Rozhovor s místostarostou Lukášem Holíkem (ANO 2011). Ve volbách jeho hnutí skončilo na druhém místě a vstoupilo do koalice s bývalými opozičními stranami. Mluvili jsme o vzniku koalice a o hlavních tématech – knihovně, sportovní hale, architektuře a také o dopravě a odpadech.
Jak se cítíš v nové funkci a jak se ti zabydlovala tato kancelář?
Připadá mi, že není žádné hájení třiceti nebo devadesáti dnů. Skočil jsem do toho rovnýma nohama, projekty jedou a musím s tím pracovat, jinak bych se za dobu, kdy bych se s tím seznamoval, dostal za časový horizont, za který se dostat nechci. Běží projekty na možné dotace a je potřeba to řešit.
Už předtím, než jsem do funkce nastoupil, jsem cítil, že to bude velká zodpovědnost, kterou si málokdo uvědomuje. V podstatě ovlivňujeme mnoho lidských životů ve městě – podle toho, jakým směrem se jako vedení města vydáme. A samozřejmě se vždycky budu snažit, aby ten směr byl ten nejlepší, abychom co nejvíc lidem pomohli. Samozřejmě nikdy nevyhovíš všem.
A čistě osobně tu změnu zaměstnání prožíváš jak?
Je to zvláštní, ale zpočátku mi to přišlo, jako když se člověk na vysoké škole učí na státnice – pak to přijde, ty to zvládneš a hned je tu něco dalšího. Neměl jsem ani čas se zastavit a zrekapitulovat. Doufám, že na to budu mít aspoň víkend do konce roku, abych to mohl udělat. Hodit si zpětnou vazbu je potřeba.
No mě to zajímá už teď – jak jsi prožíval volby, sčítání hlasů a finální výsledek?
Byl to velký nervák. Myslím si, že pro hodně lidí v Boskovicích. Mrzí mě, že nám stejně jako před čtyřmi lety utekl jeden mandát úplně o kousek, možná jen o jedno procento. Pořád to vypadalo, že budeme mít pět mandátů, nakonec máme čtyři. Musí se s tím pracovat.
Takže první dojem bylo zklamání?
Určitě bylo. Ale postupem času to beru tak, že se tak mělo stát.
Asi se dá říct, že jste šli do voleb s většími ambicemi, než mít druhé místo a čtyři mandáty.
Ambice určitě byly pět mandátů, jak jsem říkal v rozhovoru. To jsem chtěl, o to jedno procento se to nepovedlo. Teď je potřeba se zastavit a zrekapitulovat, z jakého důvodu.
Osobně to cítím tak, že hodně lidí mě nezná a tolik mi nevěří, protože jsem přece jen neznámá osoba, od které neví, co čekat. Teď jsou přede mnou čtyři roky – doufám, že čtyři roky – abych mohl ukázat potenciál, který v sobě mám. Že se těch přes tisíc lidí, co mně dalo hlas, nebo ještě více v podstatě celé naší straně, rozhodlo správně.
Nechtěl jsem obcházet vítěze voleb
Když jsi šel na jednání s vítězem voleb, bylo asi jasné, že zde je blok pravicových stran z bývalé opozice, který bude držet pohromadě. Bral jsi to tak, že maximálně dostanete možnost se k nim přidat, nebo jsi promýšlel i scénáře na jiná uspořádání?
Možností je vždycky víc než jedna. Před volbami jsem se sešel se všemi zástupci stran a bavili jsme se o tom, jestli si rozumíme a jestli pohled na další vývoj města je stejný. Když jsem pak šel na to jednání, bylo to tak hektické, že jsem o tom ani moc nepřemýšlel.
Proč nedržela pohromadě bývalá koalice? Pan Dohnálek říkal, že oni jako bývalá opozice byli domluvení, že se po volbách sejdou a budou postupovat společně. Bývalá koalice to neudělala, jak nám potvrdil Petr Malach. Znamená to, že už jste moc nepočítali s tím, že budete ve spolupráci pokračovat?
Aspektů bylo určitě víc. Jak jsem říkal, měl jsem schůzky už předtím. A určitě jsem nechtěl obcházet vítěze voleb. To jsem si vnitřně řekl, že bych chtěl mít první schůzku určitě s panem Dohnálkem, jestli si dokážeme představit společnou práci.
A to se stalo.
To se stalo.
A další uspořádání už bylo z jejich strany dané.
Ano, dostali jsme se do jednání v době, kdy nám bylo řečeno, že je představa taková – ODS jako vítěz voleb, TOP 09, Sportovci, plus Boskováci. A že by do toho šli s námi. Věděl jsem, že za půl hodiny po nás jde na jednání ČSSD, takže vyjednávací rétorika tím byla trochu minimalizovaná. Na druhou stranu chci říct, že všechny představitele vedení stran znám a byli jsme ve shodě, jak vést město do budoucna. Takže nechci tímto říct, že jsme byli do něčeho nuceni a museli jsme jít tímto směrem.
Byli jste ve shodě i uvnitř hnutí ANO?
Byli.
Hnutí ANO v Boskovicích vzniklo trochu jako protest proti vládě ODS – teď už je to jinak, i když se jedná o stejné lidi?
Mně hodně pomohla schůzka s panem Dohnálkem. Myslím, že jsme byli v asi největší shodě nad tím, co se má Boskovic dál týkat.
Kdybych měl odpovědět na to, proč nedopadla schůze se stranami, které skončily za námi – ČSSD, KDU-ČSL a Piráty – během večera proběhlo pár telefonátů, ale já jsem říkal, že první bude schůzka s ODS a pak se uvidí, co a jak dál.
Zkrátka vítěz voleb to držel v rukou.
Uspořádání vedení města mohlo být jiné, ale jak říkám, chtěli jsme nejdřív mít schůzku s ODS, což jsme si domluvili. A tam jsme si řekli, že si spolupráci dokážeme představit. A šli jsme do toho s tím, že si budeme věřit. A od té doby, co jsme si podali ruku, jsem neuvažoval o tom, že bychom to změnili.
ODS má starostu a čtyři mandáty v radě. Nepustili jste jim toho trochu moc?
Jestli narážíš na to, že by nás mohli přehlasovávat v radě…
Řekněme, že mají velkou sílu.
Přemýšlel jsem nad tím, ale i kdybychom měli tři radní, můžou nás s ostatními stranami stejně přehlasovat, jelikož se spolu dlouho znají a dokážou spolupracovat. Z naší strany to bylo i takové gesto: věříme si, pojďme do toho společně, bude to pro občany města.
Ty sis vzal s sebou do rady Petra Axmana, nevzal sis zkušené radní Pavla Schwarzera nebo Martinu Přichystalovou. Proč?
Takto jsme se rozhodli uvnitř místní organizace a se zastupiteli za hnutí ANO. Byl to vývoj. Petr Axman byl na pozici číslo dva, což ukazovalo, že by se mnou do budoucna do rady šel.
Pan Dohnálek říká, že nejsou žádní jestřábi, ale asi se dá říct, že oproti vám jsou to zkušení političtí matadoři. Nebudete v koalici tahat za kratší konec?
Věřím, že ne. Jinak bychom do toho nešli. To je asi jasná odpověď. Pokud bych cítil, že taháme za kratší konec a dostali jsme se do pozice, do které jsme se nechtěli dostat a jsme tam vmanipulovaní, tak v té chvíli nic není dogma. A může být vše přeskládáno úplně jiným způsobem. Ať už bez nás, popřípadě jinou strukturou vedení města. Nebudu podporovat něco, za čím si nestojím.
Ve velkých městech vidíme, že se nejdřív dlouho dohaduje program, pak se obsazují posty a pak se podepíše koaliční smlouva a zvolí se vedení. Vy jste nejdřím podepsali dohodu, pak jste se nechali zvolit a program se řeší až teď. V jaké jste fázi?
Jelikož teď řešíme rozpočet, řekli jsme si k programu hlavní body, které chceme držet.
Takže základní programovou dohodu máte?
Máme, určitě. Shodneme se na sportovní hale, na knihovně, na rozvoji bytových a rodinných domů za nemocnicí.
Dostaneme se k tomu postupně. Obecně máš pocit, že shoda mezi vámi je?
Ano, shoda tam je. Myslím si, že dohadování bude nad tím, jak ty konkrétné body dotáhnout do konce.
Před čtyřmi lety jsem dělal ve vedlejší kanceláři rozhovor s Petrem Malachem, také čerstvě zvoleným místostarostou, a ten říkal, že to bere trochu tak, že je takovým zástupcem mladých lidí v politice. Vnímáš to u sebe podobně? Že jsi tady trochu za generaci lidí do čtyřiceti?
Řekl bych to asi jinak. Chci ukázat, že i mladí lidé můžou v politice už v tomto věku dosahovat pozitivních výsledků pro občany města a pro Boskovice. Nechci říct, že jsem patronem pro mladé, protože to jsou v tuto chvíli myslím Piráti.
Ti ale nesedí na radnici.
Takto – nechci být místostarosta jen pro mladou generaci, ale pro všechny. Proto tady sedím.
Zajímá mě, jestli na sobě cítíš větší zodpovědnost za témata spjatá s mladou generací. když budu konkrétní – od mladých vzešly v posledních letech dvě věci: skatepark a lezecká stěna v letním kině. Obě se vždy vytěsnily, proto mě zajímá, jestli je ty chceš vrátit do hry.
Možná to ze své pozice budu muset více vysvětlovat těm, kteří k tomu nemají tak blízko, protože jsou o jednu generaci dál.
Na to se ptám. Jestli tohle bereš jako svůj úkol.
Třeba o lezecké stěně se bavíme, to téma žije pořád, i když teď není nikde napsáno, kde bude. Ale chceme, aby se realizovala. Neříkám, že to bude teď za čtyři roky, vždycky k tomu přistupují další návaznosti. Příklad: pokud by měla být sportovní hala na Sušilce, dokážu si představit a nabízí se to, aby byla lezecká stěna na letním kině. Pokud by nebyla sportovní hala na Sušilce, možná by to potom bylo lepší umístit stěnu přímo do haly. Nad věcmi je potřeba přemýšlet a dát je do širší koncepce, nestřílet od pasu. To je důležité.
A pokud by byl dobrý pozemek pro skatepark, tak budu stoprocentně chtít, aby se za ty čtyři roky vybudoval. Zatím se nejlépe jeví umístění v Červené zahradě.
A tím pádem se bude muset čekat déle, protože tam se musí nejdřív řešit jiné věci.
Tam se musí hlavně vymyslet, co tam všechno chceme. Cítím to tak, že jsme tam tak v bodě 0 až 10 na stupnici do stovky.
Knihovnu budu podporovat tak jako tak
Hodně diskutovaným tématem se hned po volbách stala knihovna. Ty jsi jediný představitel koalice, který jasně říkal, že podporuje Fránkův návrh. Všichni ostatní kolem toho nejasně našlapovali. Budeš na tom trvat?
Jsem pořád zastánce této varianty. Jediná věc, která by mě od toho ne snad odpuzovala, ale trochu odvracela, je, že nevíme, kolik by celkově knihovna stála. Pokud se dostaneme přes částku 100 milionů, je to už na vážkách, jestli to město dokáže ufinancovat.
Chci, aby pro naše nové vedení města byla na příští čtyři roky myšlenka: Udělejme raději jeden pořádný projekt než tři nebo čtyři polovičaté. Dost bylo useklých oválů, dost bylo plaveckých bazénů se čtyřmi dráhami, kde se nemůžou dělat velké závody. Když už něco uděláme, mysleme i do budoucna. To tady chybí. Abychom mysleli ne ve čtyřletém období, ale skutečně ve dvanáctiletém.
Můžeme očekávat, že se tohle promítne už v programovém prohlášení? Že tam bude už explicitně formulováno něco jako: Postavíme Fránkovu knihovnu, a to co nejdříve. Budou tam takto konkrétní věci a budeš je tam ty prosazovat?
Ve chvíli, kdy budeme dělat koaliční prohlášení, nebudeme ještě znát u knihovny finální částku. Nechci říct, že je to strašák, ale…
O čem to rozhoduje? Knihovnu přece potřebujeme a jinde ji levnější asi nepostavíme, ne?
Tohle nedokážu posoudit.
V ZZN by přece naopak měla být výhoda, že použijeme nosný skelet budovy a ušetříme.
Kvůli tomu se to kupovalo. V koalici všichni knihovnu chtějí, jenom je rozdíl, jestli podle této vizualizace, nebo jinak. Cítím tam i to, že to nebylo s občany komunikováno a nebylo to řešeno s odbornou veřejností. Ale říkám za sebe, že chci ten projekt řešit, nechci ho pouštět k vodě, protože pokud by to mělo spadnout, tak za čtyři roky se to neudělá a nepostaví.
To je důvod, proč nevěříme politikům postoje typu: „My to rozhodně chceme, jen nevíme, jestli zrovna takto.“ Politik nikdy neřekne jasné ne, proto jsme nervózní, když někdo řekne, že je pro, jen mu vadí to a to.
Za sebe chci říct, že ten projekt budu podporovat tak jako tak.
Město s ním přece počítá i v dlouhodobém rozpočtovém výhledu, je to nachystané tak, aby se v tomto volebním období tato knihovna mohla začít stavět.
U mě se nic nemění. Jde o to, jak vznikne programové prohlášení rady.
Takže tam si to budeme moci zkontrolovat, co se podařilo a nepodařilo prosadit.
Nechci být v tomto pesimista, ale nechci mluvit za kolegy, jak se k tomu budou stavět.
Máš na starosti kulturu a můžeš dělat kroky pro to, aby se debata posunula. Na zastupitelstvu jsi mluvil o semináři.
S tím se počítá.
Kdy by měl být?
Doufal jsem, že to stihne do konce listopadu, protože v té chvíli měla končit druhá etapa příprav projektu. Už bychom měli mít detailnější informace. Koncem měsíce to stoprocentně udělám, i kdyby to mělo být ještě bez těchto informací. Chci, aby se projekt představil všem zastupitelům, aby měli představu, co vedení města zamýšlelo. Chtěl bych, aby se k tomu vyjádřili i ti, kterým to bude sloužit.
A pak to bude i pro veřejnost?
Ano. A byl bych rád, aby takovéto semináře nad důležitými investicemi probíhaly automaticky. Co se týká mých gescí, vždycky to zastupitelům nabídnu. Teď se třeba budou řešit polopodzemní kontejnery, takže nedat informaci jen na zastupitelstvu, ale udělat na půl hodinky nebo na hodinku seminář. Je to důležité z dlouhodobého výhledu. Tady se během dvaceti let bude na postu místostarostů a starosty měnit pět šest lidí a aby byl kontinuální vývoj, musí mít informace o tom, kam chce město směřovat a jestli s tím souhlasí, nebo nesouhlasí. Aby měli informace a mohli do toho promluvit i ve chvíli, kdy by byli v opozici.
Věříš, že vztahy mezi koalicí a opozicí se můžou zlepšit?
Jsem o tom stoprocentně přesvědčený. A tohle je příspěvek k tomu, aby to tak fungovalo.
Že budete otevřenější?
Za mě stoprocentně. Nevidím, proč bych nebyl.
Ještě jsi nenarazil na nic, co bys chtěl před opozicí tajit.
Nevím, na tohle se mi těžko odpovídá, myslím, že nedojdu k tomu, že bych já měl něco tajit. Jednu věc jsem si zrekapituloval – jak bych se měl vyjadřovat a jak bych měl pracovat v této funkci. A říkal jsem si: Lidi tě sem zvolili, protože jsi otevřený, bavíš se s nimi a jsi pozitivní – dělej to dál, uvidíme, jak to bude pokračovat. Ale tento směr si pořád drž.
Politik by se měl rozhodovat na základě informací a ne na základě emocí a polopravd. Proto by měly být ty semináře, aby zastupitelé měli dost informací na plnohodnotné rozhodnutí. A to platí ve všech věcech. Pořád jsou nějaké domněnky a tohle by je mělo rozptýlit.
Rozumím tomu jen zčásti. Pokud se ale bavíme o knihovně, je pravda, že rozhodnutí o výběru studie předchozí vedení města neudělalo veřejně. Ale zároveň se nedá říct, že by tajilo nějaké informace. Pokud se dnes mluví o velikosti sálu, stačí si rozkliknout PDF na stránkách města a vidím tam půdorysy jednotlivých pater, kde je to rozkreslené včetně čtverečních metrů k jednotlivých místnostem a jejich využití. A knihovníci se k tomu vyjadřovali. Tohle všechno opoziční zastupitelé mohli mít a měli. Pokud se dnes říká: neměli jsme dost informací a musíme se na to podívat, tak nevím přesně na co. V čem ta studie neříká dost?
Neříkám, že ta studie je nedostatečná. Spíš si minulí zastupitelé ten čas tolik nenašli a teď jsou tady nově zvolení.
Pere se to s pragmatismem
Mluvíme o knihovně, ale od tvých koaličních partnerů zaznívala opatrná vyjádření i k městskému architektovi a vůbec k trendu, který – byť možná klopotně – nastolila minulá koalice. Totiž že snaha o prosazení moderní architektury tady nějaká je. Je pro tebe priorita, aby se tohle rozvíjelo a nevrátili jsme se o pět let zpátky, kdy tyhle věci vůbec nebyly na pořadu dne?
Pro mě to bylo vždycky důležité téma, takže za mě se v tom má určitě pokračovat. Investiční akce plánovat s městským architektem – samozřejmě s panem Fránkem. Nevnímám, že by mělo dojít ze strany vedení města ke změně. Jsem rád, že máme pozici městského architekta a investiční akce se tímto způsobem řeší.
Vím, že vnímání občanů je takové, že jim architektura není až tolik blízká. Dost bychom tomu pomohli, kdyby se knihovna utvořila podle studie pana Fránka.
To mluvíš o občanech – a jak jsou na tom ostatní politici? Předpokládáš, že je možné prosadit třeba architektonickou soutěž na sportovní halu? Projde to přes koaliční partnery, i kdyby to mělo znamenat pár měsíců zdržení toho projektu?
Co se týká veřejných architektonických soutěží, necítím tam takovou podporu, jak bych očekával, aby to prošlo úplně hladce.
Já chci, aby v materiálech bylo, jak by se mělo v diskusi s panem Fránkem postupovat.
Aby se nám nestalo znovu to, že jsme před pěti lety chtěli stavět sportovní halu, návrh jsme viděli na poslední chvíli, neproběhla nad ním žádná diskuse a vlastně bylo všem tak trochu jedno, jak bude ta hala vypadat. To už se opakovat nebude?
Tyhle věci nemám v gesci, takže to nemůžu říct stoprocentně.
Jsi ale součástí koalice. Ptám se na to, jestli je to pro tebe zcela klíčové.
Je to základní prvek komunikace a otevřenosti k občanům, který by tady měl být. A myslím si, že i pan Dohnálek si uvědomuje, že tehdy byla trochu chyba občany neinformovat dřív.
Nejde jen o informovanost, ale o vůli té stavbě moderní architektonické řešení dát. Je tady tahle vůle?
Co se týká sportovní haly, trochu se to ve mně pere s pragmatismem. Protože pokud by hala měla být jinde než na Sušilově, příkladně u národohospodářské školy, tak mi přijde, že by architektura byla v tom bloku trochu utopená. Viděli by to jen sportovci, kteří by tam chodili. Nechci to tím shazovat, že nechceme veřejnou architektonickou soutěž, byl bych rád – a to už je na diskusi přímo s panem Fránkem. Nejsem odborník. Uvidíme, jak se bude dál pokračovat, jestli národohospodářská, nebo Sušilova. Celkově chci říct – ano, architekturu podporujeme, u sportovní haly jsem trochu na vážkách, pokud by měla být u národohospodářské školy. Byl bych rád, kdyby byla vyzvaná soutěž.
Systém odpadů se změní
Narazili jsme na to, co máš a nemáš v gesci. Jsi obecně spokojený s tím, co jsi dostal na starosti?
Bavili jsme se o tom společně a byla v podstatě shoda u všech. Asi budu mít trošku víc práce. A díky tomu, že jsme jako hnutí ANO ve vedení kraje i státu, budu mít těch schůzek možná víc – kvůli dotacím, řešení příspěvků ze strany státu nebo kraje.
Čili rozdělování státních a krajských dotací probíhá podle stranických konexí?
Řeknu příklad: budeme řešit sportoviště v Červené zahradě a já vím, že se díky tomu budu chtít setkat s Milanem Hniličkou. Ne jen jednou, ale několikrát a představit mu náš projekt. Pokud by hnutí ANO nebylo ve vedení, nevím, jestli by to mělo takový význam a jestli by se vůbec přijel na to podívat.
Takže věříš tomu, že stranické kontakty v tom pořád hrají roli.
Ano.
Velkým tématem těchto voleb byla doprava. Když už to řekneme jen stručně – co nového můžeme za čtyři roky v dopravě čekat? Dá se nějak stručně naformulovat tvoje vize?
Určitě bych chtěl vyřešit ty výzvy, které jsou kolem Boskovické spojky, aby to co nejméně zatěžovalo lidi v Boskovicích a okolí. To je hodně velká výzva a je potřeba to řešit. Chtěl bych, aby se vytvořila studie, jak dál postupovat v Boskovicích, co se týká problémových křižovatek, parkování. A v návaznosti na to situace řešit.
Dá se něco z toho stihnout udělat?
Ta studie určitě.
Myslím ta řešení, která z ní vyplynou.
V rámci čtyř let určitě bude možná nějaká úprava křižovatek. Věřím, že na to čas je.
Tvoje velké téma byl také systém nakládání s odpady. Změní se během příštích čtyř let něco pro běžného občana, který platí paušální částku za popelnice, vynáší odpad a ideálně ho třídí a odnáší do kontejnerů?
Stoprocentně bych chtěl už příští rok představit možnost, jakým způsobem systém u nás v Boskovicích změnit, protože Boskovice jsou nejhorší v třídění odpadu v Jihomoravském kraji mezi obcemi nad 10 tisíc obyvatel. Jsme nejhorší jako region Boskovicko, prostor pro zlepšení tady určitě je.
To znamená, že máme odpadu nejvíc, nebo že ho nejméně třídíme?
Nejméně ho třídíme. Je třeba udělat kroky k tomu, aby to bylo pro občany komfortní, aby byla sounáležitost s občany, že se jim město snaží dát komfort a oni budou odpad třídit.
A bude se platit úměrně tomu, jak kdo třídí?
Variant je hodně, jsou třeba čtyři a toto je jedna z nich. Nechci hned říkat, kterou zvolíme.
Ale rozhodně chceš, aby ke změně došlo.
Určitě k ní dojde.
