Dopis s jasnou nabídkou přišel před několika týdny na Jihomoravský kraj. Vedení Boskovic v něm nabízí kraji ke zvážení převod boskovické nemocnice právě na něj. Město už ji nechce provozovat, a dokonce se bojí, že by se pod ním mohla zavřít.
„Nechtěli byste provozovat boskovickou nemocnici?“ I tak by se dal shrnout dopis, který vedení Boskovic v nedávné době poslalo do sídla Jihomoravského kraje. „V současné době proběhlo pět jednání na Jihomoravském kraji. Jednoho se zúčastnili zástupci jednotlivých koaličních partnerů. Proběhlo i jednání zástupců kraje v nemocnici. Seznamovali jsme je se situací a chceme vědět, zda je kraj ochoten jednat o možnostech převodu,“ přiblížila starostka Boskovic Hana Nedomová (ČSSD), která má ve své gesci právě zdravotnictví. Připravenost jednat o převodu nemocnice má boskovická koalice také ve svém programovém prohlášení.
Sama valná hromada jakožto nejvyšší orgán nemocnice složený z boskovických radních však zaslaný dopis nijak neschvalovala ani nerozhodovala o jeho obsahu. Nikde v zápisu z rady totiž není o dopisu jediná zmínka. Jen den před odesláním je v připomínkách radních u jména starostky věta: „Podala informaci k Nemocnici Boskovice.“ Bližší vysvětlení, o co se jednalo, chybí.
O tom, že šel dopis jen od vedení, nikoli rady, svědčí i to, že jej nepodepsala rada města jako celek či někdo s jejím pověřením, a také to, že ji podepsali právě tři členové vedení města, tedy starostka, místostarostka Dagmar Hamalová (KDU-ČSL) a místostarosta Petr Malach (ČSSD). Že obsah a odeslání dopisu neschválila městská rada hlasováním, potvrdila nakonec Ohlasům i starostka. „Nevidím důvod proč, některé věci vezme valná hromada jen na vědomí,“ uvedla. Ani usnesení, že dopis vzali radní na vědomí, však v zápisu není.
Redakce Ohlasů neúspěšně žádala boskovickou radnici o poskytnutí zaslaného dopisu. Přesto se nám ho nakonec podařilo získat.
Vedení Boskovic v dopise líčí minulost nemocnice i částečně to, jak se ocitla v rukou města a jak dnes hospodaří. A právě tam se vedení města v dopise dostává k zásadním problémům, před kterými nemocnice podle radnice stojí. „Problémy v hospodaření se začaly objevovat ve druhém čtvrtletí roku 2017, zejména z důvodu eskalace mzdových požadavků zaměstnanců,“ stojí v dopise. A požadavky podle dopisu stále pokračují a situaci budou jen zhoršovat. „Další požadavky očekávané ve druhé polovině roku již budou znamenat negativní hospodářský výsledek za rok 2017 a další zvýraznění tohoto vývoje v příštím roce,“ píše se dále.
Problém z velké části vychází z toho, že stát a kraje ve svých nemocnicích platy zdravotníkům navyšují, a pro městskou nemocnici je tak prakticky nemožné držet s nimi krok. Tím jednak dochází ke znevýhodnění stávajících zaměstnanců a také vzniká při současném personálním nedostatku ve zdravotnictví velký problém při shánění nových lékařů a sester. Městská nemocnice na trhu práce prakticky není konkurenceschopná.
Hrozí uzavření nemocnice
Mzdy ale nejsou jediné potíže boskovické nemocnice. Dlouhodobě se totiž málo investovalo do přístrojů, většina je tak dnes starší více než deset let a sama nemocnice na jejich obnovu za desítky milionů nemá. V letošním roce dostala necelých 10 milionů jako injekci od města a 3,5 milionu od Jihomoravského kraje. Nemocnice také neúspěšně žádala o dotace na přístroje na Ministerstvu pro místní rozvoj. Žádost sice dostala plný počet bodů, peníze už ale na Boskovice nezbyly.
„Nemocnice se tak postupně dostává do spirály, která vede k propadu, a reálně hrozí postupné uzavírání, či zavření nemocnice úplně,“ stojí v závěru dopisu s tím, že vedení města žádá kraj, aby zvážil možnost převodu tohoto zdravotnického zařízení právě na sebe. „V současnosti se zpracovává stanovisko kraje k tomu návrhu,“ reagovala mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.
Dopis už ale nezmiňuje, co se má převádět. Zda pouze provozovatel firmy Nemocnice Boskovice s.r.o., nebo celá nemocnice, tedy včetně budovy a celého areálu v hodnotě stovek milionů. Ani zda by to byl bezúplatný, nebo úplatný převod. Podle starostky se o konkrétní podobě převodu teprve bude jednat, pokud kraj vůbec projeví zájem se převzetím nemocnice zabývat. Starostka slibuje i vytvoření odborné skupiny se zástupci všechny politických uskupení, které jsou v boskovickém zastupitelstvu. A říká, že si také nedovede představit, že by o tak závažné věci neproběhlo referendum, což zmiňovala už v minulosti. „Referendum můžeme vypsat při komunálních volbách, ke kterým chodí nejvíce lidí,“ prohlásila starostka.
O převodu se mluví přes deset let
O provozování nemocnice Jihomoravským krajem se mluví dlouhodobě, v minulosti vznikla i analýza, která možný převod řešila. Přesto však od roku 2006 zůstává nemocnice v rukou města. „Pokud si vzpomínám, tak někteří členové tehdejší rady Jihomoravského kraje za ODS příliš nechtěli nemocnici převzít, ale ze strany hejtmana a členů rady za KDU-ČSL tato vůle byla a byla podporována i tehdejší místostarostkou Jaromírou Vítkovou. Po oficiálních jednáních ale město včetně pana starosty Dohnálka nemocnici předat nechtělo. Zřejmě pocit větší moci převážil nad racionálním přístupem a prospěchem nemocnice,“ napsal po letech Ohlasům krajský radní pro zdravotnictví v letech 2004 až 2008 František Adamec (KDU-ČSL).
Tehdejší tříčlenné vedení města to však vidí jinak, včetně bývalé místostarostky Jaromíry Vítkové (KDU-ČSL). „Za pana Dohnálka už nebyla možnost, to už kraj neměl zájem,“ řekla. Bývalý starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) lituje toho, že neexistují žádné zápisy z jednání, aby bylo jasné, jak to tehdy skutečně bylo. Za pravdu dává Vítkové i tehdejší místostarosta za ČSSD a první jednatel Nemocnice Boskovice Martin Budiš. „S panem Dohnálkem i paní Vítkovou jsme jeli na kraj s nápadem převést nemocnici. Tam nám ale řekli, že to převzít nemůžou, protože by jinak museli zavřít jinou nemocnici,“ sdělil Budiš, s tím, že tato cesta se uskutečnila hned pár měsíců po komunálních volbách.
To tedy bylo už v roce 2007, v době, kdy město zhruba rok provozovalo nemocnici ve vlastní režii. Historie tak jde ještě dál, jak naznačila Vítková, k předchůdci Dohnálka v křesle starosty mezi roky 2002 a 2006 Františku Siverovi také za ODS, dnes členovi Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. „Za mého působení nikdy město Boskovice i přes dotazy neobdrželo stanovisko Jihomoravského kraje o jeho zájmu o převod nemocnice,“ uvedl Sivera. Po dalších dotazech nakonec Sivera jen odpověděl, že už je to dávno, a tak si všechno nepamatuje a že sám ani neměl zdravotnictví ve své gesci.
„Nebyl důvod k převodu“
Za zdravotnictví byl mezi roky 2002 a 2006 zodpovědný tehdejší místostarosta za ČSSD Lubomír Petrželka. Je to také období, ve kterém došlo k té největší změně v boskovické nemocnici za posledních patnáct let. V listopadu 2003 dalo město výpověď soukromému provozovateli společnosti IN Boskovice a.s. s dvouletou výpovědní lhůtou a chystalo se postupně na převzetí provozu, k čemuž založilo vlastní firmu Nemocnice Boskovice s.r.o.
Právě tady se podle tehdejší místostarostky Jaromíry Vítkové nabízela také možnost převést nemocnici na kraj. „V roce 2005 (rok před převzetím provozování nemocnice městem, pozn. red.) byla nabídnuta účast krajského radního pro zdravotnictví pana Františka Adamce na jednání rady města, kde by se rozjednala otázka provozování nemocnice krajem. Bohužel, i když na jednom jednání tuto účast pana Adamce rada odsouhlasila, na dalším bylo pozvání zrušeno,“ sdělila Jaromíra Vítková, která podle svých slov už tehdy vzhledem k finanční náročnosti prosazovala provoz nemocnice Jihomoravským krajem.
Lubomír Petrželka si na něco takového už dnes nevzpomíná. „V době, kdy město převzalo Nemocnici Boskovice, ale ani nebyl důvod ji převádět na kraj. Nemocnice platila městu nájem, který byl použit na povinné dofinancování dotací z ministerstev. Všechny nemocnice si obecně musí vydělat na provoz: léčbu, platy zaměstnanců, energie, opravy a obnovu přístrojové techniky s výjimkou velkých celků, jako je CT. Na rekonstrukce oddělení přestavby budovy se samozřejmě přispívá z různých dotací EU, ministerských, krajských nebo městských rozpočtů,“ sdělil bývalý místostarosta.
Na otázku, jestli právě toto financování z městského rozpočtu není kamenem úrazu, odpověděl, že záleží na prioritách města. „Také záleží, jak jsou představitelé města úspěšní ve vyhledávání a získávání dotačních titulů v oblasti zdravotnictví a jestli jsou smysluplné a prospěšné pro nemocnici i pacienty. Tyto činnosti musí být úzce koordinovány s managementem nemocnice,“ dodal Lubomír Petrželka.
