Medicína a zdravotnictví jsou důležité především na okresní úrovni. Velká centra to nemůžou nahradit a často nemusí být v kvalitě péče lepší, říká v rozhovoru Jan Machač, primář boskovické nemocnice a předseda okresního sdružení České lékařské komory.
Celorepublikově se diskutuje o nedostatku lékařů. Jaká je situace v boskovické nemocnici?
Diskutuje se už asi patnáct let a Česká lékařská komora na stav, do kterého se české zdravotnictví dostalo, stejnou dobu upozorňuje. V celém Česku je teď velká personální krize kvůli nedostatku lékařů, možná ještě horší je to u zdravotních sester. Mladá generace lékařů si uvědomuje, že když je dobře jazykově vybavená, může jít rovnou pracovat do Německa. Situace u nás je stejná jako jinde, v mnoha okolnostech jsou na tom Boskovice ještě dobře.
Nevyřešily by to nějaké smlouvy studentů s nemocnicemi?
Nevyřešily. Nikdo je totiž dobrovolně nepodepíše. České nemocnice hlavně nemají co nabídnout. Naopak dochází k uzavírání předpromočních smluv s německými a rakouskými nemocnicemi. Ony si vybírají naše nejlepší studenty.
Vy jste říkal, že jste jako komora nebyli vyslyšeni. Jaké řešení jste nabízeli?
Tím hlavním problémem je ekonomická situace. Jestliže lékař v Česku nastupuje v Boskovicích za docela slušných 26 tisíc hrubého, v Německu za 3500 euro, tedy skoro 80 tisíc. (Po zohlednění rozdílů v kupní síle tedy lékaři v Německu nastupují zhruba za dvojnásobek, pozn. red.) Zadruhé jsme si na sebe upletli složité postgraduální vzdělávání. V Československu jsme měli v minulosti jedno z nejpropracovanějších na světě. To všechno se zrušilo po vstupu do Evropské unie, kdy se začalo proklamovat, že po nás unie chce kompatibilní vzdělávání napříč státy. My to ale pochopili počesku, tedy blbě. Vymýšlely se nové studijní plány, roztříštili jsme to asi na 90 atestačních oborů. To je taky jeden z důvodů odchodu lékařů.
Že jsme si to zkomplikovali?
Jasně – a je to nesmyslné. Interna je rozříštěná na mnoho podoborů. První odchody jsou tak po promoci. Druhé po atestaci, protože když zůstane mladý lékař v nemocnici, tak se vždy ekonomicky poškozuje. Vychoval jsem tři generace doktorů a všichni mně utekli do soukromé ambulance. Rozdíly v platech jsou totiž obrovské.
Můžete to konkretizovat?
Jsou zhruba trojnásobné oproti nemocničním. Soukromý lékař se také zbavuje služby, rizika, odpovědnosti. A třetí vlna odchodů jsou odchody do důchodu. Někde není ani možné předat obvod. Pediatrů je tak málo, že je nemá kdo nahradit. Sám jsem pracující důchodce.
V boskovické nemocnici je tedy také problém, že je tady hodně pracujících důchodců a nemá to po nich kdo přebrat?
Je nás asi pět. Nástupci nejsou a v dohledné době asi nebudou. Ale to není moje vina, jak někteří říkají. Já lékařů pro svoje oddělení vychoval plno, ale, jak jsem říkal, odešli do soukromé sféry.
Rozdíly ve mzdách jsou i mezi nemocnicemi v rámci Česka. Záleží totiž na tom, jestli je to krajská, státní, nebo městská nemocnice jako ta boskovická. Není tedy třeba nějaká čtvrtá vlna odchodů do těch větších nemocnic, kde dostanou více?
To je možné, že odchází za lepší mzdou. Říká se, že krajské a fakultní nemocnice jsou na tom lépe a ty městské hůř.
Zdravotnictví je neprůhledné
Na druhou stranu doktoři jsou placeni ze zdravotního pojištění, takže by ty rozdíly neměly být, ale ve skutečnosti jsou. Čím to je?
Zdravotnictví je totiž neprůhledné a každý zdravotnický subjekt má své vlastní smlouvy s pojišťovnami. Ty smlouvy se nesmí zveřejňovat, ale zjišťuje se, že někde se za císařský řez platí 30 tisíc a někde polovina; ty rozdíly jsou opravdu velké. Všichni ministři slíbili, že tento stav napraví, že to zveřejní, ale nic se nestalo. Uznávám, že fakultní nemocnice vychovávají nové lékaře, tak tam by měly být platby vyšší.
Ale pak máme vedle sebe městské a krajské nemocnice.
A tam už nevidím důvod, aby měly jiné smlouvy. To už je nespravedlivé.
Když vláda dnes navíc rozhodne o zvýšení platů, tak se zvýší jen ve fakultních nemocnicích, ale ne v krajských nebo městských.
To si myslím, že je taky špatně, že se stát zbavil nemocnic. Přešly na kraje a ty se s tím nějak musí poprat.
Nevyřešil by se tento problém sjednocením vlastníka nemocnic?
Nevím, nemyslím si, že by se to mělo nějak znárodňovat. Spíš je problém u pojišťoven. Jedna pojišťovna by dala všem stejné podmínky, teď jich je devět, a to je zbytečně moc. Já si navíc myslím, že menší nemocnice, jako jsou Boskovice, dokážou 80 až 90 procent péče zprostředkovat levněji. Medicína by měla zůstat na okresní úrovni, ta úroveň tady není špatná. My jsme podlehli jakési představě, že odborníci vznikají ve velkých centrech, ale to není pravda. Fakultní nemocnice jsou v pořádku, ale předimenzované. Je tam hromada doktorů, na okresy nejdou jak z prestižních důvodů, tak i kvůli tomu, že ve velkých nemocnicích jsou dobře zaplaceni.
Jak se vyvíjí mzdy v boskovické nemocnici?
Když před několika lety někdo nastupoval a já mu řekl, že dostane 18 tisíc hrubého, tak se šel zeptat jinam, do Vyškova nebo Kyjova, kde měl 25 tisíc. Tak jsme řekli, že to bude 26 tisíc. To se podařilo současnému jednateli prosadit a je to rozumné. Tady ten špitál má ale takové specifické postavení, že kdo může, tak do něj kope. To je zvláštní paradox, se kterým se nikde nesetkávám. Všude jinde si nemocnici radní chválí.
Kdo do něj kope?
Mám takový pocit, že se tady kolem nemocnice dělá politikum. Do Boskovic jsem přišel v roce 1974, v roce 1983 jsem odešel do Vyškova, tam jsem byl deset let a už jako primář jsem se v roce 1993 vrátil do Boskovic. Od té doby do dneška jsem napočítal, že tady bylo snad osm nebo devět ředitelů. Je normální po dvou letech měnit ředitele? Politika by se do zdravotnictví takto vůbec neměla míchat.
Jak to funguje ve Vyškově, kde jste byl?
Je to krajská nemocnice a ve smyslu personální stability pod krajem funguje lépe. Paní Seidlová, kterou jsem pamatoval já v roce 1993, je tam dodneška. Totéž platí i pro primariáty. Kontinuita je velmi důležitá.
Má to politické přetahování vliv na to, že sem nechtějí jít lékaři pracovat?
To ne, to si nemyslím. Je potřeba jim ale vytvořit takové podmínky, aby nemuseli odcházet.
Kvůli přesčasům stále porušujeme zákon
Když se vrátím zpět ke mzdám, zvyšovaly se i u dalších zaměstnanců?
O deset procent u všech zdravotnických pracovníků. A ještě je v plánu, že se budou navyšovat platby za služby. To je další velmi podivná věc v českém zdravotnictví. Česká republika přistoupila už před lety ke směrnici o přesčasové práci lékařů. Němci za tu dobu přišli na to, že jim chybí 1500 doktorů – a kde je vzali? V Česku. A tu směrnici naplnili. My jsme pořád spekulovali a neudělali jsme nic.
Jak je to tedy dnes?
Je to tak, že všechny nemocnice porušují zákon. Sám mám přesčasovou dobu hotovou koncem května, takže potom bych už přesčasy neměl mít.
Ale to by nemocnice asi zkolabovala.
Přesně. Ministerstvo se o to nijak nepostaralo. Poslední nápad měl se zvýšením peněz ve zdravotnictví Julínek s regulačními poplatky. Sociální demokraté dnes říkají, že zabrání jakýmkoliv poplatkům. Dobře, tak jo, ale ať ty peníze dají odjinud. Když bude mít český lékař dvě třetiny platu toho rakouského, tak nebude odcházet.
Ty dvě třetiny by nejspíš odpovídaly i kupní síle obyvatelstva.
Přesně tak. My jsme se dostali ve výkonnosti ekonomiky na 70 procent Německa, ale v platové politice jsme na 30 procentech.
A platy jsou nízké, protože tady není vyšší spoluúčast?
Spoluúčast to dnes nevyřeší. Nemůžete chtít po lidech, aby platili tisíc korun za den hospitalizace v nemocnici.
Už sto korun bylo napadnuto u Ústavního soudu.
Právě, ale i ten nejchudší důchodce tu stovku denně utratí. Projí, prosvítí, protopí. Když je v nemocnici, tak se o něj stará sestra a dostává se mu hotelových služeb. V Česku jsou také běžné návštěvy několika specialistů, což by se dalo řešit poplatkem. Sociální demokraté ale vždycky budou proti tomu.
Pojišťovny si mají konkurovat, a to se neděje
Jak o tom tak mluvíte, tak asi nebudete člověk levicového smýšlení, ale na druhou stranu jste mluvil o jedné pojišťovně, což má zrovna blízko levici.
Neříkám, že tu jednu pojišťovnu propaguji. Kdyby měl být současný systém funkční, tak by si měly pojišťovny konkurovat, ale konkurence tu reálně není.
Tak by měla být jedna pojišťovna na povinné pojištění a další potom na možné připojištění?
To je možnost. O něco podobného se pokoušel jako ministr pan Heger se standardy a nadstandardy. Těch peněz by ale prostě muselo přitéct víc, abychom se přiblížili Evropě. Když jich budou mít doktoři víc, tak tady zůstanou, ba dokonce k nám půjdou lékaři z Ukrajiny, Polska.
Nehrozí ale, že když se lékařům budou zvedat mzdy, tak budou odmítat sloužit přesčasy?
Oni už teď moc chuť nemají.
Nakolik jsou vlastně přesčasy na úkor kvality? Nejsou dlouhé služby rizikové pro pacienty?
Nejsou, to je taková pověra. Já mám čtyři až pět služeb měsíčně, což nepovažuju za žádnou tragédii. Myslím, že to každý zvládne. Když jsem nastupoval, míval jsem deset služeb.
Když jste říkal, že ta personální krize v Boskovicích není tak špatná…
Jezdím po atestacích a v západních Čechách je to katastrofa.
…já chtěl právě říct, že na druhou stranu je zde od června omezený provoz radiologického oddělení.
Protože je personálně vyprázdněné. Těžko říct, proč odešli. Možná za platem, možná z jiných důvodů. Zůstali tady dva doktoři. Podařilo se ale nasmlouvat ještě jednoho lékaře z Brna, takže bude zajištěná plná pohotovost. Dají se sehnat lidi na služby, ale musí se zaplatit. Dokud si na ministerstvu neuvědomí, že je potřeba alokovat peníze do okresních nemocnic a nestavět mamutí komplexy, tak to bude pořád špatné. Je potřeba také platit sestry, u kterých jsme vymysleli podobně složitý a nesmyslný systém vzdělávání jako u lékařů.
Senát už schválil novelu.
Zaplaťpánbu. Já jsem učil na zdravce ve Vyškově a můžu říct, že sestra byla po čtyřech letech vzdělaná, pak přišla do nemocnice, udělala si praxi pod vedením zkušených sester a byla kvalifikovaná. Dnes to trvá osm roků, vyjde vysokoškolačka a přichází do nemocnice a má patnáct tisíc hrubého. Uvědomte si, co to je za blbost.
To mají někde více i za pokladnou v supermarketu.
Proto taky došlo k tomu, že 40 až 50 procent absolventů zdravotních škol nejde do zdravotnictví. Stát vychovává lidi, kteří pak pracují úplně jinde.
Jak jsou na tom mzdy sester tady?
Zlepšily se o deset procent a budou se dál zvyšovat. Řekl bych, že současné vedení dělá, co může. Předchozí vedení, kde byl i Tomáš Julínek, to mělo srovnané, kam tu nemocnici směřovat. To Miloš Janeček (současný jednatel nemocnice, pozn. red.) také, ale snaží se i ty doktory a sestry zaplatit. Za Julínka se osekaly všechny náklady, nemocnice se dostala do vyrovnaného rozpočtu, ale náklady není možné osekávat pořád.
Dohnal nás vnitřní dluh
Nezanedbalo to tak minulé vedení tím, že teď musí současné vedení řešit nákupy přístrojového vybavení za desítky milionů?
To je takzvaný vnitřní dluh. Přístrojové nákupy zkrátka nebyly. Když budete mít dům a šest let ho nebudete opravovat, tak on bude pořád nějak vypadat, ale ty nedostatky vás doženou.
Mezi běžnou veřejností se ale potýká nemocnice s nedůvěrou. „Boskovická nemocnice ne, jdu radši do Brna.“
To se říká i jinde, ve Vyškově, ve Znojmě. Ona ta péče v Brně kolikrát ve skutečnosti není lepší.
Nepomohlo by tomu zveřejňování statistik zákroků?
Jistě. Všude na západě je vše možné zjistit. Ale teď kdo to začne. Jedině by to muselo být plošně, povinně ze zákona.
Pro to byste tedy byl?
Samozřejmě. Za své výsledky se nemusíme stydět.
Jeden z úkolů pro letošní rok od boskovických radních na jednatele je i outsourcing úklidových prací, tedy zadat ho nějaké specializované firmě. Je to správný krok, ušetří se tím podle vás?
To je právě ta otázka, jestli se ušetří. Outsourcing úklidu je však běžný i jinde. Jestliže to firma udělá laciněji, tak ať to udělá.
Ptám se na to proto, že podobný krok minulého vedení v podobě zrušení prádelny a zajišťování praní dodavatelem byl velmi kritizovaný.
A to je ten vnitřní dluh. V prádelně se totiž patnáct až dvacet let nic nedělo a šest milionů na investici v té době prostě nebylo.
Je v nemocnici ještě nějaký vnitřní dluh?
Myslím, že město udělalo dobře, že budovu zateplilo, ale musí sehnat peníze a nemocnici dotovat.
I provozně?
Samozřejmě.
Dneska už jsem pro převod nemocnice na kraj
To je právě to, o čem se debatuje mezi politiky, že ji dotujeme z městského rozpočtu, ale že ji na druhou stranu navštěvuje půl okresu. Kdyby se otevřela debata o převodu nemocnice na kraj, byl byste pro?
Dneska už jo. Původně jsem byl zastáncem, aby byla městská. Ale nikdo jsme tomu na začátku nerozuměli. Najednou se zjistilo, že si ta nemocnice musí na sebe vydělat. Dokonce jsme objížděli tehdy se starostou Měcháčkem okolní obce, že sem jezdí pacienti z Letovic a odjinud s tím, zda by se obce nemohly podílet na chodu nemocnice. Připadá mi to jako férová myšlenka. A jaká byla jejich odpověď? Nemohly.
Nemáte třeba strach, že by město převodem ztratilo nad nemocnicí pravomoc a kontrolu?
Jakou rozhodovací pravomoc má město teď?
Kdyby nemocnice byla krajská, mohou se na kraji rozhodnout, že zde zruší nějaké důležité oddělení a že máme jezdit jinam.
Boskovická nemocnice je jediná velká nemocnice na sever od Brna. A co chudák důchodce, co bude dělat?
To je právě ta otázka, zda se nebojíte.
Nebojím. Zdravotní politikou kraje je také dostupnost. Kdyby tady někdo zrušil nemocnici, tak je to průšvih.
