Nová zástavba by měla vzniknout ve volném prostoru na Bílkově ulici naproti židovskému obecnímu domu. Místo, které bylo v minulosti zastavěno, by tak mělo být zastavěno znovu, jak stanoví i zásady památkové péče. Židovská čtvrť by se tím dočkala zacelení první z několika proluk.
Řešení proluky na Bílkově ulici označila starostka Hana Nedomová (ČSSD) za jeden ze zbývajících úkolů, které stojí před současným vedením města. Během zbývajícího roku by proto radní chtěli přípravu stavby významně posunout.
Na místě byl dlouhou dobu problém především v roztříštěnosti pozemků mezi různé vlastníky. Tuto překážku se ale daří postupně zdolávat – vlastníci jsou aktuálně tři, jedním z nich je město a minimálně s rodinou Ryšávkovou se daří najít na investičním záměru shoda. „Rodina Ryšávkova přistoupila na to, že se zastavěním souhlasí,“ informovala starostka. Poslední část pozemků je nyní předmětem dědického řízení.
Na zastavění proluky dnes existují celkem tři studie. Ve dvou případech se jedná o studentské práce, které vznikly v rámci návrhů, jež vytvářeli studenti liberecké fakultě architektury pod vedením Zdeňka Fránka. Třetí studii si nechalo zpracovat město a jejím autorem je brněnský ateliér EA architekti. Studie nyní projednávají komise, na místě by mohlo vzniknout celkem pět domů. Rozhodující vliv na výslednou studii by podle Hany Nedomové měli mít památkáři a městský architekt, kterým je právě Zdeněk Fránek. Podle vedoucího odboru Petra Zouhara nyní odbor rozvoje města spolu s městským architektem zpracovává zadání pro dopracování studie s konkrétním obsahem.
Zastavěna má být kompletně celá proluka. Trojice budov má být umístěna samostatně na hranici původní historické zástavby. Domy jsou podle návrhu vzájemně osazeny tak, že mezi nimi vzniká otevřené nádvoří a spolu s domy tvoří polozavřený blok. Dalším dům doplňuje dostavbu celé proluky podél ulice Bílkova. „Tato budova doplní chybějící místo v charakteristické zástavbě ulice a zanechává průchod do prostoru U koupadel,“ vysvětluje doprovodný text ke studii ateliéru EA architekti. Poslední pátý dům by měl nahradit nevzhledné garáže, které stojí na hranici bývalé židovské čtvrti a sídliště. V návrhu je koncipován jako dvoupodlažní budova se šikmou střechou. „Tato stavba opticky uzavírá řešený prostor ve směru od bytových domů. Veřejné plochy v okolí staveb budou kultivovány a určeny obyvatelům a návštěvníkům židovského města. Celý prostor bude doplněn o zeleň, komunikace, zpevněné plochy a schodiště,“ vysvětluje svůj záměr město.
Organizace dopravy je navržena jako slepá s příjezdem z ulice U Templu a Antonína Trapla. Parkování automobilů místních obyvatel je umístěno v suterénu navržených staveb. Plocha pro parkování je vymezena u bývalých židovských lázní.
Současné vedení města by chtělo stihnout připravit kompletní projektovou dokumentaci. Zbývající parcely by tedy město muselo buď vykoupit, nebo získat souhlas majitelů se stavbou. Sama radnice by měla být investorem čtyř domů, pátý by stavěli soukromí vlastníci. Výstavba nemusí probíhat souběžně, ale domy mohou v proluce vyrůst po etapách.
Na stavbu domu chce radnice shánět finanční prostředky z dotačních titulů ministerstva kultury. „Pokud bude systém dotačních titulů pro památkové zóny zachován, tak bychom na dotaci měli dosáhnout,“ věří starostka Hana Nedomová. Podle upřesnění Petra Zouhara by městské domy měly sloužit k nájemnému bydlení, které by bylo případně doplněno drobnou komercí.
Zastavění proluk jednoznačně vítá i historik boskovického muzea a člen městské památkové komise Petr Vítámvás. „To, že se konečně začalo vážně uvažovat o zastavění proluk v židovské čtvrti, mě těší. Proluky jsou bolavé rány na organismu města. Vypracovaná studie na zastavění proluky U koupadel jde dobrým směrem a je ohromným pokrokem v uvažování o židovské čtvrti. I když cesta k vlastní realizaci jednotlivých staveb bude ještě asi dlouhá,“ uvedl s poukazem na skutečnost, že některé proluky jsou v židovské čtvrti už od druhé světové války.
