkem, mluví se o O2, o parcele za pedagogickou školou. A také o právu školy na využívání haly,“ uvedla Hana Nedomová a chtěla znát podrobnosti.
Podle Jaroslava Dohnálka se kraj zajímá o ledacos a jednání stále probíhají. Zatím ale není nic definitivně jasné, nicméně převody majetků kraj a město navzájem nepodmiňují. Vedoucí majetkového odboru Pavel Musil uvedl, že podle posledních informací bude krajská rada projednávat 11. března bezúplatný převod asi 8,5 tisíc metrů čtverečních pozemků na Hybešově ulici pro město. Kraj si vytipoval další zmíněné pozemky, kterými by se v budoucnu mohl převod dorovnat, ale nijak tím převod nepodmiňuje. „V případě pozemků u škol je dokonce dobré je kraji darovat, protože jsou třeba školou zastavěné,“ doplnil Pavel Musil.
Schválen byl rovněž převod pozemků na ulici Absolonova, který by mohl do budoucna otevřít možnost propojit ulici Absolonovu se silnicí vedoucí z města ke hřbitovu. Městu bude chybět už jen pár pozemků od posledního vlastníka.
Další malý kousek pozemku získalo město bezúplatně v Červené zahradě, a to 116 metrů čtverečních od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na pozemku u Bělé je dešťová kanalizace a byl to jediný menší kus pozemku v majetku státu ve sportovním areálu.
Úvěr na polytechnické centrum
Jak už informovalo vedení města po jednání městské rady, město si musí vzít revolvingový úvěr, aby zajistilo financování stavby Centra polytechnické výchovy. „Do dnešního dne jsme z plánovaných 31 milionů neobdrželi ani korunu,“ uvedla vedoucí finančního odboru Dana Baláčová. Město neví, kdy a v jakém objemu budou peníze z dotace přicházet. Revolvingový úvěr bude sloužit k překlenutí této doby zdržení, protože město musí stavební firmě za provedené práce průběžně platit. Náklady na úvěr nemají přesáhnout 500 tisíc korun.
Navíc město dostalo informaci, že bude kvůli chybě ve výběrovém řízení kráceno v rozmezí 5 až 15 procent z 60milionové dotace. Dále jsou již schváleny vícepráce za více než milion korun. Město si také nechalo vyhotovit žádost o mimořádné splátky dotace, což stálo dalších 120 tisíc korun. Pokud byl tedy původní plán města investovat do stavby z vlastního asi 11 milionů korun, již nyní je jasné, že to bude o několik milionů více.
Proti krácení dotace město podalo rozpor. Než se vyřeší, je už tak zpožděná dotace pozastavena. „Jestli čert někdy něco dlužil městu, tak mu to teď vše vynahradil ve stavbě centra polytechnické výchovy,“ shrnul své pocity starosta Jaroslav Dohnálek. Podobným způsobem přišlo město krácením dotace o 2 miliony korun u přístavby mateřské školy, nyní se o ně soudí.
Hana Nedomová se zajímala o to, jestli podobné problémy s čerpáním evropských dotací mají i jiná města. Starosta potvrdil, že projektoví manažeři městu říkají, že Integrovaný regionální operační program a Centrum regionálního rozvoje, které má rozdělování dotací na starosti, se takto chovají běžně. „To, že mají problém ostatní, ale není podstatné. Podstatné je, že kvůli ne úplně potřebné stavbě centra polytechnické výchovy máme teď tento problém my,“ vyjádřil se starosta města. Pořízení revolvingového úvěru zastupitelé schválili.
Město si vezme úvěry
Zastupitelé také schválili úvěrový rámec města. Ten předpokládá, že by si město v příštích letech vzalo úvěr 120 milionů korun na stavbu sportovní haly a komunitního centra s knihovnou. Podle starosty je k zajištění úvěrového rámce vhodná doba, podmínky od banky jsou velice slušné a prognózy mluví o tom, že úvěry budou zdražovat.
Střednědobý výhled rozpočtu
Svůj souhlas vyjádřilo zastupitelstvo také se střednědobým výhledem rozpočtu města na léta 2020–2024. Ve výhledu se počítá se stavbou zmíněné sportovní haly, knihovny, obytného souboru za nemocnicí a také pravidelnou desetimilionovou investicí do městské nemocnice.
Bývalou starostku Hanu Nedomovou zajímalo, proč z investic vypadlo zkapacitnění zatrubněného Boskovického potoka. „V tuto chvíli se tato intenzifikace neplánuje,“ potvrdil starosta s tím, že o tom jednal i s Vodárenskou akciovou společností. Hana Nedomová se dále ptala na investici do čistírny odpadních vod. Zde nyní podle starosty probíhá projektování a není doposud známá cena a jaké budou dotace. Proto investice ve výhledu není, ale nadále patří mezi priority. Město nyní také nečerpá takzvanou plusovost ve Svazku vodovodů a kanalizací a na investici si tímto způsobem šetří. Kvůli lepším možnostem dotací se zvažuje, zda do projektu nezahrnout i odkanalizování Skalice nad Svitavou a Jabloňan. Tyto obce by se tak přes kanalizaci Mladkova napojily na boskovickou čističku.
Bývalého místostarostu Petra Malacha (ČSSD) zajímalo, jestli se v Červené zahradě počítá s jednáním a odkupem pozemků od Jana Paroulka, který zde vlastní pozemek po někdejším lihovaru a sousední bývalý hotel Velen. Starosta potvrdil, že jednání začínají a s výkupy vedení města kalkuluje. S výkupy počítá město i v rozpočtovém výhledu.
Bývalá místostarostka Dagmar Hamalová (KDU-ČSL) zdůraznila, že je důležité, že jsou ve výhledu zahrnuty také dopravní stavby, kupříkladu úpravy některých křižovatek ve městě. Dále ji zajímalo, proč se navýšila částka na rekonstrukci letního kina, kde je místo původně plánovaných 12 milionů počítáno se sumou 17 milionů korun. Podle vedení města jde o navýšení na základě aktualizace cen a rozšíření některých zpevněných ploch. Místostarosta Lukáš Holík doplnil, že město pokácí čtyři stromy, které brání stavbě zázemí pro účinkující za projekční plochou letního kina. „Nepůjde o přesazování, ale rovnou o kácení,“ doplnil místostarosta. Město nicméně bude muset vrátit část dotace, které na ošetření stromů v minulosti získalo.
Více peněz na investice
Zatímco v prosincovém návrhu rozpočtu na letošní rok ještě příliš mnoho investic nebylo, hned s první úpravou, kterou zastupitelé na schůzi schválili, se jich tam několik dostalo. Za 5,5 milionu vybuduje město chodníku v Pilském údolí od značky až k rekonstruovanému mostu, dále za 2,5 milionu opraví vnitroblok na Růžovém náměstí, 600 tisíc vyčlenili zastupitelé na chodník u hotelu Moravia a na novou zastávku u smuteční obřadní síně, která se také za dva miliony opraví. Přes 9 milionů půjde na dešťovou kanalizaci a vodovod v Podlesí a na Milánovech. Centrum polytechnické výchovy si vyžádá už zmíněné vícepráce za necelý milion. Dalších 6 milionů dostane také nemocnice na rekonstrukci centrální sterilizace.
Příjmy se zvedly hlavně na základě převodu transferů o více než 17 milionů korun, výdaje o více než 30 milionů. Rozpočet se schválením úprav dostal do ztráty něco přes 14 milionů korun. Ten loňský po konečném vyúčtování skončil se schodkem více než 25 milionů, což je nejvíce od roku 2006.
Tibetská vlajka
Asi nejnapínavější hlasování na zastupitelstvu přineslo každoroční rozhodování o tom, jestli na radnici zavlaje Vlajka pro Tibet. Během minulého volebního období vyvěšení vlajky zastupitelé třikrát schválili, pouze v roce 2017 ke schválení především kvůli nepřítomnosti zastupitelů za ANO chyběl jeden hlas. Letos nové zastupitelstvo vyvěšení tibetské vlajky 10. března schválilo hlasy ANO, KDU-ČSL, Pirátů, TOP 09, Vladimíra Farského za KSČM, Karla Tlamky z ODS a ČSSD kromě Hany Nedomové, která se zdržela. Boskovická koalice pro Tibet tak získala 16 hlasů, potřebovala jich 14.
Dotazy a připomínky zastupitelů
V závěrečném bloku dotazů a připomínek zastupitelů se jako první přihlásil o slovo sociální demokrat Petr Malach. Upozornil na špatný stav chodníku na ulici Bílkova za Popelkou, dále poprosil o úklid překladiště SUEZ a úklid psích exkrementů. Zároveň uvedl, že by bylo dobré po městě přidat koše na exkrementy.
Zastupitel za ČSSD Karel Ošlejšek, který je ředitelem Střední školy André Citroëna, popsal zastupitelům svou zkušenost s čerpáním dotačních prostředků z IROP. Škola aktuálně dokončila projekt Centra výuky strojírenských a elektrotechnických oborů za více než 50 milionů korun. „Ta situace není jednoduchá a určitá zdržení tam nastávají,“ uvedl Karel Ošlejšek. A popsal, jak se také jím vedená škola potýká se zpožděním dotací a musí situaci řešit úvěrem.
Zastupitel za KSČM Josef Opatřil upozornil na komunikaci mezi ulicemi Na Hrázi a Dva dvory, která během opravy Dukelské sloužila jako objížďka. Nyní je zde doprava bez omezení. „Je to dobrá zkratka, ale doporučoval bych, aby nákladní automobily byly z toho provozu vyřazeny,“ vyjádřil se Josef Opatřil. Podle Dagmar Hamalové o to usilovalo už minulé vedení města, ale věc záleží na rozhodnutí dopravní policie, nikoliv města. Doporučila dát podnět do dopravní komise, která může vyloučení nákladní dopravy alespoň doporučit.
Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) pozvala zastupitele i občany na besedu k D43 v pondělí 4. března od 17 hodin v sále zámečku v Černé Hoře. „Měli bychom se tam dovědět další novinky. Situace se posunuje, připravuje se jednání centrální komise ministerstva dopravy, kde by mělo být řešeno, jestli se sever bude projektovat k územnímu řízení,“ uvedla Jaromíra Vítková.
Na dotaz Hany Nedomové odmítl starosta Jaroslav Dohnálek říct bližší informace o odchodu jednatele nemocnice Miloše Janečka s tím, že chce nejprve se situací seznámit městskou radu, která jakožto valná hromada nemocnice nese za řízení odpovědnost. O problematice proto bude informovat až po jednání rady.
Z publika přispěl do debaty k centru polytechnickému výchovy dotazem Dušan Sušil. Zajímala ho především další náplň a fungování centra. Zastupitel za ODS a ředitel základní školy Vladimír Ochmanský odpověděl, že vůbec nemá strach o využití učeben z hlediska boskovické základní školy. Obavy má z udržitelnosti z hlediska spolupráce s jinými školami. Ty sice zájem podepsaly, ale základní škola na ně nemá žádnou páku.
Petr Malach připomněl, že ministr školství aktuálně deklaruje zavedení povinného předmětu polytechnické práce a technika.
Svou podporu polytechnickému centru na závěr vyjádřila senátorka Jaromíra Vítková, která připoměla aktualizace vzdělávacích plánů: „Třeba se tam může vytvořit pro technické vzdělávání a budoucí studenty a učně, aby mohli pokračovat třeba u pana doktora Ošlejška. Touží po tom i Hospodářská komora, aby děti začaly vnímat techniku. Jsem optimistka, už před čtyřmi pěti lety jsme začali jednat se zástupci škol a s podnikateli, kteří nabízeli exkurze nebo zbytkové materiály. Vznikl projekt technická mateřská škola. Do budoucna je jasno, že by zde měli být vzdělaní lidé, kteří budou schopní instruovat a vést manuální pracovníky ze zahraničí. Myslím, že pokud se nám to podaří a vývoj bude směřovat tímto směrem, škola určitě své opodstatnění mít bude,“ uzavřela Jaromíra Vítková.
