Rozhovor s Pavlem Schwarzerem, podnikatelem a radním za hnutí ANO. Z budovy bývalé fabriky Kras vytváří obchodní centrum, vede firmu EKO-DOMOV, jako bezpartijní byl za hnutí ANO zvolen do zastupitelstva a stal se také radním. S Pavlem Schwarzerem jsme mluvili o podnikání a politice v Boskovicích.
Rád bych začal od vašeho podnikání a navázal tak na výsledky ankety Město pro byznys. Jak se vám podniká v Boskovicích?
Boskovice nejsou pro podnikání ani dobré, ani špatné. Velká výhoda je spádovost, do Boskovic jezdí okolo 70 tisíc lidí za prací nebo za nákupy, region dokáže Boskovice držet. Záporem je, že se tady vydělává poměrně málo peněz, třeba oproti Brnu, takže lidé méně utrácejí. Ale díky spádovosti se tady dá podnikat solidně. Totéž si myslím o firmách, které tady podnikají jako výrobci – i oni těží ze spádovosti regionu, hlavně co se týče zaměstnanců. Lidé jsou tady pracovití a jsou šikovní, což vyplývá z historie. Bylo to tady vždy průmyslová i zemědělská oblast, lidé z okolí Boskovic byli chudí, ale velice pracovití.
Je podnikatelské prostředí dobře strukturováno, fungují zde dobře velké firmy i drobnější podnikání?
Tahle struktura se zde vytváří naprosto přirozeně. Velké podniky sice vlastní zahraniční firmy, ale jsou schopny zaměstnat větší množství lidí. Nás obchodníky ubíjí supermarkety, hypermarkety a také internetové obchody, které dnes nemají vůbec žádná pravidla. Ti sráží ceny takovým způsobem, že obchodníci žijí takzvaně na hraně. Strukturu podnikání dnes v Boskovicích nelze nijak ovlivnit, karty jsou rozdány. Nové pracovní příležitosti se vytváří přirozenou cestou, přijde firma a zhodnotí si, že její podnikání tady má cenu. Plusem je, že těch supermarketů tady není ještě tolik, jsou tady potravinové supermarkety. Já jsem Centrum Kras udělal, protože jsem uvažoval, že lidé, kteří dnes jezdí do Boskovic nakupovat potraviny, nebudou jezdit už dál do Brna, ale zastaví se a budou chtít na jednom místě i ostatní sortiment.
Znamená to, že budujete další supermarket?
Ne. Záměr byl od počátku ten, že v supermarketech je velký výběr, mají propagaci, ale jsou to všechno zahraniční řetězce, zatímco já jsem to udělal proto, abychom se my malí boskovičtí podnikatelé spojili pod jednu střechu. A aby, když k nám přijedete na návštěvu, se vám někdo věnoval, poradil vám. Tady není jedna obrovská plocha, ale v každém obchodě je člověk, který ho vlastní a dělá na sebe, vyzná se v tom a se zákazníkem jedná jako s místním. Funguje to, i když sehnat firmy do tohoto projektu je velice těžké, protože jak jsem říkal, ty karty už jsou rozdané a zavedené obchody se nechtějí stěhovat.
Může podnikatelskému prostředí nějak prospět radnice? Cítíte důležitost takové spolupráce?
Radnice tomu může prospět a do jisté míry tomu prospívá. Je zde jiný problém, podíl podnikatelů ve vedení města byl a je velice malý. Podnikatelé buď nechtějí, nebo na to nemají čas. Politická sféra přitahuje spíš lidi z jiných oborů. Kdysi jsem zkoušel sjednotit místní podnikatele přes Hospodářskou komoru, ale je to velice těžké.
Co může radnice pro podnikatele, je naprosto jasně dané – umožnit jim rozvojové plochy a vybojovat, aby Boskovice měly napojení na infrastrukturu. To tady kolísá už mnoho let, nejsme schopni prosadit R 43, problematické je i vlakové spojení. Jenže tyto nadstavbové věci jsou spíše záležitostí státu a kraje, takže radnice nemá sílu, aby je prosadila. Dnešní vedení města má kontakty a snaží se, ale třeba R 43 je stále v nedohlednu. Ale aby politik mohl podnikatelům pomoci nějak přímo, to si myslím, že nejde.
Tady má každý nějaký zájem
Mluvil jste o tom, že se podnikatelům do politiky moc nechce. Jaká byla vaše motivace?
Cítil jsem, že bych chtěl něco změnit. Kdysi jsem pracoval ve funkci vedoucího stavebního úřadu, od té doby se mnohé změnilo, máme zastupitelskou demokracii. Domníval jsem se, že rozhodování může probíhat tak, že do toho člověk něco vnese, ale všechno se děje konsenzem politiků, kteří se účastní řízení města. Ať je to rada nebo zastupitelstvo. Nelíbí se mi, že se pořád dělíme na opozici a koalici, domníval jsem se, že bude možné spojit síly. Ale tím, že zde stále probíhají nějaké naprosto nesmyslné boje, tak se to až tak nedaří.
Koalice má ale hlasů dost, uvnitř koalice konsenzus funguje dobře?
No je to konsenzus, jak jste správně řekl.
To jsem použil vaše slova. Ale zajímá mě, jestli funguje dobře.
Uvnitř koalice funguje konsenzus, tak to je.
Jako svůj motiv jste zmínil potřebu změny, o změně hovořila koalice od počátku. Daří se vám to naplňovat? Je ta změna zřetelná a pokračuje?
Naplňuje se volební program a ke změnám dochází. Ale jak už jsem taky pochopil, není to vždycky tak, že by změna byla vidět hned. Jsou věci, na kterých se pracuje dlouhodobě a určitě jsou i věci, na kterých se pracovalo dříve a teď se v nich pokračuje. Také tím dělením na koalici a opozici má dnes koalice vytyčené některé cíle, za kterými jde. A tyto věci se naplňují.
Můžete být konkrétní? Jaké kroky z poslední doby pro vás tohle naplňují?
Z minulého období je rozpracováno letní kino, které se dostalo do stádia, že se v pracích bude pokračovat. A dále příprava areálu v Červené zahradě, dořešení celé té lokality tak, aby sloužila lidem. Potom třeba výstavba knihovny. To jsou konkrétní věci, pak se samozřejmě opravují chodníky a odstraňují nedostatky a závady na kanalizaci, které zde byly dlouhodobě. Na tom všem se pracuje, i když to třeba není vidět, protože se zatím nestaví knihovna a sportovní hala. Není to tak, že by přišlo nové vedení města, nastala revoluce a všechno se změnilo. To ani nejde.
Máte jako podnikatel pocit, že je radnice při přípravě těch větších projektů dostatečně efektivní? Pohybuje se to dostatečně rychle?
Radnice je úplně odlišná než já jako podnikatel, který je zvyklý rozhodovat sám. To je jasně dané, takže všechno se dělá déle, musí to připravit úředník, musí to projít jednotlivými orgány, radou a zastupitelstvem. Podle zákona o obcích to má svůj režim.
I v těchto parametrech – daří se vám být dostatečně efektivní? Budu konkrétní: na poslední tiskovce se mluvilo o knihovně, zeptal jsem se, jestli se skutečně o umístění rozhodne až v roce 2017. Odpověď zněla, že možná až 2018. Není trochu šílené, že v okamžiku, kdy to vypadá, že je to vlastně jasné a knihovna bude v ZZN, trvá nám ještě dva roky, než to rozhodnutí vůbec potvrdíme?
To je právě způsobeno tím, že je koalice, je nějaký volební program a ten se plní. A jsou tam priority politiků, kteří dnes vedou město. Já bych byl strašně rád, kdyby se knihovna nachystala, jako kulturně-společenské centrum, kde by se mohli scházet důchodci a fungovat zde malé formy kultury a další drobnější aktivity. Ještě jednou řeknu, že nechápu, proč se dělíme na opozici a koalici, protože občanům je to jedno.
Blokuje ale zrovna tohle opozice? Nebo na čem to stojí?
Stojí to na prioritě volebního programu, který je daný. A v těch prioritách knihovna není. Přesto se na tom pracuje, ale trvá to určitou dobu. My se snažíme to protlačit, takže třeba se na tom koalice dohodne a bude knihovna. Nebo bude něco jiného, pokud to zase někdo nebude brzdit. Jsme v Boskovicích, tady má každý nějaký zájem a dohodnout se je problematické.
Pokračování postupů z minulosti
Ty procesy ale fungují ve všech městech stejně. Myslíte, že i jinde, když chtějí postavit knihovnu, trvá několik let, než se vůbec rozhodnou, kde ji postaví?
Já jsem pracoval jako odborný poradce pro obce a jsou obce, kde je to i daleko horší. Ale jsou i obce, kde je to daleko lepší. Menší obce jsou většinou daleko pružnější, podílí se na tom méně lidí a aparát není tak rozsáhlý.
Tady vidíte jako hlavní zádrhel vztahy mezi opozicí a koalicí?
To není hlavní zádrhel. To je přirozená věc. Zádrhel je, že se některé věci zbytečně točí, pranýřují, nebo se připraví zákulisně. Je dobře, že tady máme zastupitelstvo. Ten, kdo vede město, nemůže být geniální a znát všechno, takže je dobře, že jsou tady hlasy, které na některé věci upozorňují. To je princip demokracie. To je správné. Nesprávné je, když se vytváří kauzy, aby se zbrzdilo to, co chce udělat ten, kdo je zrovna ve vedení. A je jedno, ze které je kdo strany – domnívám se, že to lidi tolik nezajímá.
Ale chtějí mít třeba novou knihovnu.
A když knihovna bude, určitá skupina lidí z toho bude mít radost a něco jí to přinese.
Chápu to tedy správně, že knihovna nepostupuje dost rychle, protože nepatří mezi priority koalice?
Nemůžu to úplně takto říct, ale domnívám se, že to tak je. Dnes jsou zadané nějaké návrhy, z těch se bude potom vybírat. Také se zjistí, jestli je staticky a prostorově vhodná, jak by se dala rozčlenit a co všechno se tam vejde, jak by mohla vypadat architektonicky. Teprve na základě toho se bude postupovat dál. A toto je dobrý postup. Je třeba vědět, co chceme stavět a k čemu to má sloužit.
A nevíme už tohle? Když člověk poslouchá třeba paní vedoucí knihovny a další lidi třeba teď v rozhovoru pro BTV, zdá se, že zadání je jasné.
V kostce to víme. Ale je potřeba jít ještě dál. Když se nebudeme hádat, ale budeme diskutovat a shánět si informace, jsme schopni připravit to s výhledem, aby to sloužilo za pět, za deset let.
Pokud tenhle proces probíhá, není trochu zvláštní, že o něm nikdo neví?
To říkáte úplně přesně a to se mi vůbec nedaří prosadit. Když budu ve městě cokoliv dělat, je to pro občany a bude jim to patřit. Pořád dokola opakuji, že ke všemu, co se tady dělá, by se měla vytvořit pracovní skupina. Z lidí, kteří o to mají zájem a mají o tom přehled a chtějí to řešit. A je úplně jedno, z jaké politické strany. A ti by vypracovali určité zadání. Máme ve městě čtyři architekty, ti můžou pomoci zadarmo nebo za nějakou odměnu připravit zadání.
Proč se vám to nedaří prosadit?
Já nevím.
Jak zní protiargumenty, když to navrhujete? Na základě čeho vás odbudou?
Ono to není tak, že by mě někdo odbyl, ale systém přípravy investic má dnes nějakou formu. A měl ji v minulosti. V minulosti to nikdo nedělal a dnes se lidem těžko rozhoduje, aby do toho šli.
Takže tradiční systém „dělali jsme to tak 25 let, budeme to tak dělat i nadále“?
Myslím si, že to je ten hlavní zádrhel. V minulosti to mělo nějaký postup a v tom postupu se víceméně pokračuje.
A ani koalice změny v tomto změnu nepřinesla?
Myslím si, že zatím nepřinesla.
A není zrovna tohle klíčové? Zvlášť když nás čeká tolik investic? Nepotřebuje proces vzniku těch projektů modernizovat dřív, než se do toho pustíme? V opačném případě hrozí, že ty peníze přijdou nazmar.
Já vám opakuju to, co opakuju v radě a na zastupitelstvu. Ale já se na to nedívám jako politik, ale jako člověk, který celý život staví. Nic jiného nedokážu dělat, než si připravit argumenty. Podle mě je naprosto přirozené, že se využije potenciál lidí, kteří ve městě chtějí něco dělat. A je pro mě naprosto nepřirozené, že se to děje jinou formou. Ale my nejsme přímo ve vedení města a všechno, co se tady v politice děje, je konsenzus, při kterém musí skupina lidí rozhodnout nadpoloviční většinou.
Máte jako zástupci hnutí ANO pocit, že váš hlas v koalici je slabý?
Ten pocit vůbec nemám. Naopak.
Přestože se vám například tohle nedaří prosadit?
Ono všechno má svůj čas a je možné, že neustálým opakováním a nějakým precedentním příkladem se podaří, aby se takto postupovalo.
Říkáte, že všechno má svůj čas. Po prázdninách se rychle dostaneme k polovině volebního období, nemáte trochu obavu z toho, že výsledky budou velmi malé?
Je to možné, protože demokracie má ještě jednu dobrou stránku, totiž že na konci volebního období je člověk buď znovu vybrán, nebo je vybrán někdo jiný. Dobrá rozhodnutí se ale vždycky poznají až za určitý čas, takže dnes je těžko říct, co je dobré rozhodnutí.
Já tu otázku ale nesměřuji k rozhodnutím, ale k míře viditelné práce.
Já se toho neobávám, až tak dalece se necítím být politik. Spíš se cítím být člověk, který se snaží už třicet let pro Boskovice něco dělat. A moje práce tady je vidět. Politika, pokud bude kandidovat, obyčejný občan buď znovu zvolí, nebo nezvolí.
Čili doufáte, že si vaši voliči uvědomí, že vaše rozhodnutí uzrají třeba až časem?
Boskovičtí voliči, když je vezmeme jako celek, si v tom určitě udělají svůj vlastní pořádek.
Jaké máte dnes ohlasy od svých voličů a přátel?
Někteří vidí všechno pozitivně, vidí, že se spousta věcí změnila k lepšímu. A jsou zase druzí, kterým se pořád něco nelíbí. Ale tak to je, neexistuje člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
Nemocnice jako fabrika
Vy jste byl jediný, kdo se v radě zachoval opatrně, když se řešily změny v nemocnici. Jak jste spokojený s dalším vývojem?
Já jsem nebyl opatrný v rozhodování. Ale mám na to zase z hlediska podnikání svůj náhled. Nemocnice je nesmírně složitý organismus. Má sloužit k tomu, aby tam byl každý spokojený s ošetřením, kterého se mu dostane. Lidem je jedno, kdo nemocnici řídí, vidí výsledek toho, jak funguje.
Nemocnice je složitý útvar, má několik set zaměstnanců, je to vlastně jedna z největších fabrik tady. Řídit takovou fabriku je nesmírně složité a já si netroufám nemocnici hodnotit. Jako nikdo nemůže hodnotit mou firmu. Do složitosti nemocnice není možné proniknout ani okrajově. Vidět do toho bude vždycky jen ten, kdo nemocnici řídí.
Takže ani dnes nedokážete říct, jestli jde dobrým směrem, protože do toho zase nevidíte?
Do toho nikdy nikdo neuvidí. My samozřejmě dostáváme fundované podklady k věcem, o kterých rozhodujeme, ale do všech náležitostí není schopen jeden člověk proniknout. To by tam musel pracovat a vidět všechno, co tam probíhá. Ta problematika je široká i celostátně a nikdo si s tím neví rady. Některé nemocnice jsou státní, některé soukromé, základem je práce pojišťoven, nikdo vlastně nedokáže říct, na jakém principu to funguje. Je to tak specifická problematika, že se to vůbec nedá hodnotit.
Je z tohoto pohledu udržitelné, aby model městské nemocnice fungoval dál? Nebo by ji měl provozovat třeba kraj?
To vám nemůžu říct. To nevím a myslím, že tuto otázku není schopen v této republice zodpovědět nikdo, protože s tím si neví rady ani vedení státu.
