Milan Strya sedí v čele městské firmy Služby Boskovice už téměř deset let. Za tu dobu se firma rozvinula do organizace, která se zdaleka nestará jen o městská sportoviště. Jak je firma pro město skutečně užitečná a jak se její šéf dívá na plány vedení města s Červenou zahradou?
Pane Stryo, v čele městské firmy Služby Boskovice stojíte téměř po celou dobu, konkrétně deset let, jen dva roky před vámi v křesle seděl pan Jaroslav Dohnálek. Jak se za tu dobu firma proměnila?
Proměnila se zásadně. Když jsem v roce 2007 nastoupil, měli jsme ve správě devět sportovišť a dalších středisek. Dnes jich máme třináct. Budu-li jmenovat, je to středisko správy, zimní stadion, fotbalový areál, ubytovna, veřejné záchody, lázně, koupaliště, trhy, parkoviště, veřejné osvětlení, fotovoltaika, sauna, kotelny.
V čem je tato firma městu prospěšná? Nezvládly by to Boskovice bez ní tím, že by se o sportoviště starali sami sportovci?
Určitě by se o ně sportovci sami postarali, ale podle mě je současná organizace mnohem lepší varianta. Z pohledu člověka, který celý život dělal sport, vím, že shánět peníze do sportu je těžké. Kdyby ještě navíc měly oddíly shánět peníze na provoz, tak by to měly o to složitější. Služby jsou tu proto, aby městský majetek v naší správě sloužil občanům Boskovic i širokému okolí.
Od začátku existence daly Boskovice Službám na provoz přes 74 milionů. Část peněz jste městu de facto vrátili na nájemném. Za co vy platíte nájem? A když platí sportovci nájem za městská sportoviště, o která se staráte, tak jde vám, nebo městu?
V roce 2005 vznikla smlouva o nájmu sportovišť. Služby tento nájem platí, jsou to asi dva miliony ročně. A sportovní kluby platí Službám za využívání sportovišť. Kluby platí 50 korun za odsportovanou hodinu, zbytek peněz dostávají od města z dotačního programu pro sport.
Takže ty peníze pořád jen proudí mezi kluby, městem a Službami.
To musí kvůli finančnímu úřadu a DPH, která by jinak unikala. Musíme dodržovat obvyklou cenu za využívání sportovišť.
Služby Boskovice jsou ale firma, jejímž obecným cílem je zisk. Bez zmíněného každoročního provozního příspěvku od Boskovic by Služby v plusu nikdy nebyly. V čem tedy spočívá přednost toho, že jste obchodní společnost a ne třeba příspěvková organizace jako KZMB?
Sáhneme si na daleko více věcí. Například o některé dotace bychom jako příspěvková organizace nemohli žádat. Z mého pohledu – a podle mě i z pohledu města – je to takto lepší. Několikrát jsme to samozřejmě diskutovali na městských radách. Padají otázky, proč nejsme příspěvková organizace.
Takže i v roce 2017 se radní ptají?
Nevím, jestli i teď, ale ty otázky padají. Když přijdou třeba noví radní, tak je ta otázka logicky napadne, jako napadla vás.
Co je vlastně pro Služby Boskovice ziskové a co naopak ztrátové? A proč tomu tak je?
V zisku jsou jednoznačně parkovací automaty a fotovoltaika. Největší ztráta je naopak na zimním stadionu a v městských lázních, kde jsou velké energetické náklady. Nicméně Služby Boskovice právě proto zajišťují provoz těchto ztrátových sportovišť sloužících občanům Boskovic i okolí.
Zimní stadion byl jednou z výrazných investic města v minulosti, ale ani po dvanácti letech není zcela dokončen. Co všeho schází a proč se vše nedokončilo najednou? Už teď je to přes 120 milionů.
Nic zásadního nechybí. Pouze zateplení staré části budovy a proti projektu je zde montovaná kovová tribuna místo zděné.
A kdy tedy bude vše dokončeno? Kdy tam už nebude montovaná kovová tribuna, ale zděná?
Podle mě tam nikdy zděná tribuna nebude. Je to ale dotaz na město. Službám se v minulosti naskytla možnost získat levně tuto tribunu, a tak jsme ji koupili. Mně to dávalo smysl a dává i teď v roce 2017.
Chybí tedy podle vás ještě něco na stadionu?
Na stávající poměry je to dostačující. To, že nejsou zděné tribuny, není tak zásadní. Pro 200 lidí, co chodí na hokej, montovaná tribuna stačí.
Ve výročních zprávách jsem se dozvěděl, že vás také trápí neexistence stravovacího zařízení blízko ubytovny Služeb. Navíc je také viditelný pokles zájemců o vícedenní přespání. Zatímco v roce 2009 to bylo přes 8700 nocí, v roce 2015 už méně než polovina. Máte plány, jak by se dalo ubytování zatraktivnit?
V roce 2016 se nám podařilo v pokojích kompletně vymalovat, vyměnili jsme světla, zásuvky nebo koberce. Podle mě to není tak špatné. Dvou až pětilůžkové pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, televizorem, ledničkou a cenově jsme v rozmezí od 180 od 260 korun za noc podle délky pobytu. Se stravovacím zařízením si ale neporadíme. Když se dělalo koupaliště, v jedné verzi bylo, že by se vstup protáhl až k ubytovně a postavila by se tam restaurace. Pak se ale zjistilo, že se tam nemůže vejít, že to není možné kvůli hygienickým požadavkům. Možná kdyby město koupilo v minulosti kuželnu, tak třeba mohla být restaurace tam, ale to je coby kdyby.
Atletický ovál by mohl být i jinde na Července
Vaší hlavní činností je provoz a údržba boskovických sportovišť. Do nich v minulosti město investovalo stovky milionů. Je nějaké stávající sportoviště, které ještě potřebuje významnou investici?
Investici by si určitě zasloužil fotbalový stadion. O tom dlouho diskutujeme, ale teď ve fázi studií na Červenou zahradu zatím nemá cenu nic dělat. Ještě za pana starosty Dohnálka jsme diskutovali, že bychom škváru zatravnili a hřiště by se posunulo, ale to neprošlo. Stejně tak jsme chtěli opravit přírodní tribuny, třeba je jen vysypat hlínou a udělat tam mez.
Sám jste zmínil, že možné změny sportovišť jsou ve fázi studií. Těch vzniklo na Červenou zahradu za současného vedení celkem osm. Čtyři z roku 2015 řešily především umístění haly, tři z roku 2016 celkově všechna sportoviště stejně jako poslední z letošního roku od studentky architektury z Liberce. Viděl jste tyto studie? Kterou z nich preferujete?
Nijak složitě jsem je nepitval. Říkal jsem si, že by to bylo krásné. Nebudu ale teď řešit studie, které vznikly. Napadlo mě vybudovat třeba vedle Velenu směrem k mlýnu atletický ovál a uprostřed něj sportovní halu. Nevím, jestli se to tam vejde, nijak jsem to neměřil. Ovál se za stávajících podmínek ale do Červené zahrady bez velkých investic nedostane. Musela by se velká část rozkopat. Ty varianty ve studiích jsou podle mě moc nákladné a je to daleká hudba budoucnosti.
Kromě haly chce radnice v Červené zahradě také skatepark, lezeckou stěnu nebo se uvažuje právě i o atletickém oválu. Je to všechno skutečně reálné?
Reálné to je. Podle studií se to tam vejde. Otázkou jsou peníze.
Město kupovalo minulé roky v Červené zahradě pozemky. Mělo by koupit další?
Já jsem teď řekl svoji představu, jak by mohla Červená zahrada vypadat. I při ní by muselo dojít k výkupu dalších pozemků.
Vybavení do kempu nebudu kupovat na jeden rok
Jedním z pozemků, které město koupilo, je i kemp u mlýna. Radnice teď hledá možného zájemce o provoz. Pokud se ale nikdo nepřihlásí, spadne kemp pod vás. (Rozhovor vznikl ještě před 15. březnem, do kterého mohli zájemci podávat nabídky na provoz. Nikdo ale zájem neměl. pozn.red.) Jste na provoz připraveni? Kolik by vás stál, když máte jistou jen jednu sezónu a pak se mlýn nejspíš zbourá?
Stálo by to nákup vnitřního zařízení, aby na něčem mohli hosté spát. Budeme se snažit, aby to bylo ztrátové co nejméně. Pokud nikdo neprojeví zájem o provozování, tak se o tom teoreticky dozvím 16. března, ale oficiálně dostanu zadání třeba až koncem března a až pak na to musím reagovat. Spousta lidí má přitom už naplánované dovolené.
Nebylo by lepší to nechat ladem do plánované demolice?
Myslím, že chatky se nebudou demolovat, že tam zůstanou nebo se případně přesunou. Nebudu vybavení kupovat na jednu sezónu, ale i do dalších let. V roce 2017 budeme s provozem kempu třeba na nule nebo i v minusu, ale za rok už to bude nachystané. Věřím, že jsme toho schopni. Mohu klidně přesunout chatky třeba za beach kurty, pokud se s mlýnem a tím pozemkem bude něco dít.
Jisté však už je, že budete provozovat sportpark v Doubravách.
Zatím to není jisté.
Zaznělo to na zastupitelstvu, které je veřejné.
Tam bylo myslím řečeno, že je to jedna z variant. Zatím to ještě neprošlo radou.
Kdyby to tedy dopadlo tak, že budete sportpark provozovat, kolik bude stát provoz?
Materiál zpracovává město. O to, kolik to bude stát, by nám na letošní půl rok zvýšilo dotaci. My jen uděláme službu. Zatím ani nevíme, kolik tam bude chodit lidí a co vše bude třeba řešit.
Vy si zatím nedokážete představit, jestli bude sportpark ziskový, nebo ztrátový?
Ziskový být nemůže. Kvůli dotaci. Jen tam mohou být mincovníky na sprchy, záchody nebo umývání kol.
Jízdárna by byla dobrá jako tréninková hala
Co Boskovicím už přes deset let chybí, je vlastní plnohodnotná sportovní hala. Jak jste se díval na halu na Slovákově a co teď říkáte na záměr v Červené zahradě?
Škoda, že hala nestojí, ať by byla na jakémkoliv místě. Slovákova mohla stát a Červenka zatím není. V zimě nemají ani nejmladší fotbalisti kde trénovat. Školní tělocvičny kapacitně nestačí zájmu sportující mládeže.
Ovlivňuje chybějící sportovní hala sportovní kluby? Stagnují, nenabírají nové členy?
Nemyslím si, že by stagnovaly. Kdyby byl prostor, kde by děti mohly trénovat v normálních časech, tak by to bylo báječné. V osm večer nebo později by se do boskovických tělocvičen sice dostaly, ale to po dětech nemůžeme chtít, když jdou další den do školy. V jiných časech je to ale pořád plné.
Dovedete si představit, že by se něco udělalo s Jízdárnou, která sloužila jako sportovní hala do roku 2006?
Dovedu. Jako tréninková hala by určitě pro fotbal postačila. I ti volejbalisti nebo florbalisti by podle mě také ocenili, že nemusí jezdit do Žďárné, Letovic či Lysic, kde halu mají.
Hlavní, co teď musí radnice vyřešit, je osud tenisových kurtů, kde končí nájemní smlouva s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Víte, jak se tato jednání posunula? Jste připraveni i na případný provoz kurtů?
Město podalo na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žádost o převod, ale o výsledku žádosti zatím není rozhodnuto. Kdyby to stát daroval nebo prodal městu, nemůže to podle mě být jinak, než že kurty spadnou pod Služby. S tenisty spolupracujeme normálně, takže tam by neměl být žádný problém.
Na Služby Boskovice nejspíš také spadne provoz Centrálního zásobování teplem, na které jsou napojeny tisíce domácností. V roce 2019 totiž končí smlouva se soukromým provozovatelem. Jak moc náročné bude něco takového pro vás provozovat? Sami už od roku 2014 provozujete menší kotelny.
Provozujeme kotelny pro městské organizace, aby město mělo pod kontrolou náklady a také abychom se připravovali na převzetí celého centrálního vytápění. Pokud to bude od roku 2020 na nás, tak to pro nás bude opravdu velká věc a troufám si tvrdit, že jsme na ni připraveni.
Od roku 2010 se v Boskovicích stará o údržbu veřejného osvětlení společnost AŽD Praha. Sama firma to ale nedělá, najímá si vás. Není tedy zbytečný prostředník? Nedělali byste to sami pro město levněji?
Smyslem výběrového řízení, které tehdy město vyhlásilo, byly investice do veřejného osvětlení, protože město na ně nemělo. Firma AŽD se zavázala tyto investice provést. Pro Služby by bylo nesmyslné hlásit se do takového výběrového řízení, když jsme pod městem. Oni jsou ale pražskou firmou, a tak nás požádali jako místní, abychom jim dělali údržbu, což nám nedělalo problém, jen jsme se opět rozšířili.
Jak se budou Služby Boskovice vyvíjet do budoucna?
Mohou přibýt další sportoviště nebo ty kotelny. A pořád se samozřejmě vyskytují věci, které bychom chtěli zlepšit. Ty řešíme spíš z roku na rok.
Věříte, že bude firma někdy v zisku bez příspěvku od města?
Určitě ne. To bychom museli dostat do správy něco, co nám bude opravdu hodně vydělávat. Teď mě ani nenapadá, co by to mohlo být.
Centrálního vytápění to být nemůže?
Nemyslím si, že tam budou tak velké zisky. Budeme to případně dělat podobně jako u kotelen, co máme teď, kde není velký zisk. Dnes je to asi 47,5 tisíce za rok.
