Příští rok se dočkáme opraveného letního kina, singletreků v Doubravách nebo sokolovny v rukou města. Mimo hlavní dění se ale má začít vypracovávat také analýza perspektivy provozu systému CZT, tedy Centrálního zásobování teplem. Na ten jsou napojená velká sídliště Pod Oborou nebo na Čížovkách.
Kotelna u každého bytového domu neexistuje, ale teplo do každého bytu proudí. Dodávají ho centrální kotelny, z nichž jedna nelze přehlédnout kvůli čtyřem vysokým modrým komínům vedle osmipatrového bytového domu na Komenského ulici.
V roce 2004 u tohoto panelového domu tehdejší starosta František Sivera (ODS) slavnostně otevíral modernizovaný systém centrálního zásobování teplem, tedy CZT. Náklady na rekonstrukci včetně druhé kotelny na Čížovkách dosáhly 62 milionů korun a město tuto částku dodnes splácí. Každý rok platí kolem pět milionů, přičemž zhruba stejnou částku získává za pronájem kotelen a systému vytápění soukromému provozovateli. Poslední splátku město zaplatí v říjnu v roce 2019.
Rok 2019: Konec smluv na dodávky tepla
Rok 2019 je už delší dobu skloňovaný jako ten, kdy město splatí veškeré své úvěry. Pro CZT je však důležitý ještě z dalšího důvodu. V tomtéž roce totiž skončí smlouvy s jednotlivými odběrateli tepla ze systému a následně skončí také nájemní smlouva mezi městem a současným provozovatelem CZT, kterým je blanenská společnost Zásobování teplem, nově přejmenovaná na ZT Energy.
Z radnice však na veřejnost o blížícím se termínu konce smluv zatím příliš mnoho nezaznělo, pouze se má v příštím roce zpracovat analýza perspektivy provozu systému CZT po roce 2019. Tento klid znepokojuje jednoho z odběratelů tepla, který si nepřeje zveřejnit své jméno, ale o energetiku se zajímá. „Sice si někdo může říct, že to bude až v roce 2019, ale to hned uběhne,“ řekl Ohlasům.
Problematika se přitom dotýká významného počtu obyvatel. Největší úskalí představuje zhruba tisícovka bytů v Boskovicích, která je na tento systém napojena a je smluvně vázaná odebírat teplo od jednoho dodavatele, aniž by mohla do roku 2019 cokoliv změnit. Smlouva je totiž de facto nevypověditelná. „Odběratel je oprávněn tuto smlouvu vypovědět, jestliže dodavatel neoprávněně přerušil dodávky tepelné energie, tento stav trvá po dobu nejméně jednoho měsíce a dodavatel tento stav nenapravil přesto, že byl odběratelem písemně vyzván k nápravě s upozorněním na možnost výpovědi,“ stojí jako jediná možnost odstoupení od smlouvy pro odběratele v obchodních podmínkách ZT Energy.
Nevypověditelnost přímo přiznávají úředníci ve strategickém plánu rozvoje Boskovic. „Je to z důvodu návratnosti investice,“ vysvětlují v dokumentu. Na smluvní několikaleté zavázání však stát myslí, a Energetický regulační úřad proto dálková vytápění alespoň částečně cenově reguluje.
Nová situace kvůli privatizaci bytů
V roce 2019 tady ale bude jiná situace než v roce 2004. Krátce po sepsání smluv s dodavatelem tepla začala totiž radnice postupně privatizovat byty, které předtím nechala na dálkové topení napojit. Smlouvy pak s privatizací postupně přešly na jednotlivá společenství vlastníků bytů, což tedy za tři roky bude znamenat více smluvních stran než před dvanácti lety.
V podobné situaci jsou také v sousedním Blansku, kde smlouvy vyprší už v roce 2018. Jsou proto napřed a mají už zpracovanou analýzu, jak dál postupovat, aby systém centrálního zásobování teplem udrželi i s množstvím nových vlastníků, kteří vzešli z privatizace bytů. Výzkumné energetické centrum při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě předložilo loni v září vedení Blanska studii, jakým způsobem snížit cenu tepla, jelikož jejich analýza došla k závěru, že je pro odběratele v Blansku vysoká.
„Vzhledem k vysokému riziku odpojování zákazníků a vzniku neudržitelnosti CZT se doporučuje postupné snižování ceny tepla již před rokem 2018. Cenu tepla nelze snížit realizací úsporných opatření, je potřeba externího zásahu ze strany města, jako je dotace ceny tepla městem, prodloužení nájemní smlouvy a z toho vyplývající rozložení splátek,“ nastiňují možná řešení pracovníci centra.
V Blansku dálkové topení řeší několik let
„V Blansku se něco děje, tam se dokonce některé bytové domy od CZT přímo odpojily ještě před koncem smluv,“ zmínil zdroj Ohlasů. Na mysli má bytový dům v Salmově ulici, kde bez stavebního povolení vybudovali vlastní kotelnu, odřízli potrubí dálkového topení a teprve poté požádali o dodatečné povolení stavby. Proti tomu podalo ke stavebnímu úřadu námitku jak město Blansko, tak také provozovatel CZT společnost Zásobování teplem. Námitky ale úřad zamítl. „Stavební úřad nemůže přihlížet k potřebě návratnosti vynaložených investic na vybudování CZT v letech 2002 a 2003, ani k finanční náročnosti pro zbývající stále připojené odběratele,“ napsal v odůvodnění vedoucí stavebního úřadu Petr Rizner.
„Nechtěli už dotovat celý ten kolos, který se před lety vybudoval,“ poznamenal zdroj Ohlasům a dále vysvětlil, jak to myslí s dotováním. „Systém CZT je vždy velmi finančně nákladný na vybudování, a to někdo musí zaplatit. Většinou koncový spotřebitel,“ prohlásil s tím, že v bytovém domě, kde bydlí, už dnes vlastníci přemýšlí nad alternativami k CZT po roce 2019. Chtějí si nechat vypracovat studii, která jim řekne, co je pro ně nejvýhodnější – jestli mají zůstat připojení na dálkové topení, nebo ne a vybudovat kupříkladu tepelné čerpadlo.
I v Boskovicích při projednávání CZT loni na radě podotkli úředníci, že je u lidí snaha být mimo CZT. Z čeho vycházeli a kolika lidí by se to týkalo, už materiál z rady nezmiňuje. „Vzhledem ke snahám odběratelů tepla ze systému CZT o jejich odpojení se navrhuje provedení odborné analýzy a vyhodnocení perspektivy a rizik dalšího provozování CZT po roce 2020 nezávislou odborně fundovanou organizací,“ stojí doslova v materiálu, který boskovičtí radní projednávali už v loňském roce.
Hrozba možného odpojení je zmiňovaná také ve strategickém plánu. Konkrétní informace k možným odpojení ale radnice podle boskovické starostky Hany Nedomové (ČSSD) nemá. „Ve věci záměru odpojení se od systému CZT nemá město zatím žádné oficiální informace či písemné žádosti. Předpokládáme úzkou spolupráci se zástupci společenství vlastníků bytových jednotek,“ uvedla starostka.
V roce 2017 vznikne analýza jako v Blansku
Boskovická radnice se chce v prvé řadě vrátit na začátek, tedy do roku 2003, kdy město plánovalo modernizaci centrálního dálkového vytápění a shrnovalo výhody, které má oproti jednotlivým menším domovním kotelnám, a vypracovat novou analýzu perspektivy vývoje CZT. Letos už radnice nechala vyhodnotit v současnosti platnou územní energetickou koncepci. Její závěr ale ještě není.
„Vyhodnocení územní energetické koncepce města zpracovává odborná firma s termínem do konce letošního roku. S výsledkem bude seznámena rada města počátkem příštího roku,“ uvedla boskovická starostka. Jak už jsme ovšem zmínili, problém je v mnohem větším množství odběratelů, kteří se případně nových smluv budou muset účastnit. „Dnes už je situace jiná, než byla v roce 2003. Tenkrát nikdo nevěděl, co je tepelné čerpadlo, co je solární panel, a tak dálkové topení byla jasná ekologická alternativa k tehdejším uhelným kotelnám u každého bytového domu,“ podotýká zdroj.
Už dnes můžeme říci, že je cena tepla v Boskovicích ještě vyšší než v Blansku, kde už zpracovatelé analýzy upozorňovali na vysokou cenu. V roce 2015, kdy analýza vznikla, byla cena v Blansku v průměru 603 korun za GJ, v Boskovicích tehdy 745 korun za GJ. V roce 2005, kdy začalo CZT plně fungovat, platili v Boskovicích lidé v průměru 400 korun za GJ. Od té doby se ale postupně cena zvýšila a zároveň snížilo množství vyrobené energie. Bytové domy se totiž postupně zateplily, čímž se část tepla ušetřila. Také lidé začali šetřit, když se na každé topení usadil měřič tepla. „Ta cena je však jen průměrná, my platíme přes 900 korun,“ poznamenal zdroj.
Zatímco dálkové vytápění tedy stojí v Boskovicích 726 Kč/GJ a v Blansku 640 Kč/GJ, lokální vytápění se pohybuje od 242–411 Kč/GJ u dřeva přes 276–442 Kč/GJ u černého uhlí po 409–461 Kč/GJ u zemního plynu a 569–581 Kč/GJ u elektřiny. Náklady dálkového tepla po roce 2019 se odhadují na 420–500 Kč/GJ. (Viz podrobnou tabulku na serveru TZB Info, ERÚ a analýzu města Blanska.)
Analýza z Blanska: bude možné snížit cenu tepla
Odborníci Blanenským ale slibují, že je možné cenu tepla po roce 2018 snížit, a to poměrně výrazně. Po splacení úvěru bude možné snížit nájem provozovateli CZT, a stejně tak i v Boskovicích, kde nájem pokrývá splátky města. Cena by z 603 korun, kterou platili v Blansku v roce 2015, mohla v roce 2018 klesnout na 460 korun za GJ, což je zhruba stejná částka, jakou v Blansku platili před deseti lety. V Boskovicích se však ještě stále neví. Radní totiž vypracování analýzy ještě nikomu nezadali. „Zpracování odborné analýzy provozu CZT město zadá v příštím roce. V návrhu rozpočtu na rok 2017 jsou na zpracování této odborné analýzy vyčleněny potřebné finanční prostředky,“ sdělila starostka s tím, že výsledek bude za dalšího půl roku.
Kromě slibované analýzy, která má v příštím roce vzniknout, už radnice nastínila, že na ni v roce 2018 naváže aktualizace územní energetické koncepce. V ní už budou zapracované výsledky odborné analýzy.
Pokles ceny se dá očekávat i v Boskovicích, kde by CZT mělo přejít pod městskou firmu Služby Boskovice. V současné době už tato firma některé kotelny provozuje a podle zápisu z rady se připravuje na převzetí provozu celého systému CZT. „Ostatní drobné kotelny v budovách města a jeho organizací provozují od roku 2014 Služby Boskovice, které si postupně budují vlastní středisko tepelného hospodářství tak, aby od roku 2020 mohly převzít provozování celé soustavy CZT a případně dalších energetických zařízení města,“ stojí v zápisu z rady ze září loňského roku.
Vlastní investice, které současný provozovatel ZT Energy provedl, prodá městu po skončení nájmu za symbolickou cenu tisíc korun. Týká se to kogeneračních jednotek v kotelně na Čížovkách a na ulici Komenského. Dále vybudoval novou část dálkového topení v ulici Na Chmelnici u bytových domů, které tam vyrostly až po modernizaci CZT v roce 2004, což také přejde do rukou města za symbolickou tisícikorunu.
Snížení ceny slibuje i ZT Energy
Otázkou však je, zda se v Blansku nebo v Boskovicích podaří po roce 2019 systém CZT udržet, zda se od něj odběratelé neodpojí a nepřejdou na jiný systém vytápění. „Se současnými odběrateli mluvíme průběžně, protože jsme přesvědčeni, že systém centrálního zásobování teplem je pro město i občany prospěšný. Chceme, aby na něho zůstali napojeni i po roce 2019. Je to v zájmu všech – města, i občanů, kteří na něho nejsou napojeni, z hlediska čistoty životního prostředí ve městě, ale také samotných odběratelů tepla,“ prohlásil jednatel firmy ZT Energy Svatopluk Nezval.
Slibuje, že po roce 2019 klesne cena tepla za jeden GJ v Boskovicích o 200 korun, v ceně už totiž nebude promítnut nájem a tedy splácení investice z roku 2004. Potvrzuje tak slova odborníků z analýzy zpracované pro Blansko. „Dalším efektem, který se příznivě promítne do ceny tepla a dále ji sníží, je provoz kogeneračních jednotek, které jsou umístěny na kotelnách Pod Oborou a na Čížovkách,“ doplnil.
Firma ZT Energy by chtěla systém provozovat i po roce 2019 a nenechat kotelny jednoduše přejít do rukou Služeb Boskovice. Představitelům Boskovic tak dala na stůl možnost, jak cenu tepla snížit ještě před rokem 2019. Výměnou chce firma prodloužení smlouvy. „Tím by došlo ke snížení nájemného i odpisů investice do instalace kogenerací a tím by se cena snížila okamžitě, například od 1. ledna 2017,“ prohlásil Nezval s tím, že chtějí s vedením města dál pokračovat v jednáních.
Výhody a nevýhody CZT
Za hlavní výhody CZT odborníci označují ekologii, protože se teplo vyrábí na jednom místě, dodržují se vyšší standardy, a tak do ovzduší nejde velké množství nečistot jako z menších zdrojů tepla. Člověk připojený na CZT se také nemusí o zásobování teplem starat, což při osobním setkání uznává i náš zdroj. „Ekologie už ale není tím hlavním, dnes máme i tepelná čerpadla nebo solární panely,“ poznamenal. (Ve výše uvedeném srovnání nákladů tepelná čerpadla chybí, protože náklady na vytápění tepelným čerpadlem ovlivňuje příliš mnoho různých proměnných.)
Naopak hlavní nevýhodami je nemožnost ovlivnit cenu tepla a vyšší ztráty v dopravě tepla, protože z jedné velké kotelny vede potrubí do různě vzdálených bytových domů. „Z hlediska všeobecně známých fyzikálních jevů, jako je vodivost tepla nebo tepelná kapacita, dochází ke zvyšování teploty zeminy kolem teplovodu a k akumulaci tepla v této zemině. Tomuto jevu nejde žádným dostupným technologickým řešením zcela zabránit, lze ho však zmírnit volbou vhodných izolací, hloubkou uložení,“ citovalo město v roce 2010 v Radničních listech Státní energetickou inspekci, která vyhodnocovala boskovické CZT a zkoumala také míru jeho ztrátovosti.
Někteří lidé si totiž stěžovali, že v zimě je nad teplovody roztátý sníh, a tak nemůže být dostatečná izolace kolem potrubí. „Z hlediska platné legislativy je účinnost soustavy CZT v Boskovicích na požadované úrovni,“ dodali pracovníci Státní energetické inspekce.
Náš zdroj ještě také upozorňuje na životnost teplovodů a kotelen CZT. Cena podle něj může na čas klesnout, po čase však bude potřeba opět za velké finanční náklady celou tepelnou soustavu zrekonstruovat, protože bude na hraně své životnosti, což opět povede ke zvýšení ceny tepla, aby město mohlo úvěr splatit. Na otázku, jaká je životnost potrubí, však nedokázal odpovědět. Provozovatel dálkového topení mluví o životnosti soustavy teplovodů zhruba 35 let, u ostatních technologií zhruba 20 let.
