Trojice architektů pocházejících z Boskovic – Petr Ondráček, Mirko Lev a Nina Pevná – se rozhodla obrátit na vedení města s otevřeným dopisem, ve kterém volají po koncepčnějším a profesionálnějším řešení při plánování, přípravě a realizaci významných městských staveb. Otevřený dopis publikujeme v plném znění.

Vážená paní starostko, vážení radní, jménem odborné veřejnosti – architektů pocházejících z Boskovic – si dovolujeme dát tímto způsobem najevo svůj názor ve věci plánování a realizace významných městských staveb, které by měly tvořit nový veřejný prostor.

Není nám lhostejné, jakým způsobem probíhá plánování významných architektonických akcí, a přestože v porovnání s předchozím obdobím vnímáme určitá zlepšení, myslíme si, že některé kroky by bylo vhodné dělat profesionálněji.

Nekoncepční řešení veřejných staveb

Při rozvoji města jako celku postrádáme racionálně pojatou koncepci jeho urbanistického a architektonického rozvoje, postrádáme jasně a srozumitelně definované cíle a priority města v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Mělo by být jasné, jakými cestami a prostředky toho bude v širších vazbách a v dlouhodobějším horizontu dosaženo, v jakém pořadí a návaznostech.

V úvahách o budoucích veřejných stavbách nám pak schází od počátku jasně definovaná náplň či stavební program. Na něj by měla být upřena pozornost především – v dalších fázích by se o něj pak dalo opřít. Na základě tohoto kroku by pak celé snažení dostalo jasnější kontury. Domníváme se, že zpracování kvalitního zadání ze strany investora/města je nejdůležitějším krokem k úspěšné realizaci stavby.

Jsme sice menší město, ale myslíme si, že by nebylo úplně od věci zamyslet se například nad institutem hlavního architekta – jako nezávislého odborníka, který by měl dostatečné pravomoci a odbornou autoritu k dlouhodobější práci při prosazování urbanistické koncepce či organizování stavebních záměrů města. Institut hlavního architekta se po určité době vrací do stále většího počtu měst v ČR.

Jako hlavní pozitivum vidíme, že tato osoba by měla být osvobozena od volebních výsledků – jen tak lze kontinuálně a odborně pracovat na budoucí podobě města, v horizontech, které jsou více než délce volebních období adekvátní trvání takto významných projektů.

Myslíme si, že tyto požadavky může jen velmi obtížně plnit různorodě složená politická reprezentace „stavebních laiků“ nebo odborní zaměstnanci města, kteří jsou zatížení svojí běžnou agendou.

Nedostatečné informování veřejnosti

Když vedení města oznamuje nové stavební záměry, ne vždy jsou k dispozici adekvátní oficiální podklady, zejména grafické. Kvalitní a srozumitelná prezentace projektu na veřejnosti by měla být prvním krokem, který by předcházel mnohým desinterpretacím a mylným závěrům. Včasná a dostatečná informovanost o přínosech daného projektu je pozitivním krokem k tomu, aby stavba získala podporu občanů.

Nejasný postoj k architektonickým soutěžím

Při úvahách o veřejných stavbách nás trápí nejasný a mnohdy v náznacích až odmítavý postoj zastupitelů města k vypisování architektonických soutěží. Domníváme se, že se jedná o nástroj, díky němuž je možné získat velmi kvalitní výsledek. V konkurenci dalších ateliérů se účastníci logicky snaží o co nejlepší řešení, aby přesvědčili porotu, která je složena jak z odborníků, tak ze zástupců města.

Kvalitně definované zadání zaujme přední ateliéry a čas vložený do příprav se následně vrátí v podobě odborně zpracovaných řešení (někdy třeba i desítek), z kterých lze vybírat. Na rozdíl od jiných způsobů, které jsou v současnosti většinou preferovány, tento způsob výběru jako jediný přináší hned od počátku konkrétní návrhy, podle nichž lze posoudit kvalitu a vybrat zpracovatele výsledného řešení. Vždy také přinese více pohledů a řešení daného zadání.

Architektonickou soutěž doporučujeme vypisovat na veřejné zakázky s očekávanými vyššími investičními náklady, nebo stavby v centru města či památkové zóně, a také na veřejné budovy, jakými jsou například knihovny, kulturní stánky, sportovní haly či větší urbanistické celky. V případě tohoto postupu už z logiky věci vyplývá, že proces je celou dobu kontrolovatelný – od zadání přes rozhodování poroty až po závěrečnou veřejnou prezentaci, která vede následně ke kvalitní realizaci.

Jsme toho názoru, že volení zástupci města by jako laici neměli být primárně tím, kdo bude rozhodovat o kvalitě či nekvalitě vybraného řešení. Jsou však platnými členy výše uvedené poroty, kde mají poradní hlas. Je pak na odbornících, aby jim kvality, či slabiny daného řešení pomohli objasnit, protože mají s navrhováním staveb a urbanistických celků každodenní odbornou zkušenost.

Doposud hojně využívaný výběr zhotovitele projektu na základě nejnižší nabídky je v oboru, v jakém pracujeme, extrémně kontraproduktivní, což odráží i novelizovaný zákon o veřejných zakázkách.

Nedostatečný důraz na nadčasovost návrhu a kvalitu

Součástí každé kvalitní stavby, obzvláště veřejné, by kromě jasných ekonomických ukazatelů měla být neméně důležitá i estetická kvalita řešení, za které se nebudeme muset ani po několik dalších generací stydět a které by mělo přispět k tomu, že budeme moci na naše město být i nadále pyšní. Považme, že poslední opravdu kvalitní veřejné stavby na území našeho města jsou s trochou nadsázky z doby 30. let minulého století…

U vedení města nám stále chybí ambice vyžadovat kvalitní a nadčasová řešení, kterými bychom posunuli veřejné stavby a obecně městský prostor někam dál. Měli bychom chtít a vyžadovat komplexní architektonické řešení, nikoliv jen mechanicky nahlíženou cenu projektu či výčet předchozích referencí uchazeče. Kritériem by měl být poměr ceny a kvality – soulad architektury, funkčnosti, hospodárnosti, trvanlivosti a investiční a provozní náročnosti.

Tvorba budoucí podoby města je totiž obtížně napravitelné počínání a správné uchopení této úlohy hned zpočátku je zásadní pro aktraktivitu města. Budoucím generacím budeme asi jen obtížně vysvětlovat desetiletí tápání a stagnace při současně prokazatelné potřebě těchto staveb.

Ing. arch. Petr Ondráček, Dipl.-Ing. Mirko Lev, Ing. arch. Nina Pevná